Doufám, že druhá generace Tálibánců nebude stejně šílená jako ta první, uvažuje politolog Tomský

„Afghánistán je nepochopitelná tragédie Západu. Všichni jsme se na tom účastnili. I Česká republika. Američané během dvou tří let zlikvidovali vládu Tálibánu a také Al-Káidu – a měli odejít,“ říká v pořadu Osobnost Plus politolog, překladatel, publicista a dřívější pedagog Alexander Tomský.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomský tvrdí, že američtí experti zřejmě nebyli schopni svým politickým špičkám vysvětlit principy islámu ani to, jak fungují fanatické bojové skupiny, které se ukrývají za hranicemi Pákistánu a které nelze dostihnout.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

„Zřejmě to svědčí i o intelektuálnímu rozpadu,“ uvažuje.

„V Afghánistánu už zkrachovali Angličané či Rusové. Je naprosto nepochopitelné. Představa, že ze země, která nemá soudržný národ, ale jen kmeny, vytvoříte, pod nátlakem a právem, slušnou společnost, je tak naivní, že nad tím zůstává rozum stát,“ myslí politolog Tomský.

Skončily americké intervence?

Americký prezident Joe Biden před pár dny oznámil, že skončila éra amerických vojenských operací s cílem změnit jiné země. „On ale dvacet let jako viceprezident tvrdil něco jiného. Je to legrace, když to říká dnes, kdy je to už každému jasné,“ kontruje.

„Amerika se potácí mezi izolacionismem na jedné straně a internacionalismem.“

Alexander Tomský

„Sice to říká, ale je to naprosto nesmyl, protože to se bude měnit,“ uvažuje dál.

„Mají totiž ve svých politických dějinách zakódováno a teď cituji: ,Budujeme město nahoře, a to se nemůže skrýt.‘ Všichni američtí prezidenti vždy tvrdili, že budou bojovat za svobodu na celém světě. Takže Amerika má misijní poslání do celého světa. Je jen otázka času, kdy tento výrok nebude platit,“ dodává.

„Kdyby se někde stalo něco drastického, co by ohrožovalo americké zájmy, tak se Spojené státy samozřejmě zas probudí,“ věří Tomský. Astronomické náklady na válku nepovažuje Tomský za až tak důležité, protože ani dvacet let v Afghánistánů běžní Američané na svých peněženkách nepoznali.

‚Ženy pod Tálibánem mohou být zase jako ve vězení.‘ Afghánská novinářka pro ně žádá Západ o azyl

Číst článek

„Musela by tam být agrese a útok. Já uznávám jen válku v obraně – a k tomu může dojít třeba, když by Čína zasáhla na Tchaj-wanu nebo kdyby byly ohroženy americké zájmy.“

„Amerika se potácí mezi izolacionismem na jedné straně a intervencionismem, tedy politikou národního státu, který nemá žádné závazky vůči světu,“ domnívá se. Nastartoval to podle Tomského už prezident Barack Obama, divoce v tom pokračoval Donald Trump, který třeba odmítl intervence do Venezuely nebo Sýrie.

„Dnes je USA na ústupu, ale to kyvadlo se zas otočí a pohne zpátky. Za nějakých deset patnáct let, což soudím podle Vietnamu. Ale zároveň se může stát něco neočekávaného, o čem teď nevíme. Dojde k útoku na nějaký zásadní americký zájem – ať už v cizině, nebo doma,“ uvažuje.

Budoucnost Afghánistánu?

Pokud má uvažovat o budoucnosti Afghánistánu, ve kterém se dnes formuje nová vláda Tálibánu, v níž by podle některých spekulací mohli být i teroristé například z Pákistánu, Tomský říká:

„Tálibán může být umírněnější v geopolitických otázkách, ale co se týče žen, homosexuálů a sociálního systému – nepočítejme s milosrdenstvím.“

Alexander Tomský

„Co můžeme říct obecně, bez toho, abychom se dopouštěli futurologie, je celkem jasné. Že po zkušenostech, který měl Tálibán dřív, kdy vše prohrál, tak asi bude velmi opatrný s nějakým útokem na Spojené státy,“ uvažuje politolog.

A pokračuje: „Vlna islamismu ve světě opadává – po zničení Islámského státu. Svět se změnil. Ale pochybují, že druhá generace Tálibánců bude stejně šílená jako ta první.“

I tak to ale bude afghánský stát islamistický, takže nemůžeme čekat, že by snad ženy chodily do práce či že se nepraktikovaly přísné tresty. Rozhodně ale nepůjde o režim, jaký známe třeba v Saúdské Arábii, věří host Barbory Tachecí.

To, že bude Tálibán zřejmě spolupracovat hlavně s Amerikou, je podle Tomského dost pravděpodobné. „Já jsem konzervativec, nejsem ideolog. A pragmatismus tady má smysl. Nepřipadá mi, že by Spojené státy porušily nějaká dogmata, kdyby tam vyjednávaly o rozumnějším režimu.“

Politolog připomíná, že Afghánistán je nesmírně chudá země a vždy bude potřebovat zahraniční pomoc. „Takže může být umírněnější v geopolitických otázkách, ale co se týče žen, homosexuálů a sociálního systému – tak tady nepočítejme s nějakým milosrdenstvím,“ uzavírá.

Celý rozhovor pořadu Osobnost Plus najdete v audiu, ptala se Barbora Tachecí.

Barbora Tachecí, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme