Teroristy zničíme, shodl se Hollande s Putinem. V názoru na Sýrii a Turecko se liší

V Moskvě skončilo jednání prezidentů Ruska a Francie. François Hollande s Vladimirem Putinem mluvili hlavně o boji proti takzvanému Islámskému státu a možnosti vytvoření široké koalice. Schůzka byla sledovaná i kvůli vyhroceným vztahům mezi Ruskem a Tureckem, které je členem Severoatlantické aliance.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francois Hollande a Vladimir Putin na jednání v Moskvě | Foto: Reuters

Francouzský prezident François Hollande konstatoval, že takzvaný Islámský stát je společným nepřítelem a mezinárodní společenství musí v boji proti němu spojit své síly. Obě země jsou pro širokou celosvětovou koalici proti terorismu.

„Musíme vytvořit tuto širokou koalici, abychom udeřili na teroristy, aby státy společně postupovaly proti terorismu a proti IS,“ řekl Hollande. Do Moskvy prý přijel, aby koordinoval aktivity v boji proti terorismu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hollande s Putinem na schůzce mluvili o boji proti Islámskému státu a možnosti vytvoření široké koalice. O výsledcích jednání mluvil expert FSV UK Jan Šír

Po schůzce oznámil, že se spolu s Vladimirem Putinem dohodli na třech konkrétních bodech. A to že si rozvědky a ozbrojené síly budou vyměňovat maximum informací o předpokládaných cílech bombardování, budou koordinovat své údery na pozice Islámského státu v zájmu efektivity boje s terorismem a budou soustředit svoje údery pouze na Islámský stát a teroristická uskupení.

Ruský prezident dodal, že postoje Moskvy a Paříže se shodují a úzká spolupráce je podle něj absolutně nutná. Připomněl také, že i Rusko utrpělo vážné ztráty vinou teroristického útoku na civilní letadlo.

„To vše nás vede ke sjednocení sil v boji se společným zlem,“ zdůraznil ruský hostitel. Rusko proto podporuje vytvoření široké protiteroristické koalice.

Během jednání se mluvilo i o krizi ve vztazích mezi Ruskem a Tureckem. Francouzský prezident k tomu řekl, že v této chvíli je hlavní zdržet se eskalace napětí mezi zeměmi, soustředit se pouze na boj s Islámským státem, posílit koordinaci a hlavně nebombardovat skupiny v Sýrii, které samy bojují s teroristy. Ani jeden z prezidentů však neřekl, které skupiny to jsou a koho budou bombardovat.

Intenzivnější útoky

Vladimir Putin dále řekl, že Rusové zintenzivní útoky na oblast, kde bylo sestřeleno ruské letadlo. Zdůvodnil to tím, že se na hranicích nacházejí skupiny, které rozhodně nepatří k umírněné části syrské opozice a jsou to síly, které tuto oblast prý využívají k pašování ropy do Turecka.

Turecko zároveň obvinil z toho, že teroristům napomáhá, když od nich ropu odebírá. Reagoval i na prohlášení tureckého prezidenta Erdogana, který přiznal, že se do Turecka ropa dostává, ale úřady ji zajišťují a likvidují přímo na místě. Putin to komentoval tím, proč nevidí kouř, když ropu likvidují.

Podle jeho slov budou údery v oblasti turecko-syrské hranice pokračovat, dokud bude Rusko oblast považovat za nebezpečnou.

Skromné výsledky

Výsledky moskevské schůzky jsou podle experta Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Šíra velmi skromné.

„Celou cestu prezidenta Hollanda do Moskvy stejně jako předchozí rozhovory s dalšími státníky, zejména prezidentem Obamou, kancléřkou Merkelovou, premiérem Cameronem a dalšími, je potřeba vnímat v prvé řadě v kontextu vnitrofrancouzského dění,“ uvedl Šír.

Na prezidenta Hollanda je podle něj vyvíjen velmi silný tlak, aby dal najevo, že s problémem hodlá něco dělat. Zároveň ve vznik široké koalice pro boj s terorismem příliš nevěří.

„Myslím si, že existují diametrální rozdíly v cílech jednotlivých stran. To mimo jiné potvrdil incident narušení vzdušného prostoru Turecka ze strany Ruské federace. Myslím, že to jsou faktory, které utvoření mezinárodní koalice, která by zahrnovala na jedné straně západní státy a na druhé straně Rusko, vylučují,“ vysvětlil Šír.

Rusko se podle něj nemůže stát členem žádné mezinárodní koalice, která by byla namířena proti Islámskému státu, protože to jde proti ruské logice, kterou bylo možné vidět v posledních dvou letech.

„Sýrie se postupně stává dějištěm zástupného konfliktu, který si už podle dostupných dat možná vyžádal i víc než čtvrt milionu obětí za poslední čtyři roky. V konfliktu jsou zainteresovány významné regionální i světové velmoci a situace je krajně nestabilní,“ doplnil.

Martin Dorazín, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme