Tchajwanci se považují za Číňany, ale chtějí být součástí demokratické země, vysvětluje geograf
Zatímco tchajwanští představitelé jsou nadšeni z návštěvy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, Čína zuří a ohlásila mohutné vojenské cvičení zahrnující střelbu ostrou municí v okolí ostrova, který považuje za svou odštěpeneckou provincii. „Myslím, že je to přesně tak, jak se dalo očekávat,“ konstatuje populační a environmentální geograf Robert Stojanov v Interview Českého rozhlasu Plus.
Poukazuje na to, že Pelosiová po celou svou čtyřicetiletou politickou kariéru kritizuje čínský nedemokratický systém. „Tato cesta byla její poslední šancí zatopit Pekingu a ukázat, že Amerika podporuje svobodu a demokracii,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Robert Stojanov, populační a environmentální geograf
Politička také potvrdila závazek, že Spojené státy budou Tchaj-wan bránit před případnou agresí komunistické Číny, jak v květnu opakovaně zdůraznil prezident Joe Biden. Cesta měla i byznysový rozměr, Pelosiová se mimo jiné setkala s předsedou společnosti TSMC, největšího výrobce polovodičových čipů, které využívá i americká armáda.
„Cesta rozzuřila Číňany natolik, že třeba nejpopulárnější sociální síť v zemi Weibo se na půl hodiny kvůli přetížení zhroutila. Několik hashtagů posbíralo několik miliard zobrazení, zprávy typu: ‚Ty stará ďáblice, ty si opravdu dovoluješ přijet?‘ nebo ‚Jsme naštvaní a jdeme spát, ale spát nám nejde.‘ Nálada byla velice protiamerická a protitchajwanská,“ popisuje.
„ Si Ťin-pching se poučil z ruské agrese na Ukrajině a přijde s jinou strategií.“
Robert Stojanov
Čínský nacionalismus se navíc netýká jen Tchaj-wanu, ale je do značné míry imperialistický, například pokud jde o protiprávní expanzi na ostrovy v Jihočínském moři.
„Je dosti silný a nesouvisí s nějakým nátlakem ze strany vlády, ale je jakoby uvnitř. Možná to souvisí s tím, že se Čína považovala za Říši středu a kolébku lidské kultury. Jsou na to hrdí a jejich počet, téměř miliarda a půl, jim k tomu dává sílu,“ doplňuje.
Psychologická válka
Stojanov zároveň upozorňuje na to, že Čína je s Tchaj-wanem významně ekonomicky propojena, na pevninu míří celá třetina tchajwanského exportu. Stejným směrem cestují i vědci, turisté nebo byznysmeni.
„Tchajwanci se považují za Číňany. Rádi by i třeba byli součástí pevninské Číny, ovšem demokratické. To mi alespoň Tchajwanci a moji tamní kolegové říkali,“ uvádí s tím, že na ostrově žije zhruba 23 milionů lidí, kteří si jsou jazykově blízcí s jihočínskou populací.
Spojení na pevninu je ovšem nyní přerušené kvůli vojenskému cvičení, které má trvat až do neděle. Čínská letadla narušují tchajwanský vzdušný prostor a bylo zaznamenáno i odpálení balistických střel, přesto podle Stojanova čínský prezident Si Ťin-pching invazi v blízké době nezahájí.
„Myslím, že se zaprvé poučil z ruské agrese na Ukrajině a přijde s jinou strategií, a za druhé nebude riskovat komplikace v době, kdy usiluje o znovuzvolení na podzimním sjezdu. Teď spíš budou ukazovat svaly, i samotné tchajwanské ministerstvo vnitra mluví spíš o psychologické hrozbě,“ soudí geograf.
Jak blokáda ovlivní nejen světový obchod? Poslechněte si v záznamu rozhovoru v Interview Plus Jana Bumby.
