Environmentální rasismus. Američané z oblasti ‚Rakovinové uličky‘ žádají o pomoc prezidenta Bidena

Rakovinová ulička. Tak se přezdívá už více než 100 kilometrů dlouhému pásu podél řeky Mississippi. Prezident Joe Biden této oblasti věnoval jeden ze svých exekutivních výnosů po nástupu do funkce. Má pomoci řešit tzv. environmentální rasismus, jak situaci v průmyslovém koridoru u New Orleans nazývá i OSN. Zástupci tamního průmyslu fatální dopady na zdraví místních obyvatel odmítají. Ti naopak své zoufalství jezdí demonstrovat až k Bílému domu.

Tento článek je více než rok starý.

Od stálého zpravodaje Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Továrny v tzv. rakovinové uličce, neboli cancer alley

Továrny v tzv. rakovinové uličce, neboli cancer alley | Foto: Gines A. Sanchez | Zdroj: Flickr | CC BY-NC-ND 2.0

Sharon Lavigneová Bidenův exekutivní výnos přivítala, ale reálně pro ni zatím nic neznamená. V takzvané Rakovinové uličce stojí více než 100 chemiček či rafinerií a ředitelka tamní organizace Rise St. James přijela do Washingtonu protestovat proti plánované stavbě dalšího komplexu těžkého průmyslu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si středeční díl seriálu Radiožurnálu o systémovém rasismu v USA. Natáčel Jan Kaliba

Továrna na plasty za skoro 10 miliard dolarů má pokrýt plochu více než 1000 fotbalových hřišť a přidávat další toxické látky do vody a ovzduší, které už teď podle vládních úřadů patří k nejjedovatějším v USA. Někteří lidé tam mají do pěti kilometrů od svého bydliště i více než 10 továren těžkého průmyslu.

V Saint James žijeme mezi průmyslovými podniky – 12 jich je na západním břehu řeky, devět na východním. Lidé jsou nemocní a umírají. Proto jsem přijela žádat prezidenta Bidena o pomoc. Jde o naše životy. Nechceme fosilní průmysl, nechceme novou továrnu na plasty ani žádný další průmyslový podnik nebo rozšiřování těch stávajících. Bojujeme proti nim, protože znečišťují naše prostředí a my chceme žít. To je jediné, co žádáme,“ říká pro Radiožurnál Sharon Lavigneová.

Sharon Lavigneová | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Radiožunál

‚Rakovina je všude‘

Farnost svatého Jakuba, jak se oblast na jihu Spojených států česky jmenuje, sdružuje obce s více než 20 tisíci obyvateli. Více než polovinu tvoří černošští Američané, a právě v takovýchto oblastech s vysokým procentem chudých obyvatel továrny v tamním průmyslovém pásu vznikají.

Tamní Afroameričané upozorňují, že proměnu oblasti v obří průmyslovou zónu odnáší jejich zdraví, a jiní na tom bohatnou. Zástupci průmyslu i státu Louisiana tvrdí, že důkazy o zvýšeném zdravotním riziku neexistují.

Podle Sharon Lavigneové jsou naopak nepřehlédnutelné. Osobně znala nejmíň 30 lidí, kteří během pěti let zemřeli na rakovinu.

„Včetně lidí z mé vlastní rodiny. Zrovna teď jsme pohřbili mého bratrance, co měl rakovinu a pak covid. Je to opravdu zlé. Rakovina je všude, mnoho lidí zemřelo, mnoho dalších je nemocných. Ale nemusíte mi věřit, můžete se přijet podívat. Továrny vypouštějí chemikálie do naší vody, kterou tak nemůžeme pít. Nemůžeme si ani nic vypěstovat, protože i půda je plná jedů. Chemikálie vypouštějí také do vzduchu, který se nedá dýchat. Své podniky stavějí v chudých černošských obcích. Když to zkusí v bělošských, je to zamítnuto,“ stěžuje si.

‚Zítra se můžu stát dalším Floydem.‘ Černošská Amerika rok po startu historických protestů

Číst článek

Rakovinová ulička byla původně přezdívka pro konkrétní ulici, kde se časté případy rakoviny začaly objevovat před víc než 30 roky. Od té doby se tento název vžil pro celý okolní, víc než stokilometrový pás podél Mississippi.

I Hispánci a indiáni

Případy popisované tamními lidmi jako systémový rasismus v oblasti životního prostředí najdeme i na dalších místech Spojených států.

Na přelomu února a března drželi lidé v Chicagu hladovku na protest proti závodu na zpracování kovů, který firma uzavřela v bohaté, bělošské čtvrti, a chtěla ho přestěhovat do průmyslové oblasti v části města obývané hlavně Hispánci.

Velmi často o environmentálním rasismu mluví také američtí indiáni. „Vykopávají naše lidi z hrobů a stavějí přes naše území ropovody a podobná potrubí. Bez povolení, přes naše posvátná místa, naše vesnice, vodní zdroje, přes všechno, co je nám drahé. Své památky nikdy nestrhnou, ale když jde o naše, tak je to v pořádku. To je rasismus,“ říká u Bílého domu Juan, kmenový předák z texaského kmene Carrizo, další z protestujících proti systémové diskriminaci nebělošských obyvatel v oblasti životního prostředí.

Juan, kmenový předák z texaského kmene Carrizo | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Radiožurnál

V Texasu před dvěma lety schválili zpřísněný zákon, podle kterého za protest proti infrastruktuře fosilního průmyslu hrozí vězení. Podobné zákony platí či vznikají i v dalších amerických státech.

Jaké překážky klade systém americké společnosti i dnes do cesty v oblasti bydlení, životního prostředí, zemědělství či voleb, to si tento týden budete moci postupně přečíst v příbězích jednotlivých Afromeričanů nebo poslechnout v seriálu Radiožurnálu až do soboty v premiéře vždy před 8.50 ráno. Ve čtvrtečním dílu se vydáme do Baltimoru za příběhem systémového rasismu v oblasti bydlení.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme