Jak zemřel ‚africký Che Guevara‘? V Burkině Faso začíná vojenský soud, který má objasnit jeho smrt

Okolnosti smrti revolucionáře a někdejšího prezidenta Burkiny Faso Thomase Sankary zůstávají neobjasněny již 34 let. To by se mělo změnit aktuálním řízením. Mezi 14 souzenými je navíc i bývalý prezident země Blaise Compaoré. K vyjasnění situace vyzval již před lety francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ouagadougou Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hrob Thomase Sankary | Foto: Joe Penney | Zdroj: Reuters

Thomas Sankara byl burkinafaský revolucionář a prezident, který se dostal k moci během převratu v polovině října v roce 1983. Vládl čtyři roky, během kterých se stal pro mnohé hrdinou. Posílil ženská práva, zakázal sňatky z donucení, polygamii i ženskou obřízku. Prosadil také změnu názvu země – z bývalé Horní Volty se stalo Burkina Faso (v překladu Země spravedlivých lidí – pozn. red.).

„Pro nás byl Sankara patriot. Miloval svoje lidi. Miloval svoji zemi. Miloval Afriku. Dal svůj život za nás,“ cituje server BBC Luc Damiba, koordinátor organizace Thomas Sankara Memorial Committee.

Fourteen men, including the former president of Burkina Faso, Blaise Compaore, are expected to go on trial today over the assassination of Thomas Sankara, the country's revolutionary leader and a Pan-Africanist icon 34 years ago.

02:58 – 11. 10. 2021

1386 3898

Zasadil se o rozvoj nemocnic i gramotnosti, odmítl pomoc od Mezinárodního měnového fondu a přetrhal vazby na bývalou koloniální velmoc Francii. „Sankara dopomohl vytvořit úplnou nezávislost v zemi tím, že dal lidem důvěru v je samotné,“ řekl Bruno Jaffré pro France24. Jaffré, autor L’insurrection inachevée: Burkina 2014 (Nedokončená rebélie: Burkina 2014) dále uvedl: „Mimo Burkiny Faso vypadá jako anti-imperialistický revolucionář, který mluví za utlačované a posiloval suverenitu svého národa.“

Jídlo výměnou za sex. Uprchlice v Burkině Faso musí za humanitární pomoc platit vlastním tělem

Číst článek

Podle opozice ale porušoval lidská práva. Za jeho vlády byla potlačovaná kritika a děly se popravy bez soudů.

Sankara zemřel v roce 1987 při útoku na jeho Národní radu revoluce, které předsedal.

Jeho nástupcem se stal Blaise Compaoré, Sankarův blízký přítel a pravá ruka. Zosnoval už onen puč, po kterém se Sankara stal vládcem Burkiny Faso. V roce 1987 ale pravděpodobně nechal s mezinárodní pomocí Sankaru zavraždit společně s dvanácti lidmi z jeho okolí a chopil se moci. A to téměř na 30 let.

Proč začíná soud nyní?

Na informace o Sankarově smrti platilo dlouhá léta tabu. Když byl tedy v srpnu 2014 oznámen termín soudu, obyvatelé Burkiny Faso tomu ani nechtěli věřit. „Compaorého režim dělal všechno, aby zabránil jakékoliv kriminální spravedlnosti v objasnění případu – a to až do té doby, než byl sám (Compaoré) odejit,“ doplnil Jaffré.

Ve skutečnosti to byla vláda ustanovená pro demokratický přechod Burkiny Fado, která zahájila soudní proces v březnu 2015. Na Compaorého byl vydán mezinárodní zatykač v prosinci téhož roku. V únoru 2020 proběhla první rekonstrukce atentátu na Sankaru. Soudce, který vyšetřování předsedal, jej poté v říjnu přenesl na vojenský soud, čímž připravil půdu pro soudní proces, který začíná toto pondělí.

Masakr v Burkině Faso, při kterém zemřelo přes 130 lidí, mají podle OSN na svědomí náctileté děti

Číst článek

Vzhledem k tomu, že bývalý prezident vždy popíral odpovědnost za cokoli, co se v Burkině Faso pokazilo, „není divu“, že Compaoré nebude u soudu, aby čelil obviněním proti němu, uvedl pro AFP Guy Hervé Kam, právník zastupující civilní stranu v případě proti Compaorému.

Kromě někdejšího prezidenta je obžalováno ještě dalších 13 lidí. Jedná se převážně o vojáky zapojené do puče v roce 1987.

Francouzská stopa

Během státní návštěvy v roce 2017 francouzský prezident Emmanuel Macron deklaroval, že zpřístupní národní dokumenty, které by mohly napomoci objasnit okolnosti Sankarovy smrti.

Od té doby byly do Ouagadougou odeslány tři dávky odtajněných dokumentů. Ty ale obsahují pouze sekundární dokumenty a neobsahují žádné dokumenty z doby Françoise Mitterranda a Jacquese Chiraca, kteří byli v čase atentátu francouzským prezidentem a premiérem.

Kateřina Havlíková, Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme