Nezávislý Tchaj-wan? Důvody, proč česká delegace vyvolala tak podrážděnou čínskou reakci

Proč Čína tak ostře reaguje na návštěvu Tchaj-wanu předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS)? Jaké je postavení ostrova na mezinárodní úrovni? A jaké jsou dlouhodobé vztahy Tchaj-wanu s Českem? „Je to buď, anebo. Na oficiální úrovni nemůžete mít diplomatické vztahy s Tchaj-wanem i Čínou,“ říká pro server iROZHLAS.cz Ivana Karásková, analytička AMO.

Tchaj-pej/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Členové delegace v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (nahoře uprostřed) mávají před odletem na návštěvu Tchaj-wanu. | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Nezávislý stát?

Ostrovní stát má vlastní prezidentku, měnu, vydává vlastní pasy a razí svou zahraniční politiku, velmi odlišnou od té čínské. Přesto vnímá Čínská lidová republika Tchaj-wan jen jako svou vzbouřeneckou provincii, která na zastoupení na mezinárodní úrovni nemá právo.

Tchaj-wan, úředním názvem Čínská republika, funguje od roku 1949, kdy Mao Ce-tung vyhlásil vítězství komunistické strany v občanské válce, de facto nezávisle. Jednotky věrné Národní straně, Kuomintang, která před válkou v zemi vládla, se stáhly na ostrov Tchaj-wan, kde zůstaly jako poslední bašta Čínské republiky. Pevninská Čína se stala totalitní Čínskou lidovou republiku.

Čínská republika (Tchaj-wan)

Hlavní město: Tchaj-pej

Populace: 23,5 milionu

Plocha: 36,188 km²

Jazyk: standardní čínština (úřední), tchajwanština, hakka

Nábožneství: taoismus, budhismus, křesťanství

Prezidentka: Cchaj Jing-wen

Měna: nový tchajwanský dolar 

Během studené války byl Tchaj-wan pro Spojené státy lepším spojencem než komunistická Čína, a proto byl uznáván jako legitimní zástupce Číny a byl členem Organizace spojených národů (OSN) i Rady bezpečnosti. Situace se ale změnila v roce 1971.

„Na konci 60. let začaly Spojené státy uvažovat, jak se bránit pronikání sovětského vlivu do zahraničí a zadržovat komunismus. Zjistily, že mezi Sovětským svazem a Čínou jsou značné roztržky. Logika triangulární diplomacie velela uznat Čínskou lidovou republiku, aby si Spojené státy byly vždy blíž s Čínou nebo Sovětským svazem, než si je Sovětský svaz s Čínou,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz Ivana Karásková, analytička AMO.

Od té doby není Tchaj-wan členem OSN ani žádné její podružné organizace, jako je například Světová zdravotnická organizace (WHO).

Tchaj-wan je členem několika mezinárodních organizací, například Světové obchodní organizace (WTO) nebo Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Stejně tak vysílá vlastní delegaci na olympijské hry. V těchto případech ale vystupuje pod jménem Čínská Tchaj-pej, které pevninské Číně tolik nevadí.

Politika jedné Číny

„V rámci politiky jedné Číny je to buď, anebo. Na oficiální úrovni nemůžete mít diplomatické vztahy s Tchaj-wanem i Čínskou lidovou republikou. Čína intenzivně pracuje na tom, aby Tchaj-wan úplně ztratil diplomatické uznání,“ tvrdí Karásková.

Čínský ministr zahraničí vyhrožuje Vystrčilovi kvůli Tchaj-wanu. Ministr Petříček si předvolá velvyslance

Číst článek

Zemi tak v současnosti uznává jen 15 států, většinou se jedná o malé země Latinské Ameriky nebo Karibiku: Belize, Guatemala, Haiti, Honduras, Marshallovy ostrovy, Nauru, Nikaragua, Palau, Paraguay, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Tuvalu. Jedinou evropskou zemí, která Tchaj-wan uznává, je Vatikán.

Velká část ostatních států, podobně jako Česko, se zemí sice obchodní i diplomatické styky udržuje, zároveň ale uznává politiku jedné Číny. Místo ambasád nebo velvyslanectví tak zemi zastupují „obchodní a kulturní kanceláře“.

Podle Karáskové se Čína bojí, že by ji mohl potkat stejný osud jako Sovětský svaz, a odmítá proto jakoukoliv federalizaci. V periferních oblastech totiž žijí náboženské a etnické menšiny, jako jsou Tibeťané nebo Ujgurové. Čínští politici se bojí, že by odtržení okrajových regionů vedlo k tragédii, úplnému rozpadu země a konci vlády komunistické strany.

„Do určité míry si vytvořili sebenaplňující se proroctví, že jenom komunistická strana je schopná udržet integritu Číny. A v okamžiku, kdyby padla a vznikla třeba demokracie, tak by se provincie začaly odtrhávat. Tím ale nemají žádný manévrovací prostor, protože nemohou říct ‚nás Tchaj-wan nezajímá‘. Je to součástí sociální smlouvy s populací. ‚Vy nám necháte politickou moc a my zajistíme ekonomický blahobyt a to, že se Čína nerozpadne‘,“ vysvětluje Karásková.

Demokratizace

Už od 40. let se Tchaj-wan často prezentoval jako protipól Číny. Ale až do konce 80. let měli i tam pouze vládu jedné strany a stanné právo. Od té doby ale ostrov prošel demokratizací podobně jako Česko a stal se zemí, která klade důraz na lidská práva i svobodu slova. Podle britského serveru BBC má Tchaj-wan dokonce jedny z nejsvobodnějších médií v celé Asii.

Tchajvanská prezidentka Cchaj Jing-wen | Foto: Ann Wang | Zdroj: Reuters

Samotní Tchajwanci jsou ve vidění sebe sama rozděleni na dva hlavní tábory. Příznivci Demokratické pokrokové strany (DPP), která dlouhodobě usiluje o nezávislost na Číně, tvrdí, že se ostrov kulturně i jazykově od pevniny liší. Voliči Kuomintangu, konzervativnější strany, by si naopak v budoucnu přáli znovusjednocení obou zemí. I když je otázkou, jak by se komunistická země musela proměnit, aby taková varianta byla možná.

„Čína má namířeno několik tisíc raket středního doletu na Tchaj-wan a periodicky hrozí vojenskou invazí. Řada tchajwanských občanů tak říká, že nejlepší je udržet status quo. Nedráždit Čínu, aby neměla záminku k vojenskému útoku, ale na druhou stranu si uchovat demokratické hodnoty, které mají,“ připomíná analytička.

Vztah s Českem

Současný předseda Senátu zdaleka není prvním českým politikem, který Tchaj-wan navštívil, ačkoliv je tím nejvýše postaveným. Ostrov plánoval navštívit už jeho předchůdce Jaroslav Kubera (ODS). Čínské velvyslanectví v Praze následně hrozilo odvetnými opatřeními vůči českým podnikům, pokud se návštěva uskuteční. Kubera ale v lednu náhle zemřel na infarkt, než návštěvu stihl uskutečnit.

V roce 2004 zemi navštívil i Václav Havel, ale už jako bývalý prezident. Převzal tehdy čestný doktorát na Národní univerzitě v Tchaj-peji a setkal se také s bývalým prezidentem Li Teng-chuejem.

„Česká diplomacie je velmi opatrná, jestli dráždit Čínu. Tu totiž vždy na mezinárodní úrovni nejvíce rozčílí dvě věci. A to setkání s exilovou vládou Tibetu, a pak Tchaj-wan. Lidská práva je zase tolik netrápí, protože ví, že kritika přijde. Ale ty dvě věci, které se dotýkají podstaty teritoriální integrity, na ty reagují vždy,“ říká Karásková.

Česko má v současnosti s Tchaj-wanem bezvízový vztah. I když to není největší obchodní partner, loni byly jeho investice v Česku asi dvakrát vyšší než ty čínské a vytváří tu asi 24 tisíc pracovních pozic, upozorňuje Karásková.

Globální hráč

Tchaj-wan si ale svou zvláštní geopolitikou pozici uvědomuje. Jak podotýká Karásková, současnou návštěvu předsedy Senátu tamní média vykreslují jako dramatickou změnu české zahraniční politiky směrem k Číně. Karásková ale připomíná, že i Česká republika je historicky jedním z blízkých partnerů ostrovní země. Silné zastoupení má ale i v Bruselu nebo Washingtonu.

The President of Taiwan CALLED ME today to wish me congratulations on winning the Presidency. Thank you!

01:44 – 03. 12. 2016

19609 91050

Donald Trump byl hned po svém zvolení v roce 2016 prvním americkým prezidentem, který telefonicky hovořil s představiteli Tchaj-wanu od roku 1979, tedy od doby, kdy Spojené státy přestaly nezávislý Tchaj-wan uznávat. Letos na začátku srpna ostrov navíc navštívil americký ministr zdravotnictví Alex Azar, který se tam vydal jako nejvýše postavený americký představitel po 40 letech.

Dominika Perlínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme