Žádné ženy, kompromisní premiér a bývalí vězni z Guantánama. Jak vypadá vláda sestavená Tálibánem?

Všichni jsou členy radikálního hnutí Tálibán, ve svých řadách nemají žádnou ženu a někteří figurují na sankčních seznamech západních zemí či OSN. Tak se dá ve zkratce popsat přechodná vláda Afghánistánu, kterou v úterý představilo tálibánské vedení. Zatímco premiér je spíš méně známou figurou, například ministr vnitra patří k nejhledanějším osobám americké FBI, některé funkce ale mají zastávat i bývalí vězni Guantánama.

PŘEHLED Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zástupci Tálibánu 16. srpna pronáší řeč k národu poté, co se radikální hnutí ujalo moci nad Afghánistánem | Zdroj: Reuters

Premiér

Úřadujícím afghánským premiérem byl v úterý jmenován Muhammad Hasan Achund, rodák z provincie Kandahár, kde hnutí Tálibán v 90. letech vzniklo.

‚Ženy pod Tálibánem mohou být zase jako ve vězení.‘ Afghánská novinářka pro ně žádá Západ o azyl

Číst článek

Achund se stal jedním ze zakládajících členů skupiny a v následujících letech patřil k blízkým spolupracovníkům zakladatele Tálibánu – mully Muhammada Umara, který se v roce 1996 postavil do čela nově vzniklého emirátu v Afghánistánu a po roce 2001 se stal jedním z nejhledanějších teroristů Spojenými státy.

Podle agentury Reuters je Achund zkušený politik. Za předchozí vlády Tálibánu, která byla u moci v letech 1996 až 2001, zastával pozice ministra zahraničí, poté i post vicepremiéra a působil také jako náčelník štábu tálibánské armády.

Kvůli své tehdejší vládní roli se Achund nachází na sankčním seznamu OSN, ostatně stejně jako mnoho dalších členů přechodného kabinetu. Přesto je považován za méně známého vůdce radikálního islamistického hnutí a některá média ho označují spíše za kompromisního kandidáta, který má vyhovět umírněnějším i radikálním frakcím islamistického hnutí.

„Achundova nominace byla překvapením, pomůže ale uspokojit různá uskupení uvnitř hnutí. S touto volbou budou všichni souhlasit a nebudou mít s Achundem problém, protože je kvůli svému dlouholetému propojení s mullou Umarem v Tálibánu respektovanou postavou,“ tvrdí Ibrahím Bahiss, odborník na Afghánistán z think-tanku Crisis Group.

Nový afghánský premiér, který je zároveň blízkým spolupracovníkem nynějšího vůdce Tálibánu Hajbatulláha Achúndzádova, má podle některých médií pověst spíše náboženského než vojenského vůdce.

„Po dobu 20 let stál v čele šúry (vládní rady Tálibánu – pozn. redakce) a získal si velmi dobrou reputaci. Je spíš náboženský než vojenský lídr, který je známý svým charakterem a oddaností,“ citovala pákistánská média jednoho z velitelů Tálibánu.

Kolik přesně je Achundovi let, ale není známo. Podle agentury Reuters se často uvádí, že mu je nejméně kolem 65 let. Například na sankčním seznamu Evropské unie je ale u jména Muhammada Hasana Achunda uveden věk dokonce 76 let. „Je to nejstarší osoba ve vrcholných řadách Tálibánu,“ řekl agentuře Reuters tálibánský zdroj.

Zástupce premiéra

Zástupcem nového afghánského premiéra má být jeden ze zakládajících členů a v posledních letech zřejmě nejviditelnější tvář Tálibánu Abdul Ghaní Barádar. Jeho jméno je známé hlavně díky jeho roli, kterou sehrál v diplomatických rozhovorech v katarském Dauhá. Byl to právě Barádar, kdo vedl mírová jednání se Spojenými státy a podepsal smlouvu o definitivním stažení amerických vojáků z Afghánistánu.

Novinář Novák: Tálibán dá možná lokálním vůdcům určitou moc, otevřenou kritiku ale tolerovat nebude

Číst článek

Prošedivělý padesátník, který je titulován jako druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Tálibán, se v srpnu vrátil do Afghánistánu po celých dvaceti letech strávených v exilu. Do Kandaháru přiletěl z Kataru, kde do té doby řídil politický výbor Tálibánu. Ihned po jeho návratu začala zahraniční média spekulovat, že by se novým afghánským premiérem mohl stát právě on, a o to byla Achundova nominace překvapivější.

Barádar, který od roku 2010 strávil osm let v pákistánském vězení, je označován za umírněnou postavu radikálního hnutí, kterého si v Tálibánu cení hlavně kvůli jeho vyjednávacím schopnostem. Podle televize Al-Džazíra ho za „velmi dobrého“ loni označil také bývalý prezident Donald Trump, jehož administrativa mírovou dohodu s Tálibánem vyjednala.

Abdul Ghaní Barádar během rozhovorů v Moskvě (březen 2021) | Zdroj: Reuters

Ministerstvo vnitra

V čele ministerstva vnitra má stanout zřejmě nejkontroverznější postava přechodné afghánské vlády, Sirádžuddín Hakkánísyn zakladatele sítě Hakkání, která je označována za jednu z nejobávanějších skupin v Afghánistánu. Radikální islamistická skupina, kterou Sirádžuddín Hakkání od smrti svého otce řídí, má na svědomí řadu útoků na afghánské i zahraniční vojáky a Spojené státy ji vedou na seznamu teroristických organizací.

Proto je 45letý Sirádžuddín Hakkání jedním z nejhledanějších osob americké FBI. Kvůli podílu sítě Hakkání na sebevražedných útocích a vazbám na teroristickou síť Al-Káida je na jeho hlavu vypsána odměna ve výši pět milionů dolarů (107 milionů korun). Podle agentury AP navíc Hakkání dodnes zadržuje jednoho z rukojmích – podnikatele Marka Frerichse, kterého unesli v lednu 2020. Od té doby o něm nikdo neslyšel.

Ministerstvo obrany

Viditelná postava Tálibánu stane také v čele ministerstva obrany. Podle úterního prohlášení mu bude šéfovat Muhammad Jakúb, syn bývalého vůdce Tálibánu mully Muhammada Umara, který zemřel v roce 2013.

Asi třicetiletý mulla Jakúb si v Tálibánu zachovává značný vliv, kterému se těší hlavní díky ikonickému postavení svého zesnulého otce, podle některých dalších zdrojů je ale jeho vliv uvnitř radikálního hnutí spíše symbolický. Podle agentury AFP se tak stále vedou spekulace, jakou roli v Tálibánu vlastně má.

Ministerstvo informací

Novým ministrem informací přechodné afghánské vlády se má stát Zabíhulláh Mudžáhid, dlouholetý mluvčí Talibánu, jehož tvář zůstávala médiím až do letošního srpna skrytá. Do té doby komunikoval s novináři jen přes e-mail, textové zprávy nebo s nimi mluvil po telefonu. Pár dní po převzetí moci Tálibánem ale poprvé vystoupil na tiskové konferenci a přislíbil afghánské populaci, že se povstalci nebudou Afgháncům mstít.

Zabíhulláh Mudžáhid byl řadu let mluvčím Tálibánu, v nové vládě vede ministerstvo informací | Zdroj: Reuters

Ministerstvo zahraničí

Do čela ministerstva zahraničí Tálibán vyslal Amiar Chána Muttakího, vysoce postaveného člena Tálibánu, který v minulosti zastával řadu významných postů. Během vlády Tálibánu v letech 1996–2001 působil jako ministr kultury a informací nebo jako ministr školství. Později se přesunul do Kataru, kde se stal jedním ze členů mírové komise a zároveň vyjednávacího týmu, který vedl rozhovory se Spojenými státy.

Teroristé s funkcí

Kromě umírněnějších či pragmatičtějších lídrů Tálibánu, kteří pro novou vládu chtějí hlavně mezinárodní uznání, mají v přechodném kabinetu usednout i teroristé a bývalí vězni z amerického zařízení Guantánamo.

Nebezpečná cesta za svobodou. Afghánci musí zdolat tisíce kilometrů, před Tálibánem jich prchá stále víc

Číst článek

Americká televize CNN jmenuje celkem čtyři bývalé vězně Guantánama, kteří byli v roce 2014 propuštěni na svobodu výměnou za amerického vojáka Boweho Bergdahla a nyní mají zastávat vládní či úřednické funkce.

Jedním z nich je Nurulláh Nuri, který strávil v americkém vězení 12 let a teď má vést afghánské ministerstvo hranic a kmenových záležitostí. Dalším bývalým vězněm Guantánama je například Muhammad Fazl, který bude podle dosavadních informací působit jako zástupce ministra obrany.

Do nově vzniklé vlády Tálibán prozatím jmenoval 33 ministrů a dalších vysokých představitelů. Naprostá většina z nich pochází z většinového etnika Paštunů, jen dva jsou Tádžikové a jeden je Uzbek. Příslušníci utlačované menšiny Hazárů ve vládě nejsou zastoupeni vůbec, stejně jako ženy.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme