U azylantů nelze ověřovat homosexualitu, vzkázal evropský soud do Maďarska
Žadatel o azyl nemůže být podroben psychologickému testu, který by určil, zda úřadům nelže o své sexuální orientaci, rozhodl evropský soud. V souvislosti s případem Nigerijce, který v roce 2015 požádal v Maďarsku o azyl, tak ve čtvrtek rozhodl Soudní dvůr EU. Provedení testu v dané situaci představuje podle soudu nepřiměřený zásah do jeho soukromého života.
Nigerijský občan žádost o azyl zdůvodnil tím, že se obává pronásledování v rodné zemi kvůli své homosexualitě. Maďarské úřady nenašly v jeho tvrzeních rozpory. Přesto jeho žádost zamítly, neboť nařízené psychologické vyšetření nepotvrdilo u muže homosexuální orientaci.
Žadatel se odvolal k maďarským soudům s tím, že testy závažně porušují jeho práva a zároveň neumožňují posoudit věrohodnost jeho sexuální orientace. Právě maďarský správní soud se na unijní soudní instituci obrátil s žádostí o rozhodnutí, zda je možné, aby maďarské úřady řešily prohlášení žadatele o azyl na základě odborného psychologického posudku.
Z homosexuality ho 'léčili' injekcemi. Nyní musí psychiatrická léčebna muže odškodnit
Číst článek
Unijní soud nyní konstatoval, že příslušná směrnice národním úřadům umožňuje nařizovat odborné posudky. Podmínky však podle soudu musí být v souladu se základními právy dotyčného.
Vnitrostátní orgány a soudu podle soudu EU nemohou své rozhodnutí o pravdivosti tvrzení žadatele o azyl zakládat jenom a pouze na závěrech odborného posudku a pokládat je za závazné.
V případech, jako je ten související s nigerijským žadatelem o azyl, je posuzovaná osoba v situaci, kdy její budoucnost úzce závisí na výsledném rozhodnutí. Případné odmítnutí celé procedury by navíc pro úřady také znamenalo významnou skutečnost při posuzování žádosti.
„I když je tedy k provedení takových testů formálně nutný souhlas dotčené osoby, není tento souhlas nutně svobodný, protože je vynucen tlakem okolností, v nichž se žadatel o mezinárodní ochranu nachází,“ uvedl ve čtvrtek unijní soud. Proto je podle něj za takových podmínek odborné psychologické vyšetření, které má určit sexuální orientaci žadatele o azyl, zásahem do práva na respektování soukromého života. Dopad na život žadatele o azyl je tak podle soudu nepřiměřený cíli posuzování a to tím víc, že posuzování ukazuje ty nejintimnější aspekty jeho života.
Odborné posouzení by navíc podle soudu mělo být v takové věci přípustné jen, pokud je založeno na dostatečně spolehlivých metodách. Soud uvedl, že to mu hodnotit nepřísluší, poukázal však na pochybnosti, které má kolem posudků Evropská komise i vlády některých členských zemí unie.
Podle soudu tak psychologický posudek není nezbytný k posouzení věrohodnosti tvrzení žadatele o azyl ohledně jeho sexuální orientace. Úřady by k podobnému rozhodování měly mít dostatečně kvalifikované pracovníky, kteří při řešení věci mohou vycházet mimo jiné ze soudržnosti prohlášení a věrohodnosti posuzované osoby.
