Tématem listů AIDS a situace v Iráku
Kromě toho, že dnes většina deníků připomíná Světový den boje proti AIDS, plní stránky světových novin také další témata: situace v Iráku nebo příměří mezi Izraelem a palestinským pásmem Gazy.
Problém HIV a AIDS sužuje především Afriku - ale nevyhnou se mu ani další země. Americký deník Washington Post v souvislosti s dnešním datem připomíná nárůst epidemie v Indii.
Podle listu už dnes není žádných pochyb, že AIDS představuje jednu z největších katastrof, kterým Indie čelí. AIDS se může změnit v nesmírnou lidskou tragédii, i když míra nákazy nedosáhne dvaceti procent, jak je tomu v mnoha zemích Afriky. Migranti, kteří se svou prací zasadili o hospodářský růst Indie, patří mezi nejvíce ohrožené skupiny. Stejně jako vojenské jednotky v severní Indii nebo příslušníci policie ve většině indických měst. Kromě nesporných humanitárních aspektů může mít taková epidemie nedozírné následky pro bezpečnost Indie, stejně jako pro bezpečnostní zájmy Spojených států amerických, varuje Washington Post.
Zatímco se papež Benedikt XVI. snaží v Turecku překonat rozdíly mezi římsko-katolickou a pravoslavnou církví a hledá usmíření mezi křesťany a muslimy, v Číně pokračuje rozkol mezi církví řízenou státem a katolíky uznávajícími Vatikán. Peking totiž souhlasil s vysvěcením letos už v pořadí 3.biskupa bez souhlasu Svatého stolce. O problému píše dnešní South China Morning Post, z listu cituje zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš:
Vysvěcení biskupa v provincii Ťiang-su je podle hongkongského kardinála Josepha Zena citovaného deníkem South China Morning Post mnohem vážnější než v předchozích dvou případech. Došlo k němu totiž poté, co se Vatikán a Peking v létě dohodly, že k těmto obřadům už bez souhlasu papeže nebude docházet. Jak list dále píše, poslední krok tak ničí jednotu církve a hongkongský kardinál žádá komunistické představitele, aby proti tomu zasáhli. Svatý stolec si přesto prý i nadále ponechává otevřená zadní vrátka k jednání o případném navázání diplomatických styků mezi Vatikánem a Čínou, pravděpodobně ale nového biskupa opět exkomunikuje, dodává South China Morning Post.
Americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová včera jednala s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a poté také s izraelským premiérem Ehudem Olmertem. Vyslovila mimo jiné přání, aby se příměří mezi Izraelem a Palestinci v pásmu Gazy rozšířilo i na území západního břehu Jordánu - obě strany s tím prý souhlasí. Co si o tom myslí novináři?
Izraelský deník Haaretz považuje rozšíření přímětí na Západní břeh jako základní podmínku pro pokračování mírového procesu. "Není možné oddělovat dění v těchto dvou místech," píše list. "Každá vojenská operace na Západním břehu zaručeně vyvolá odpověď z Gazy, a naopak. Izrael by proto měl deklarovat, že usiluje o úplný klid zbraní. Ale ani to nestačí. Pokud chce Izrael začít psát novou kapitolu dějin, musí okamžitě přijmout sérii praktických opatření." A ty popisuje deník Haaretz následovně:
"Izrael by měl symbolicky propustit Palestinské vězně. Měl by dále zrušit některé z mnoha kontrolních stanovišť na Západním břehu - a také by měl ukončit politiku izolace, která rozděluje Západní břeh na jednotlivé okrsky. Právě teď je čas na otevřenost a velkorysost. Izrael musí dát příměří šanci, a rozhodně by ho neměl zničit nějakou zbytečnou vojenskou operací," domnívá se izraelský deník Haaretz.
Irák prožívá dvě války - válku americkou a válku občanskou. Přežil by i třetí? ptá se dnes britský deník The Guardian. Soupeřivé nároky Arabů, Turkomanů a Kurdů týkající se severu Iráku, kde jsou bohatá ložiska ropy, představují pomyslnou nálož, která jednoho dne exploduje.
Jestli se Irák nachází uprostřed občanské války nebo rebelií se pro Spojené státy stalo zásadní otázkou, která má významné politické dopady. Jenže pro Iráčany je to pouze akademická záležitost. Zažívají totiž na vlastní kůži obě dvě války současně. Války, které doprovází chaos a zločinecké gangy, které unášejí a zabíjejí za peníze. Vydržel by Irák hrůzy další války?, ptá se britský deník Guardian.
