Tchaj-wan se přidal do sporu o ostrovy ve Východočínském moři
Asi šedesát tchajwanských lodí dnes vplulo do japonských vod poblíž sporných ostrovů. Tchajwanci se tak přidávají do ostrého sporu mezi Čínou a Japonskem. Tahanice o neobydlené souostroví vedly minulý týden v Číně k masivním protestům proti Japonsku.
Poté, co se Tchajwanci dostali do japonských výsostných vod, na ně začali Japonci stříkat z vodních děl a snažili se je z oblasti vytlačit.
Tchajwanští rybáři sice nedosáhli břehů sporných ostrovů, ale jak uvedli, podpořili svou přítomností alespoň nároky na sporné území.
Napětí okolo sporných ostrovů ve Východočínském moři tak nekončí. Nepomáhají ani speciální jednání japonských vyslanců v Pekingu nebo rady zahraničních politiků.
Peking se tento týden rozhodl kvůli pokračujícímu teritoriálnímu sporu odložit plánované oslavy výročí 40 let od navázaní diplomatických vztahů mezi Čínou a Japonskem.
Spor o ostrovy ve Východočínském moři přibližuje zpravodajka Kateřina Procházková
Ke sporům se už vyjádřila velká část čínských politiků – včetně zástupců ministerstva zahraničí, obrany nebo také i budoucí možný prezident Si ťing ping. Všichni Japonsko otevřeně kritizují a území si nárokují – tedy vyzdvihují, že patří Číně. Čímž samozřejmě otevřeně k nenávisti podněcují i veřejnost.
Je to dáno tím, že v Číně se chystá výměna vládních špiček a tito politici chtějí být obyvateli viděni jako ti silní, neústupní a hájící zájmy země. V posledních dnech si ale čínští politici začali uvědomovat, že protesty by se mohly vymknout kontrole, a demonstranty proto policisté začali zklidňovat, organizovat a ty nejagresivnější zavírat.
Hněv se totiž začal obracet nejen vůči Japonsku, ale i údajnému spojenci - Spojeným státům a dokonce v některých městech i vůči čínským politikům. Ve většině čínských městech se tak už koncem minulého týdne situace zklidnila.
Na některých místech ale stále nejsou japonští turisté zcela vítáni, nebo nejsou dokonce zcela v bezpečí. Řada čínských univerzit navíc varovala například své zahraniční studenty, aby nevycházeli ven z kolejí a vyhýbali se centrům měst a jakýmkoli protestním akcím.
Ostrovy patřily jedné Číně
V posledních několika letech se o sporné souostroví přely častěji a hlasitě právě Japonsko a kontinentální Čína. To ale neznamená, že by si Tchajwan přestal území nárokovat. Podle čínských materiálů ostrovy Senkaku, čínsky Tiao–jü, patřily až do japonské okupace v roce 1895 Číně. Japonské historické dokumenty však tvrdí opak.
Od vytvoření dvou Čín - Čínské lidové republiky a Čínské republiky, tedy Tchajwanu - si pak toto území nárokují obě země, tedy s Japonskem tři. Tchajwanu, který leží k ostrovům nejblíže, pak jde především o sporné vody a možnosti lovit v nich. Což i tchajwanští rybáři při dnešním vpádu do japonských vod skandovali.
