Tatranská Lomnice se změnila v moderní zimní středisko
Pokud se lyžovačka na Slovensku někde přibližuje Alpám, tak je to rozhodně pod Lomnickým štítem. Nejdelší i nejvýše položená slovenská sjezdovka začíná v Lomnickém sedle a končí o šest kilometrů níž v Tatranské Lomnici. Pokud jste tam ještě nebyli, stačí si pustit legendárního Anděla na horách s Jaroslavem Marvanem. Panorama je dodnes identické s filmovými záběry z Andělovy zimní dovolené. Jinak by se ale mrzutý revizor nestačil divit, co se v Tatranské Lomnici všechno změnilo.
Fronta u lanovky není moc dlouhá, a tak se během pár vteřin ocitám v kabince s hovorným Marošem, který místo dlouhého seznamování hned otvírá láhev borovičky. Prý na odvahu.
Reportáž slovenského zpravodaje Českého rozhlasu Vojtěcha Bergera z Tatranské Lomnice
Maroš je železničář, peněz nemá na rozhazování, a tatranskou lyžovačku si dopřeje jenom jednou za čas.
Za 15 minut se loučíme nahoře na Skalnatém plese. Maroš nasazuje skialpy a mizí. Já ještě zůstávám, protože Skalnaté pleso už je nad mraky a pod Lomnickým štítem to vypadá skoro jako na ledovci. Sluníčko si na terase bufetu užívá i lyžařský instruktor Braňo:
„Když vyjde hezké počasí, jako například nyní, pod námi mlha a tady nahoře jasno, tehdy je to fakt krása. Tento rok je zde málo sněhu, když déle nesněží, sjezdovky jsou ledovější. Potom už to není až takový požitek.“
V Tatranské Lomnici se toho od dob Gustava Anděla opravdu hodně změnilo. Staré socialistické zotavovny se buď zbouraly anebo zrenovovaly. Přibyly nové lanovky, i atrakce pro bohaté. Jako apartmá přímo nahoře na Lomnickém štítu. Noc vás přijde na 430 eur.
Středisko je součástí realitního impéria společnosti J&T. Zatímco finanční dravci přemýšlí hlavně o číslech a zisku, majitelka malé Zamkovského horské chaty Jana Kalinčiková má jinou filozofii:
„Když obsluhuji hosty u okénka na chatě, představuji si, že na opačné straně okénka jsem mohla být i já. Mohla bych sem jezdit na dovolené. A byla bych ráda, kdybych se tu cítila dobře.“
