Syrští uprchlíci se z Libanonu nevrací ani do klidných oblastí. Bojí se Asada

Do Libanonu přišlo od začátku konfliktu v sousední Sýrii víc než 1,5 milionu tamních obyvatel. V provizorních táborech zůstávají i po pěti letech bojů a do vlasti se často nechtějí vrátit kvůli strachu z režimu Bašára Asada. V malém Libanonu do té doby přitom žilo jen 4,5 milionu lidí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syrští uprchlíci | Zdroj: Reuters

„Tábory blízko syrsko-libanonských hranic, u hlavního hraničního přechodu, jsou malé, velice improvizované,“ popsal zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpán Macháček.

Dočasná bydliště uprchlíků jsou podle něj ve srovnání s těmi v Turecku nebo Jordánsku navíc velice chudá. Lidé v nich často žijí ve špatných podmínkách. Nemají například přístup k pitné vodě a chybí i odpadní systém.

Poukázky na jídlo

Uprchlíci navíc v Libanonu nesmějí pracovat. Žít tak musí z měsíčních poukázek na jídlo v hodnotě asi 650 korun na hlavu. Někteří si snaží místo stanů postavit dřevěné chatrče, někdy i s betonovou podlahou.

V mnoha oblastech nedaleko libanonsko-syrských hranic už boje prakticky skončily. Relativně bezpečná je třeba větší část Damašku, syrské pobřeží nebo Homs. Uprchlíci ale přesto v Libanonu zůstávají, a to kvůli strachu ze syrského režimu, před kterým utekli.

„Bojí se odplaty. Režim by je prý pronásledoval, tajná policie je zavírala do vězení. Podle nich se nemůžou vrátit do té doby, dokud v Sýrii bude vládnout režim Bašára Asada,“ vysvětlil Štěpán Macháček.

Libanonci, kteří se o svou zemi s uprchlíky musí dělit, je zpočátku přijímali spíše kladně. Stěžují si ale, že ze zahraničí přichází pouze malá část pomoci a většina zátěže tedy leží na nich.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme