Vítězství Tálibánu jako voda na mlýn islamistům. Hrozí posílení Al-Káidy i radikálních skupin v Africe?

Po vítězství radikálního hnutí Tálibán má Západ důvod k obavám. Podle řady bezpečnostních expertů se z Afghánistánu může znovu stát útočiště pro teroristickou organizaci Al-Káida i živná půda pro další islamistické skupiny. Na triumf Tálibánu hledí s obavami například státy Afriky, které se roky snaží potlačit posilování radikálů a útoky páchané na jejich území.

Analýza Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Člen Tálibánu, který stojí před Mezinárodním letištěm Hámida Karzaje v Kábulu. | Zdroj: Reuters

Od začátku intervence Spojených států a jejich západních spojenců do Afghánistánu uplyne jen za několik málo týdnů přesně 20 let.

Do země ovládané Tálibánem vojáci vstoupili v reakci na zářijové útoky na New York a Washington, spáchané radikály z teroristické organizace Al-Káida, kteří se tehdy ukrývali právě v Afganistánu. Část expertů nyní varuje, že hrozí podobný scénář.

Strach, slídění v mobilech, náboženské pořady místo telenovel. S Tálibánem zavládly nové pořádky

Číst článek

Po pádu Kábulu a návratu Tálibánu k moci začínají v odborných kruzích zesilovat obavy, že se Afghánistán opět stane bezpečným útočištěm Al-Káidy a živnou půdou terorismu, kterému navíc budou pomáhat nové technologie, sociální sítě a další vymoženosti moderní doby.  

V dohodě, kterou s Tálibánem v únoru 2020 vyjednal bývalý americký prezident Donald Trump, se radikální hnutí sice zavázalo, že nedovolí žádnému z jejích členů ani jiným skupinám, včetně Al-Káidy, využívat afghánskou půdu k ohrožení bezpečnosti Spojených států a jejich spojenců. Podobným slibům ale v současnosti stoprocentně věří jen někteří.

„Je téměř jisté, že si Al-Káida z Afghánistánu opět udělá bezpečné útočiště a využije ho k osnování teroristických útoků na USA a další,“ cituje americký deník The New York Times odborníka na terorismus a bývalého pracovníka amerického ministerstva zahraničních věcí Nathana Salese, který v současnosti působí jako analytik think-tanku Atlantic Council.

Postoj dalších odborníků sice není tak přímočarý, velká část z nich ale obavy z posílení Al-Káidy a dalších islamistických skupin také neskrývá. Tato hrozba se přitom netýká jen samotného Afghánistánu, ale i dalších zemí Blízkého východu a například také Afriky.

Úzké vazby na Al-Káidu

Obavy, že návrat Tálibánu otevře dveře bojovníkům teroristické organizace Al-Káida, v minulých dnech vyjádřili i představitelé Velké Británie a Spojených států.

‚Chaos a střelba na letišti.‘ Velvyslanec Baloun popsal, jak probíhala evakuace lidí z Afghánistánu

Číst článek

Během nedělního setkání s americkými senátory na to upozornil například nejvýše postavený generál americké armády Mark Milley. S ohledem na aktuální vývoj podle něj začnou teroristické organizace operovat z Afghánistánu dříve, než Washington původně očekával.

Samotný Tálibán sice popírá, že je s Al-Káidou jakkoliv propojený. Nedávná zpráva OSN ale varuje, že mezi oběma organizacemi i nadále přetrvávají „úzké vazby“.

Jen pár dní po pádu Kábulu navíc Tálibánu přišla veřejná gratulace od Al-Káidy na Arabském poloostrově (AQAP), odnože této teroristické organizace, která působí především na území Jemenu či Saúdské Arábie.

„Toto vítězství a převzetí moci nám ukazuje, že džihád a boj je legitimní a reálnou cestou založenou na právu šaría, jak obnovit práva a vyhnat vetřelce a okupanty,“ uvedla v prohlášení AQAP, která se v minulosti přihlásila například k masakru v redakci francouzského týdeníku Charlie Hebdo v Paříži z roku 2015.

Vedle Al-Káidy může vítězství Tálibánu posílit i další obávanou teroristickou organizaci, takzvaný Islámský stát (IS), který na malých částech afghánského území v posledních letech také operuje. Prvními členy této skupiny, která si říká Provincie Chorásán, byli Pákistánci, ale také nespokojení členové Tálibánu.

Afghánský tlumočník čekal tři dny s rodinou na letišti v Kábulu. Pracoval pro českou armádu, píše CNN

Číst článek

Jak pro německou televizi Deutsche Welle upozorňuje odborník na terorismus z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky v Berlíně Guido Steinberg, afghánská buňka IS se v poslední době stává stále silnější. K posilování jeho přítomnosti v Afghánistánu přitom dochází navzdory minulým bojům s Tálibánem.

„Na jedné straně máme takzvaný Islámský stát, který má své provincie v Afghánistánu, na Kavkaze, v Africe a v Jemenu. Tento ‚Islámský stát‘ je nepřátelský nejen vůči Al-Káidě, ale také Tálibánu. A to je hlavní rozdíl,“ popisuje Steinberg, podle kterého tak vítězství Tálibánu automaticky neznamená, že souměrně s tím posílí i „Islámský stát“. Může k tomu ale dojít, pokud Tálibán uzavře s IS dohodu.

Například odborník Evropského centra pro boj proti terorismu Jasim Mohamed poukazuje na to, že podobné dohody o neútočení fungují například mezi Al-Káidou a IS v Jemenu, kompromisní ujednání Tálibán-IS v Afghánistánu přitom může brzy následovat.

Další roli navíc může sehrát i to, že se smrtí dřívějších lídrů do jisté míry mizí i staré křivdy. „Poté, co mnozí vůdci IS, Tálibánu a Al-Káidy, kteří si byli vzájemnými nepříteli, byli v minulých letech zabiti, nová generace již nemusí v tomto starém konfliktu pokračovat a bude naopak spolupracovat,“ míní Steinberg.

Podle německého bezpečnostního experta tak v Afghánistánu posílí nejen samotný Tálibán, Al-Káida a IS, ale i menší islamistické skupiny, které nyní získají nové sebevědomí. „Vidí, že Američané mohou být poraženi. Tálibán to teď dokázal,“ dodává odborník.

Po Afghánistánu Sahel?

Blízký východ však není jediným regionem, kde podle analýzy Deutsche Welle hrozí, že se návrat Tálibánu k moci promítne do posílení tamních islamistických skupin.

Islámský stát se přiživuje na útocích milic v Africe. Sílící teror sužuje Mosambik i další země kontinentu

Číst článek

Podobné obavy nyní rezonují také v zemích Sahelu a východní či západní Afriky, které se v posledním desetiletí potýkají s narůstajícími aktivitami radikalismu i terorismu. V mnoha případech totiž jde o islamistická hnutí, která jsou propojená s Al-Káidou.

Je to například organizace Boko Haram nebo skupina aš-Šabáb, které usilují o vytvoření muslimského státu, založeného na striktním výkladu práva šaría, a které mají v Nigérii, Somálsku a dalších afrických zemích na svědomí řadu krvavých útoků.

Obavy z následků dění v Afghánistánu vyjadřuje například odborník Kwesi Aning z Mezinárodního výcvikového centra Kofiho Annana v Ghaně, podle kterého může nástup Tálibánu k moci ohrozit všechny země Sahelu i celé Afriky. Západ by si z této lekce navíc měl vzít ponaučení, že nemůže „jen tak přijít, snažit se v zemi rozšířit vlastní kulturu, hodnoty a armádu a myslet si, že to bude fungovat“, dodává Aning.

Současné vítězství Tálibánu, které následovalo po oznámení konečného stažení amerických vojáků z Afghánistánu, navíc budí obavy, že podobný osud potká po stažení zahraničních vojáků také oblast Sahelu. V současnosti tam působí více než pět tisíc francouzských vojáků, prezident Emmanuel Macron ale hodlá vojenské síly na místě výrazně zredukovat.

Francouzská armáda podnikla intervenci do Mali v roce 2013 ve snaze vyhnat radikálně-islamistické povstalce z měst na severu země. Postupně svoje působení rozšířila i do dalších zemí v regionu, aby pomohla stabilizovat celou oblast Sahelu, islamisté však stále podnikají útoky proti vojenským cílům i civilistům.

Omezování francouzské přítomnosti v Mali by mělo začít už v letošním roce, podle jihoafrického bezpečnostního analytika Ryana Cummingse by ale Francie měla po současných zkušenostech rozhodnutí ještě přehodnotit.

Nový Tálibán

Nástup Tálibánu k moci vnímají státy Západu jako hrozbu nebo přinejmenším výzvu, které budou muset v příštích letech čelit. Obavy z posílení terorismu a islamistických hnutí nicméně nejsou vždy tak pesimistické.

Popravy, zabíjení, mučení. Tálibán tvrdí, že změnil praktiky, zprávy z dobytých oblastí ale ukazují opak

Číst článek

Někteří odborníci upozorňují také na to, že po 20 letech v ústraní Tálibán usiluje hlavně o vybudování vlastního islámského emirátu, mezinárodní uznání a finanční podporu ze zahraničí. Chce být vnímán jako politické hnutí, ne jen jako skupina radikálů. Jakákoliv aktivita teroristů na afghánském území by ale takovéto plány mohla zhatit.

„Nemyslím si, že by Tálibán podnikl nějaké razantní kroky proti Al-Káidě nebo dalším skupinám na jeho území. Zároveň se ale nedomnívám ani to, že budou chtít, aby se z Afghánistánu stalo místo, odkud se bude plánovat nebo řídit mezinárodní terorismus. V posledních 20 letech za to totiž tvrdě zaplatili,“ podotýká pro americký list Financial Times bývalý šéf britské zpravodajské služby MI6 John Sawers.

Podle něj se tak Tálibán bude snažit především o to, aby si upevnil pozici hlavně v samotném Afghánistánu a narovnal či prohloubil vztahy se zeměmi, jako je Pákistán, Írán nebo Čína.

„Pokud se stanou centrem mezinárodního terorismu, nikomu to nepomůže,“ dodává Sawers.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme