Tažení NATO proti Muammaru Kaddáfímu nebude krátké
Domluvit se ohledně dalšího postupu v Libyi se až do nočních hodin snažili ministři zahraničí Severoatlantické aliance v Berlíně. Zatím se jednoznačně shodli na jediném – tažení proti Muammaru Kaddáfímu potrvá déle, než si zpočátku představovali.
Hillary Clintonová byla na tiskové konferenci s Angelou Merkelovou samý úsměv. Vtipkovala na téma, že dvě nejmocnější političky světa se nedomlouvaly, jaký odstín saka si vezmou, a přesto se evidentně shodly. Pokud jde o módní vkus, obě dámy spolu souzní.
Na téma postupu vůči Káddáffímu lze však o shodě mluvit jen stěží. Německo je od samého počátku odpůrcem jakéhokoli vojenského zásahu.
Reportáž zpravodajky Českého rozhlasu v Berlíně Kláry Stejskalové o summitu NATO v Ranním Radiožurnálu.mp3
Největší kritika se ozývala z Francie. V Berlíně ovšem šéf francouzské diplomacie Alain Juppé volil mírnější slova. Pokud by prý německý ministr zahraničí trval na setrvání Kaddáffího u moci, byl by to problém, To se ovšem nestalo.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle tvrdí, že jediný rozdíl v postojích Německa a Francie spočívá v tom, jakým způsobem se dobrat ke stejnému cíli, tedy odstranění Kaddáffího. Francouzsko-britský postoj v Severoatlantické alianci převažuje. NATO bude v operaci pokračovat, dokud nepřestanou Káddáffího vojska útočit na civilisty.
„Severoatlantická aliance by potřebovala několik bojových letounů k útokům na pozemní cíle navíc, vzhledem ke Kaddáffího taktice umisťovat tanky a těžké kulomety do nejobydlenějších oblastí,“ postěžoval si generální tajemník Rasmussen.
Tento požadavek zůstal zatím v Berlíně bez odpovědi.
Převládá vůle ke konsensu
Český velvyslanec při NATO Martin Povejšil v Ranním interview Radiožurnálu uvedl, že rozpory v přístupu spojenců se v mediální rovině jeví větší, než jsou uvnitř Rady NATO:
„Jsou patrné samozřejmě určité nuance, ale fakt je ten, že duch konsensu převládá nad tím, jaké detaily kladou jednotliví spojenci. Německo na samém počátku debat jasně řeklo, že do této operace žádné jednotky nezapojí, ale nebude komplikovat cestu ke konsensu, pokud jde o akci aliance.“
„Pokud jde o Libyi, řekl bych, že je to otázka delších týdnů, či měsíců, rozhodně to není otázka dnů,“ zdůraznil Povejšil. Připomněl, že mezi spojenci se včera mluvilo o intenzitě akce. „Stále platí, že celá aliance postupuje v rámci mandátu Rady bezpečnosti OSN, který vylučuje jakoukoli pozemní operaci, která by se rovnala jakémukoli typu okupace.“
Podle jeho slov se neuvažuje o angažmá Česka v rámci této akce NATO. „Uvažuje se o angažmá v rámci možné operace EU, která zatím nebyla spuštěna, a byla by orientovaná na vojenskou podporu humanitární mise. Tam bychom si dovedli představit, že bychom poskytli zdravotnické kapacity,“ poznamenal v Ranním interview Radiožurnálu Martin Povejšil.
I v patové situaci má aliance výhodu
Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen v Berlíně marně žádal o další letadla, která by se účastnila vojenského zásahu v Libyi. Ani Francie a Británie nepochodily s žádostí o zapojení dalších států.
Bezpečnostní analytik Radek Khol ve Světě o deváté poznamenal, že jde o letadla schopná přesných úderů proti pozemním cílům v obydlených oblastech, vybavená inteligentní municí, která mohou komunikovat s aliančními systémy.
Bezpečnostní aspekty operae v Libyi rozebral ve Světě o deváté analytik Radek Khol
„Pro řadu aliančních zemí je stále citlivá otázka, zda se zapojí do úderů, protože veřejnost jsou to útočné operace s rizikem civilních ztrát a v některých zemích aliance je nejasný obecný politický přístup k použití síly v mezinárodních vztazích. A také si musíme uvědomit, že nasazení letadel je finančně náročné.“
Podle Khola politici žili pod dojme Rychlého pádu režimů v Tunisku a Egyptě. „Teď si všichni uvědomují, že podpora, kterou má Kaddáfího režim v kmenových oblastech na západě a středu Libye je silnější a rozpad jeho armády se dosud neuskutečnil,“ připomněl Khol.
„Momentálně je to patová situace, ale aliance a mezinárodní společenství má pořád silnější pozici než Kaddáfí a může pokračovat snaha získat další klíčové přeběhlíky a řada spojenců doufá, že se nabízí i možnost palácového převratu, který se v mnoha zemích stal východiskem z krize.“
Khol označil možnou pozemní operaci v řádech týdnů za neprůchodnou v Radě bezpečnosti OSN. „nejen pro tradiční odpor Číny a Ruska, ale také Indie a Brazílie. Máme tady čerstvé prohlášení zemí BRICS, které odmítají použití síly. A zároveň i pro alianci samotnou je tady jasný limit pro řadu spojenců – na první místě pro Německo a Turecko, pro které je zbrojní embargo a vynucení bezletové zóny maximem toho, co jsou ochotni podpořit.“
Obama, Sarkomy a Cameron: Odstranit Kaddáfího
Americký prezident Barack Obama, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a také britský premiér David Cameron ve společném dopise uvedli, že hlavním cílem operace je teď odstranit režim Muammara Kaddáfího.
Spolupracovník ČRo ve Velké Británii Milan Kocourek ve Světě o jedné o dopisu Obamy, Sarkozyho a Camerona
Spolupracovník Českého rozhlasu ve Velké Británii Milan Kocourek ve Světě o jedné připomněl, že dopis tří politiků vyšel v The Times a zároveň ve Washington Post a ve francouském listě Le Figaro.
Prezidenti a premiér se obracejí na světovou veřejnost zdůvodňují zásah jako mezinárodní odpověď na žádost Ligy arabských zemí a libyjské opozice o pomoc. Zásahem spojenců se podle nich předešlo krveprolití v Benghází.
V dopisu také prezidenti Obama, Sarkomy a premiér Cameron ubezpečili v odhodlání pokračovat v zásazích proti diktátorovým jednotkám dokud se nevrátí do kasáren a Kaddáffí neodstoupí – natrvalo.
