Thajští studenti protestují v kouzelnických kostýmech proti ‚smrtijedům‘. Volají po stažení armády z politiky
Tisíce studentů již několik měsíců protestují v Thajsku proti tamnímu vojenskému režimu. Pozornost si demonstranti získali také tím, že se minulý týden oblékli do kostýmů odkazujících na knižní sérii o Harry Poterrovi, aby zvýraznili nenásilnost shromáždění. I v kulturních metaforách pak kritizují thajského krále, volají po stažení armády z politického života i přijetí demokratických reforem.
„Thajsku dominuje temná moc smrtijedů,“ uvedl podle listu The New York Times v předneseném prohlášení jeden ze studentů na demonstraci s tematikou knih a filmů o Harry Potterovi. „Přišel čas, aby se demokratičtí čarodějové a mudlové spojili a chránili práva, svobodu a bratrství a navrátili moc lidem.“
V knihách spisovatelky Joanne Rowlingové vystupují jako smrtijedi zlí čarodějové, kteří slouží pánovi zla. Slovem mudla jsou označováni normálmí lidé, kteří neumí kouzlit.
V Bělorusku zemřel při protestech druhý člověk. Američané podle Pompea zvažují zavedení sankcí
Číst článek
Studentské protesty se v zemi konají od začátku tohoto roku a postupně se přesunuly z internetového prostředí přes univerzitní kampusy až do ulic, kde se jich účastní tisícové davy. Aby ujistili bezpečnostní složky, že nepředstavují hrozbu, často se protestující oblékají do kostýmů. Kromě tématiky ze série o Harry Potterovi se na demonstracích objevují například i postavy z japonských kreslených seriálů, ujal se ale i jiný symbol z moderní knižní a filmové tvorby - symbolem odporu proti vojenskému režimu se stal pozdrav se třemi vztyčenými prsty z fantasy trilogie Hunger Games.
Za tím vším je ale dlouhodobý boj za demokratické reformy i za stažení armády z politického života. Její vliv totiž cítí i denně sami studenti, které režim tlačí k poslušnosti - jedním z prvotních příčin nespokojenosti jsou striktní pravidla na školách. Studenti mají například určeno, jaké účesy mohou nosit a jak si je upravovat, barvení vlasů je pak prakticky tabu. Žáci také musí zpívat denně před vyučováním píseň oslavující 12 thajských hodnot, včetně disciplíny.
„Starší generace možná nerozumí, že jejich práva a svobody byly omezovány, ale my ano. Vláda nemá právo nám sahat na vlasy,“ zaznělo na demonstraci.
Kritika krále
Touto iniciativou studentská shromáždění začala. S nárůstem účastníků se rozšiřují i témata, na která studenti upozorňují - vedle mizení odpůrců thajské vlády, omezování základních práv a svobod a vlivu krále na roli armády v politickém systému pak požadují i celkovou reformu politického systému.
Armáda má totiž v Thajsku velmi silné postavení. Bývalý armádní velitel Prajutch Čan-Oča je současným předsedou vlády a k moci se dostal po puči v roce 2014, král Mahá Vatčirálongkón je hlavním přímým velitelem části armády. Monarchie a armáda jsou tak v Thajsku velmi úzce propojené. Kvůli nařízení, které trestá jakoukoli kritiku vlády až 15 lety vězení, se pro panovníka vžilo označení „Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit“ - tedy další odkaz na postavu ze světa Harryho Pottera, zlého černokněžníka Lorda Voldemorta.
„Žádná z demokratických zemí nepovoluje, aby měl král tolik kontroly nad armádou. Zvyšuje to riziko, že se monarchie v demokracii může proměnit v absolutní monarchii,“ uvedl podle agentury Reuters před stovkami lidí lidskoprávní advokát Anon Nampa. Po zatčení kvůli údajné stížnosti vztahující se k protestní akci z 18. července se stal jednou z hlavních tváří demonstrací a lidé požadovali jeho okamžité propuštění. To přišlo hned o den později.
Libanonská vláda v souvislosti s ničivým výbuchem podala demisi, oznámil premiér Dijáb
Číst článek
‚Nenávist nejde vyléčit‘
Zatímco předseda vlády na protesty reagoval tím, že je dialogu se studenty otevřen, jiní vysoce postavení představitelé Thajska se naopak proti jednání s davem ohradili. Zatímco mluvčí ministerstva obrany podle agentury Reuters odsoudil demonstranty, že chtějí v monarchii vyvolat konflikt, armádní generál Apirat Kongsompong přirovnal jejich kritický postoj k nemoci. „Covid je nemoc, kterou můžeme léčit, ale nenávist k vlastní zemi je choroba, kterou vyléčit nemůžeme,“ prohlásil.
Že by protesty měly polevit, ale organizátoři odmítají. „V mladší generaci vládne pocit, že stavájící vládu a zlomenou politickou a ekonomickou strukturu už nemůžeme tolerovat. Proto jsme v ulicích,“ uvedl podle britského listu The Guardian Tattep Ruangprapaikitseree z hnutí Svobodní lidé, které několik akcí samo uspořádalo a čelí obviněním z narušování nouzového dekretu omezující během pandemie veřejná shromáždění.
