Tajemná nemoc léta zabíjela děti. Lékaři vystopovali viníka: smrtící liči
Každé jaro to bylo stejné: když se v půlce května oteplilo, děti se ráno budily s výkřikem na rtech, aby se o chvíli později zkroutily v křečích. Pak upadly do kómatu, které skoro polovina z nich nepřežila. S červencovými monzuny záhadná epidemie zmizela - dokud se napřesrok v plné síle nevrátila. Bezradní lékaři léta tápali v marné snaze odhalit zabijáka, který sužoval indickou metropoli Muzaffarpúr. Teprve nedávno uspěli: viníkem bylo liči. Bezmála detektivní příběh o smrtící síle jinak zdravého ovoce popsaly New York Times.
Před třemi lety se epidemiolog Rajesh Yadav přestěhoval do severoindického Muzaffarpúru. A čekal na květen. Z pověření indického Národního centra pro kontrolu chorob a indické pobočky atlantského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí měl konečně najít odpověď na otázku, která indické lékaře a vědce trápila už od 90. let: co způsobuje tajemnou epidemii, která každý rok zabíjí místní děti?
Jedna záhada za druhou
Záhad bylo plno. Proč nemoc řádí jen v období od května do července? Proč nepostihuje sourozence nemocných? Pokud ji způsobila infekce, proč ji neodhalila analýza krve a mozkomíšního moku? Někteří vinili vlnu veder, jiní pesticidy, které se používaly k pěstování tradiční místní speciality: ovoce, které městu vyneslo přízvisko Království liči. Nikdo však dlouho nepočítal s tím, že by tím tichým zabijákem bylo právě ono.
'Nebudeme bezbranní.' Vědci potvrdili stoprocentně účinnou vakcínu proti ebole
Číst článek
A přece právě to lékaři nakonec prokázali, což potvrdili toto úterý v britském lékařském časopise The Lancet Global Health. Po mnohaletém tápání a posléze podezření a prvních pokusech se ukázalo, že pokud podvyživené dítě sní na prázdný žaludek nezralé liči, je zle. Jinak zdravé ovoce se v takovém případě může proměnit ve smrtící jed.
Doktor Yadav v Muzaffarpúru prožil dva roky, které připomínaly práci detektiva z oddělení vražd: rukama mu procházely stovky nemocných i mrtvých dětí, zatímco on horečně mapoval, co všechno snědly, vypily a vdechly, v jakém prostředí se pohybovaly a s čím vším se v něm setkaly.
„Bylo to nesmírně náročné, každý den nám před očima umíraly děti, sotva se dostaly do nemocnice,“ citují New York Times z Yadavova vyprávění. Obzvlášť vyčerpávající pro lékaře byly rozhovory se zoufalými rodiči, které musel dopodrobna zpovídat, často nedlouho poté, co ztratili milovaného potomka.
Peculiar syndrome with elusive cause finally explained: metabolic inhibitor from lychee.https://t.co/kNNbhLKrzHhttps://t.co/PZA7UMKm4E
— Patrick Cherry (@patposterous) 1. února 2017
Čtyři stopy
Přesto mu nezbývalo než vytrvale pátrat po stopách – a pak se po nich vydat. Stopa první: děti zabíjel silný otok mozku, který však neprovázela horečka ani zvýšený počet bílých krvinek, tedy symptomy infekce.
Stopa druhá: u většiny obětí testy odhalily pozoruhodně nízkou hladinu cukru.
USA čelí epidemii: 20 milionů lidí je závislých na drogách, lécích a alkoholu
Číst článek
Stopa třetí: konferenční hovor s kolegy z Atlanty, kdy kdosi zmínil epidemii takzvané „jamajské dávivé choroby“, která se projevovala podobnými příznaky jako muzaffarpúrská záhada a u níž se prokázala spojitost s hypoglycinem. Tento toxin se nachází v nezralém ovoci aki a v případě požití brání tělu v syntéze glukózy, což vyvolává akutní hypoglykémii. Když laboratorní testy na sklonku roku 2014 prokázaly, že značné množství hypoglycinu obsahuje také liči (a kromě toho i další podobný toxin), byla odpověď na dosah ruky.
Stopa čtvrtá: Na začátku roku 2015 laboratoře vyvinuly speciální test k měření hypoglycinu k moči – a ten u nemocných dětí odhalil extrémně abnormální hodnoty. „V laboratoři říkali: ‚Nic takového jsme nikdy neviděli,‘“ vzpomíná epidemiolog C.D.C. Padmini Srikantiah.
Konečně úspěch
A tak byl tajemný zabiják konečně odhalen. Lékaři mohli vysvětlit: když děti nesnědly večeři, hladina cukru v jejich krvi klesla; za normálních okolností tělo reaguje metabolizací mastných kyselin a tvorbou glukózy, jenže toxiny ze snědeného liči tento proces zmařily; výsledek: extrémně nízké hodnoty cukru a nakonec nebezpečná encefalopatie.
A konečně mohli také dělat to, k čemu se zavázali: zachraňovat životy. Tentokrát už jim k tomu stačilo málo. Po dlouhém, vyčerpávajícím boji se lékem náhle stala osvěta.
