Tchajwanští aboridžinové mají šanci na přežití

Tchajwan hledá způsoby, jak uchovat unikátní kulturu původních obyvatel. Na ostrově dnes žije téměř půl milionu aboridžinů patřících do stejné skupiny, jako domorodé národy v Polynésii či Austrálii. Tajpej v současnosti oficiálně uznává 14 tchajwanských kmenů, nejmenší z nich přitom má pouhých 600 příslušníků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé Thao V. | Foto: Robert Mikoláš

"Vítejte v naší vesnici," s těmito slovy v řeči Thao podává ruku zpravodajovi Českého rozhlasu Robertu Mikolášovi 57tiletý Banu, stařešina obce a zároveň jakási spojka domorodců žijících na břehu jezera Sun Moon Lake s vládními úřady v Tajpeji. Dále už ale mluví čínsky. Jak přiznává, rodný jazyk už příliš neovládá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o tchajwanských aboridžinech od Roberta Mikoláše

"Tohle je starodávný příbytek postavený na voru určený k chytání ryb. Naši předci často vyjížděli na jezero i na několik dní, na týden i na měsíc. Nejdůležitější byl totiž vydatný úlovek. Ještě můj dědeček s babičkou takhle žili a rybařili," ukazuje mi Banu.

Právě tady totiž žije nejmenší ze všech tchajwanských domorodých kmenů. Tedy těch oficiálně uznávaných, kterých je celkem 14. Dalších jedenáct pak tento status zatím nemá, na vině jsou však především administrativní důvody. Příslušníků národa Thao je dnes kolem 600, všech aboridžinů na Tchajwanu pak 460 tisíc.

"Naše ústava chrání původní obyvatele od roku 1991, a to v souladu s jejich vůlí. Vznikl také speciální úřad vlády speciálně pro domorodce, díky řadě zákonů mají chráněná základní práva a v roce 2004 bylo dokonce rozhodnuto o jejich autonomii i návratu půdy," vypočítává ministr pro původní obyvatelstvo Sun Tcha-čchuan.

Podmínky se lepší

Postavení těchto etnik patřících do rodiny Austronésanů se tak vůbec nedá srovnávat s dobou vlády japonských okupantů nebo autoritářského režimu Čankajška ve 20. století. Po zrušení stanného práva v roce 1987 se jejich životní podmínky a hlavně postavení ve společnosti začaly rapidně měnit. K lepšímu. A jen pro letošní rok např. získají ze státního rozpočtu v rámci podpory 1,1 miliardy tchajwanských dolarů, tedy asi 600 milionů korun.

K prioritám však patří zachování svébytné kultury a hlavně jazyka domorodců, který postupně mizí. A své o tom ví i sám ministr Sun, který je příslušníkem kmene Puyuma žijícího na východním pobřeží ostrova.

Ministr Sun Tcha-čchuan | Foto: Robert Mikoláš

"Rodný jazyk se učí na základní a střední škole. Mají ale jen dvě hodiny týdně. I proto jim nyní nabízíme podpůrný program, například když zvládnou dané zkoušky, získají více bodů potřebných pro přijetí na univerzitu. A určený je samozřejmě nejen pro domorodce, ale i většinové obyvatelstvo. Chci také dosáhnout toho, aby v budoucnu mohli aboridžinové získat třeba i doktorát v jejich řeči," vysvětluje ministr současný vzdělávací systém.

Tajpej má tedy zcela opačný cíl, než Čína, kde menšiny slouží prakticky jen k pobavení Chanů a šance na zastávání důležitých postů jsou téměř nulové právě kvůli jazykovému omezení. Krom toho Peking označující Tchajwan za odštěpeneckou provincii a s ostrovními domorodci si problém nedělá žádný. Všechny hází do jednoho pytle, označuje je jako "Kao-šan" a považuje za jednu z celkem 56ti národností žijících v rámci celé Číny.

Pravdou ale je, že tchajwanští aboridžinové mají i jiné problémy, včetně vysoké nezaměstnanosti. Mnozí se přestěhovali do měst a na životní styl i umění předků zapomínají. I proto se jim Tajpej snaží dávat mnohem více možností, jak se nejen adaptovat do společnosti, ale zároveň si udržet staleté tradice. Užitek z toho navíc bude mít celá země:

"Pro Tchajwan jsou velmi cenní. Mají bohatou kulturu, kterou se mohou prezentovat. Úžasná je jejich hudba, tanec, ale i tradiční řemesla, architektura a slovesné umění. Například spisovatel Ša-man je proslulý i v zahraničí a mnozí znají jeho báseň nazvanou Oceán. Každé z etnik navíc přispívá svým vlastním pohledem na okolní svět a své zkušenosti předávají ostatním. Ve výsledku tak obohacují nejen Tchajwan jako takový, ale dokáží ho prezentovat i navenek," myslí si Sun Tcha-čchuan.

Sun Moon Lake | Foto: Robert Mikoláš

Z hudby kmene Amis čerpala Enigma

Málokdo z obyvatel západních zemí třeba ví, že jeden z hitů skupiny Enigma, Return to Innocence, v překladu Návrat k nevinnosti, vychází z hudby tchajwanského kmene Amis. Mimochodem obavy o další existenci vyjadřují aboridžinové i ve svých písních. V těch, které při vystoupeních zvědavým turistům nezpívají.

Kdo ale zůstane ve vesnici na břehu největšího tchajwanského jezera až do večerních hodin, může se do jejich teskného hlasu rozléhajícího se nad potemnělou vodní hladinou zaposlouchat.

"My, lidé Thao chceme být co nejvíce spolu. Jako jednotlivci jsme příliš slabí, proto musíme držet pohromadě, abychom dokázali přežít. V opačném případě si o nás budou příští generace číst jen v knížkách," říká 80tiletá žena z kmene Thao.

Ministr pro původní obyvatelstvo, Sun Tcha-čchuan ale doufá, že k tomu nikdy nedojde. A nejen proto, že třeba lidé Thao nedávno získali zpět území o rozloze 150 kilometrů čtverečních.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme