Tajné sledování lidí kvůli terorismu vyzradil bývalý technik CIA
Tajné sledování lidí v rámci amerického protiteroristického programu vyzradil bývalý technik CIA. Identitu 29letého Edwarda Snowdena zveřejnil britský deník The Guardian. Údajně ho o to požádal sám Snowden. Podle svých slov byl odhodlaný se neschovávat a zamýšlí požádat o azyl na Islandu.
„Nemůžete vystoupit proti nejmocnějším zpravodajským službám a být ušetřen jakéhokoli rizika. To jsou tak silní protivníci, že jim nikdo nemůže smysluplně čelit," je si vědom internetový specialista a analytik, který reportérům Guardianu poskytl rozhovor v Hongkongu.
Ten je podle Snowdena jedním z mála míst odolných vůči „diktátu" americké vlády. Devětadvacetiletý muž, který posledních 10 let pracoval pro americké zpravodajské služby, předal médiím materiály, které informují o tajném protiteroristickém programu Prism.
O případu mluvili na Radiožurnálu londýnský zpravodaj ČRo Jiří Hošek a hongkongská zpravodajka ČRo Kateřina Procházková
Díky němu se údajně americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) a FBI dostávají na hlavní servery devíti velkých internetových společností, včetně Facebooku, Googlu nebo Microsoftu, a nerušeně čtou vybrané e-maily nebo sledují chaty, fotografie a další dokumenty.
Ty pak mohou využívat ke sledování lidí a jejich styků. Google i Facebook už ale popřeli, že by bezpečnostním agenturám dávali volný přístup k informacím jejich klientů. Snowden tvrdí, že tajné služby lžou výborům, které je kontrolují, a porušují americkou ústavu.
Podle Bílého domu nikdo neodposlouchává telefonní hovory. Zpravodajská služba prý jen chce vědět, která telefonní čísla a jak dlouho si navzájem volají. Nezajímají je ani jména ani obsah. Tato data ale podle amerického prezidenta mohou vést k lidem, kteří se podílejí na terorismu.
Snowden, který svou identitu chtěl prozradit sám, je považovaný za informátora srovnatelného s Bradleym Manningem, který měl vyzradit tisíce amerických diplomatických depeší.
Snowden tvrdí, že veřejnost má právo znát motivaci lidí za takovým obřím skandálem a že nemá důvod se skrývat. Prý neudělal nic špatného. Americké tajné služby i ministerstvo spravedlnosti ale mají dojem přesně opačný a únik citlivých dat intenzivně šetří.
Mohly by celou situaci posuzovat právě jako případ vojína Manninga, který měl vyzradit informace z amerických diplomatických depeší, tedy že šlo o předání informací nepříteli a za to hrozí v USA i trest smrti.Podle předsedy českého Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce bude Evropská unie situaci se Spojenými státy řešit:
„Podobný případ máme v minulosti, kdy Spojené státy sbíraly informace o leteckých pasažérech, kteří létali do USA. Evropské státy o tom nevěděly a pak propukl skandál. Ve finále EU uzavřela se Spojenými státy smlouvu o tom, že je to legální.“
