Přes 90 000 mrtvých a masivní útěky do exilu. Před šedesáti lety v Tibetu začalo protičínské povstání

Přesně před šedesáti lety začalo na území Tibetu masívní protičínské povstání. Podle odhadů OSN při něm zahynulo přes devadesát tisíc lidí. Naprostá většina z nich byli tibetští civilisté. Povstání se tehdy rozšířilo ze správního centra Lhasa do všech větších měst v Tibetu a čínská armáda vzpoury a rebelie krvavě potlačila. V dalších letech potom z Tibetu odešly do exilu desítky tisíc lidí.

Lhasa/Peking/Praha (Aktualizováno: 11:46 10. 3. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na podporu Tibetu vyvěsily o víkendu stovky měst a obcí v České republice tibetské vlajky. Ty ale vlají i v dalších evropských zemích a připomínají, že před 60 lety začaly v Tibetu protesty, které vyústily v protičínské povstání.

Na jeho konci byly desítky tisíc mrtvých a dalajlama v indickém exilu, kam ho následovaly další Tibeťané.

Cizinci špatně snášejí vysokou nadmořskou výšku, zdůvodňuje Čína omezení cest do Tibetu

Číst článek

Tibetský duchovní vůdce a celá Ústřední tibetská správa dodnes sídlí v indickém městě Dharamsála a nenásilnou cestou usilují o autonomii Tibetu a dodržování práv Tibeťanů. Čína je považuje za separatisty a odmítá s nimi jednat.

Na tehdejší události v Tibetu v pořadu Witness britské BBC vzpomínal profesor Narkji Ngawang Dhöndup, který se zúčastnil vzpoury a posléze působil jako tajemník tibetské exilové vlády a oficiální životopisec dalajlamy.

„Bylo tam zhruba 30 žen s dětmi. Snažili se ukrýt, když přijel čínský tank vyzbrojený kulometem a všechny je zabil. Nemohl jsem vůbec nic dělat. Museli jsme utéct. Od té doby jsem nesnášel všechny Číňany a vadila mi dokonce i červená barva, která je v Číně všude. Byl jsem buddhistický mnich vedený k laskavosti vůči všem živým bytostem. A najednou jsem měl chuť udeřit každého Číňana, kterého jsem potkal,“ řekl.

Zatýkání a mučení

Tibetská exilový premiér Lozang Sanggjä prosazuje spolu s dalajlamou autonomii Tibetu po celém světě a navštívil také Prahu, kam byl pozván jako host festivalu Jeden svět. V rozhovoru pro Radiožurnál při té příležitosti řekl, že jakýkoliv pokus o protest v Tibetu je nyní rychle umlčen.

Přečtete si celý rozhovor s tibetským exilovým premiérem Lozangem Sanggjäou.

„Lidé jsou zatčeni, mučeni a skončí na dlouhou dobu ve vězení. A my si nepřejeme, aby jakýkoliv člověk trpěl, zejména pak naši bratři a sestry v Tibetu. Ale lidé proti útlaku vzdorují a nikdy nevíte, kdy se to projeví. Myslím, že obzvláště letos bude na Tibet dohlížet čínská armáda s tanky a vojáci budou pochodovat po ulicích se samopaly a stejně tak policisté,“ přiblížil premiér.

Připomněl také 153 tibetských mnichů, kteří se na protest proti Čínské nadvládě v Tibetu upálili.

Pochody v Indii

Výročí protičínského povstání si podle ČTK v neděli připomněli i tibetští aktivisté v indické Dharamsále a v Dillí.

V Dillí asi 3000 Tibeťanů pochodovalo centrem města s tibetskými a indickými vlajkami a s voláním po svobodě Tibetu. Nesli dalajlamův portrét a přáli mu dlouhý život. Další akce se konala v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde žije dalajlama a sídlí exilová vláda nyní. Podle agentury AFP se akce zúčastnil ohromný dav.

Dalajlama, jemuž je 83 let, na oslavě výročí nebyl, ale přišli zástupci tibetské exilové vlády | Foto: Creative Commons (CC BY 3.0)

Lidé se modlili a zpívali, vyvěsili vlajku se sněžnými lvy, což je tibetský symbol v Číně zakázaný. Někteří měli na tvářích nápis Osvoboďte Tibet a namalované slunce z tibetské vlajky.

Dalajlama, kterému je 83 let, na oslavě výročí nebyl, ale přišli zástupci tibetské exilové vlády i zahraniční hosté. Za oběti čínských represí se držela minuta ticha.

Čína v materiálu vydaném státní agenturou Nová Čína svou politiku v Tibetu hájí jako přínos pro tento hornatý region. V přehledu údajných úspěchů agentura uvedla hospodářský růst, zvyšující se věk občanů a lepší vzdělání.

Současné podmínky Tibeťanů Čína vychvaluje, avšak jak upozornila agentura Reuters, nezávisle lze její tvrzení těžko ověřit. Zahraniční návštěvníci potřebují pro vstup do Tibetu speciální povolení, zahraniční novináři se tam dostanou výjimečně a v době historických výročí je region zcela uzavřen.

David Jakš, Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme