Bez dohody s Bruselem? Británie začíná s přípravami na tvrdý brexit, kdyby jednání selhala
Britská vláda začne v plném rozsahu realizovat plány pro odchod z Evropské unie bez dohody s Bruselem, oznámil v úterý mluvčí premiérky Theresy Mayové po dlouhé schůzi kabinetu. Podle Downing Street je prosazení dohody stále nejpravděpodobnějším vyústěním celého procesu, ministři se však shodli, že již nastal čas na posílení příprav na hrozící krach jednání. Nová podrobná doporučení pro Brity prý vláda zveřejní v následujících týdnech.
Do plánovaného vystoupení Británie z EU zbývá jen něco málo přes tři měsíce, přičemž výchozí možností je „neřízený“ odchod, který by mnozí britští politici považovali za katastrofu. O podmínkách spořádaného brexitu vyjednaných britskou vládou má podle aktuálních prohlášení Mayové dolní komora parlamentu hlasovat až zhruba za měsíc.
„Kabinet se shodl, že jsme nyní dosáhli bodu, kdy musíme tyto přípravy vystupňovat. To znamená, že nyní uvedeme do chodu zbývající prvky našich plánů pro odchod bez dohody,“ citovala premiérčina mluvčího agentura Reuters. První sérii dokumentů o okolnostech nespořádaného brexitu zveřejnila vláda na konci léta.
Možný krach vyjednávání
Další podrobnosti by se měli občané dozvědět v příštích týdnech a vláda zároveň doporučí britským firmám, aby podle svého úsudku aplikovaly vlastní opatření související s možným krachem brexitových vyjednávání. Mluvčí Mayové řekl, že s cílem připravit zemi na obávanou možnost by bylo zapotřebí prosadit vícero legislativních opatření.
Druhé referendum o brexitu nebude, oznámila Mayová. O dohodě se bude hlasovat 14. ledna
Číst článek
Ministerstvo financí by mělo v nejbližší době ohlásit, jak bude naloženo s dodatečnými dvěma miliardami liber (asi 57 miliard Kč) vyčleněnými na přípravy pro brexit bez dohody. Úřady také rozešlou firmám a podnikatelským sdružením celkem 80 tisíc e-mailů s potřebnými informacemi.
Někteří britští novináři na twitteru hodnotili úterní krok vlády jako významný posun, například Heather Stewartová z deníku The Guardian se však na věc dívá z jiného úhlu. „Když trošku poodstoupíte, je dost mimořádné, že vláda utrácí miliardy liber za přípravy Británie na cestu, která by podle kabinetu i většiny zákonodárců ve Westminsteru byla naprostou pohromou,“ napsala.
Britská debata o referendu
Když britská premiérka Theresa Mayová minulý týden v Bruselu neuspěla, neboť od svých kolegů z ostatních zemí bloku získala jen právně nezávazný dokument potvrzující jejich dobré úmysly, dál se zkomplikovala její situace v Londýně. A tedy i ratifikace jí prosazované dohody s unií.
Ministerstvo vnitra se chystá na variantu tvrdého brexitu. Připraví zákon, který upraví vztahy k Britům
Číst článek
Pozorovatelé, jako například Janis Emmanouilidis z bruselského Střediska evropských politik (EPC), přitom upozorňují, že sílící britská debata o novém referendu a či dojednání různých dalších typů dohod s EU není zcela realistická. Základním právním faktem zůstává, že Británie z EU odchází k 29. březnu příštího roku – a to buď na základě domluvené dohody, nebo bez ní.
Unijní soud nedávno rozhodl, že Londýn může jednostranně revokovat své rozhodnutí z unie odejít, učiněné podle článku 50 lisabonské smlouvy. Musí se tak stát v souladu s britskými vnitrostátními pravidly a stávající vláda dává najevo, že takový krok udělat nehodlá.
Na uspořádání věrohodného druhého referenda se Britům dostává stále méně času. Jak připomíná i sama Mayová, o věci už britští občané v referendu rozhodli v roce 2016 a ona nové referendum vyhlašovat nehodlá. Pokud by její vláda padla, musel by tak nový kabinet ještě do data brexitu zřejmě požádat ostatní země EU o prodloužení dvouletých rozhovorů před odchodem, s nimiž článek 50 počítá.
