Tělesné ostatky Jásira Arafata byly převezeny do Káhiry
Rakev s ostatky palestinského předáka Jásira Arafata byla speciálním letadlem dopravena do Káhiry, kde se bude v pátek konat smuteční rozloučení. Poté bude rakev přepravena do Ramalláhu. Tam bude palestinský vůdce pohřben na pozemku svého hlavního štábu Mukata. O rozdělení politické moci po Arafatově smrti mají Palestinci jasno. Arafatovo hnutí Fatah a také Organizace pro osvobození Palestiny si udržely pozici vedoucích politických sil v autonomii. Jejím prozatímním předsedou bude šéf parlamentu Ravhí Fattúh, předsedou výkonného výboru OOP Mahmúd Abbás a Ahmad Kurája pokračuje ve funkci premiéra.
Francouzský vojenský letoun s tělem Jásira Arafata přistál v Káhiře. Místem posledního Arafatova odpočinku ale bude Ramalláh na západním břehu Jordánu. Oproti muslimským zvyklostem má být palestinský vůdce uložen v jakési betonové rakvi, kterou bude možné později přesunout do Jeruzaléma. Použití sarkofágu může být způsobem, jak obejít odmítavý postoj Izraele k uložení Arafatových ostatků v arabské části Jeruzaléma.
Za zemřelého Jásira Arafata už Palestinci našli nástupce ve všech významných funkcích, které dlouhá léta zastával. Předsedou palestinské autonomie se dočasně stal dosavadní šéf parlamentu Ravhí Fattúh. Za favorita pro očekávané prezidentské volby je ovšem považován nový vůdce Organizace pro osvobození Palestiny Mahmúd Abbás. Hnutí Fatah po Arafatovi povede Farúk Kaddúmí.
Zatímco v Káhiře vrcholí přípravy na páteční pietní ceremoniál, významní světoví státníci zasílají do Palestiny soustrastné telegramy - s výjimkou Izraele. Ministr spravedlnosti židovského státu Josef Lapid řekl, že je dobře, že se svět Arafata zbavil. Americký prezident George Bush považuje odchod palestinského prezidenta za významný moment v palestinských dějinách. Bílý dům vyzval svět, aby pomohl nastolit mír na Blízkém východě.
Pietního aktu v Káhiře se účastní představitelé muslimských zemí, Evropské unie i dalších států. Českou republiku zastoupí ministr zahraničí Cyril Svoboda, podle něhož Arafat sehrál velkou roli v dějinách Palestiny a Palestincům bude chybět. "Byl to člověk, který se definitivně zapsal do dějin palestinského lidu," řekl Svoboda. Prezident Václav Klaus ve svém soustrastném telegramu zdůraznil, že Jásir Arafat dlouhá léta ovlivňoval vývoj na Blízkém východě a stal se ztělesněním úsilí palestinského lidu o vytvoření samostatného státu. Vyjádřil přesvědčení, že Arafatův nástupce přispěje k nalezení řešení izraelsko-palestinského a tím i blízkovýchodního konfliktu.
Jásir Arafat skonal ve čtvrtek časně ráno ve vojenské nemocnici Percy nedaleko Paříže, kde byl hospitalizován od konce října s dosud neznámou diagnózou. Minulý týden upadl do komatu a byl napojen na podpůrné přístroje. Jeho stav se neustále zhoršoval, postupně mu selhávala nejen játra a ledviny, ale i činnost mozku.
75letý prezident Palestinské samosprávy Jásir Arafat byl velmi kontroverzním politikem. V roce 1994 získal spolu s tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a izraelským ministrem zahraničí Šimonem Peresem Nobelovu cenu za mír. Bylo to rok poté, co Organizace pro osvobození Palestiny podepsala s Izraelem mírovou dohodu.
Arafat založil už v roce 1958 národněosvobozeneckou organizaci Fatah, které do konce svého života předsedal. Od konce 60.let žil v exilu, odkud řídil bojovou činnost palestinských jednotek proti Izraeli. Stál v čele Palestinské osvobozenecké armády. Kvůli metodám používaným v boji proti židovskému státu byl někdy označován za teroristu.
V roce 1988 na mimořádném zasedání Palestinské národní rady v Tunisu vyhlásil Arafat nezávislý palestinský stát. Palestinci pak poprvé v historii uznali Izrael jako stát na území Palestiny. V roce 1994 se Arafat vrátil z exilu na palestinská území a v Gaze vytvořil autonomní orgány. O dva roky později se stal prezidentem palestinské samosprávy. Na podzim 2000 vypuklo druhé palestinské povstání. Od prosince téhož roku byl Arafat držen v domácím vězení ve svém sídle v Ramalláhu na západním břehu Jordánu.
Už loni v říjnu americký magazín Time napsal, že Arafat má rakovinu žaludku. Před osmi lety prodělal lehký záchvat mrtvice a v roce 1992 se podrobil operaci mozku, při které mu byly odstraněny krevní sraženiny vzniklé při havárii letadla v libyjské poušti. Údajně trpěl i Parkinsonovou nemocí.
