Tátova tvrdost v tréninku je pro mě přínosem, pochvaluje si Kateřina Emmons
Myslíte si, že se dá sportovní střelba trénovat přes internet? Dá. Olympijská vítězka Kateřina Emmons tento způsob praktikuje po většinu roku se svým otcem a trenérem Petrem Kůrkou. Ten totiž po Hrách v Pekingu kývl na nabídku vést australskou reprezentaci, dceru přenechal kouči Milanu Bakešovi a odstěhoval se k protinožcům.
Loni ale vycítil, že Kateřina jeho pomoc znovu potřebuje, a tak jí začal čím dál víc radit. A to právě prostřednictvím internetu. Párkrát do roka se ale Kateřina Emmons s otcem sejde na tréninku i osobně. Třeba když Petr Kůrka vezme Australany na soustředění do Plzně.
Kateřina Emmons střílí po boku pěti Australanů s krátkými pauzami jednu ránu za druhou, otec její výsledky pozoruje na monitoru s odstupem zhruba dvou metrů. Většinou je zamračený, usměje se jen občas. A také ke své dceři přistupuje jen málokdy.
„Do tréninku nezasahuju, pokud nevidím něco, co jde vyloženě mimo správnou osu. Závodníci, kteří pode mnou trénují, si musí říct sami, pokud něco chtějí. Pokud něco vidím, řeknu jim to, jinak jen sedím na židli, což může vypadat, jako že nic nedělám. Ale ono to vlastně někdy ani není potřeba, když vidím, že je všechno v pořádku a střelec to vnímá taky tak, dělá práci, která je pro výkon potřeba.“
Česká střelkyně Kateřina Emmons oceňuje na svém otci-trenérovi i jeho tvrdost, která jí pomáhá k vynikajícím výsledkům
Svým australským svěřencům radí Petr Kůrka o poznání častěji, kontroluje jejich správný střelecký postoj, dvěma z nich dokonce vyměřuje ideální mezeru mezi chodidly. Postřehy ohledně Kateřiny si uchovává v paměti a probere je s ní obvykle po tréninku.
„Když je nějaký problém, který se musí řešit, trvá porada i několik dní, než se problém vyřeší. Běžná konzultace v průběhu tréninku nebo závodu může trvat jen půl hodiny,“ usmívá se Petr Kůrka a Kateřina Emmons přiznává, že jeho rady bere skoro za svaté.
„Už jen proto, že právě táta řekne, že takhle je to dobré a líbí se mu to - nebo naopak, že tohle se mu nelíbí a měla bych to zlepšit, reaguju mnohem líp. Mám v něj důvěru, už jsme spolu zažili tolik věcí, a vždycky to fungovalo dobře.“
Potřebná tvrdost
Asi byste neřekli, že trojnásobná olympijská medailistka na svém otci-trenérovi nejvíce oceňuje jeho tvrdost.
„Asi to opakuju často, že je takový tvrdší oproti ostatním trenérům, ale on pak člověk zjistí, že to vlastně potřebuje, protože je to opravdu dobré,“ pochvaluje si Kateřina Emmons.
„Kačka ví, že jsem v některých věcech nekompromisní a jdu za svým cílem stejně tak, jako by za ním měl jít závodník. Pokud to nedělá tak, jak si myslím, že by to dělat měl, nebo pokud je trochu líný, pohodlný, nemám to rád a jsem v tom tvrdý. Umím i zvýšit hlas.“
Petr Kůrka strávil během lednového soustředění se svou staronovou svěřenkyní něco málo přes čtrnáct dní, na střelnici ji měl pod dohledem pětkrát v týdnu dvě až pět hodin. A v závěru tréninku ji skoro vždy nasimuloval finále závodu.
„Připravte se... tři, dva, jedna... start. Stop, ok, 10.7, Alethia 9.2. Souboj je rozhodnut."
Kateřina Emmons svůj tréninkový závod proti 17tileté naději Alethii Sedgmanové vyhrála, což samozřejmě není důležité. Hlavním přínosem je otestování závodního rytmu.
Zato pro Australanku jsou vzájemné souboje inspirující i motivující zároveň.
„Je to trochu děsivé, střílet s ní, protože vím, jak je dobrá - vlastně nejlepší na světě. Zezačátku jsem ji hodně sledovala a snažila se od ní něco odkoukat. Je strašně klidná, to je její styl.“
Zatímco Alethia Sedgmanová se na londýnskou olympiádu pravděpodobně nepodívá, její vzor Kateřina Emmons určitě ano. A jaké umístění by potěšilo jejího otce a trenéra Petra Kůrku?
„Spokojenost by byla samozřejmě s finále ve vzduchovce, a pokud by to byla pozice, která by ji opravňovala k tomu, aby pomýšlela na medaile, bylo by to vynikající.“
