Ostrov odpadků v Tichém oceánu se stále zvětšuje. Zabírá plochu jako čtyři Německa

Pás odpadu na hladině Tichého oceánu je šestnáctkrát větší, než se vědci dosud domnívali. Navíc se stále zvětšuje, informuje americký deník Los Angeles Times.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znečištění oceánů plasty | Foto: Marechal Aurore/ABACA | Zdroj: ČTK

Plovoucí masa, které se také říká Velká tichomořská odpadková skvrna, svou velikostí odpovídá čtyřnásobku rozlohy Německa, přibližuje zase německý týdeník Die Zeit.

Oblast koncentrovaného odpadu sestává z bezmála osmdesáti tisíc tun plastu, zjistili vědci leteckým pozorováním. Svá zjištění publikovali v odborném časopise Scientific Reports. Skvrna se podle nich nadále rozrůstá velmi rychlým tempem.

Odpadkový pás je nahromadění plastových výrobků ve východní oblasti Pacifického oceánu, v oblasti mezi Kalifornií a Havají.

Jeho velká část není pozorovatelná pouhým okem, protože plasty se postupně rozpadají v čím dál menší částečky. Nejde tedy jakési o souostroví plastů.

Biologové varují před mikroplasty. Miniaturní odpad může ohrozit největší živočichy v oceánu

Číst článek

Koncentrace plastů se pohybuje v řádu desítek až stovek kilogramů na metr čtvereční. „Je to vlastně dost děsivé. Jsme tak daleko od lidské civilizace, uprostřed oceánu, přesto i tady lidská aktivita zanechává stopy,“ říká oceánograf Laurent Lebreton, vedoucí vědeckého týmu, který za studií stojí.

Masa plastů, pohupující se na vlnách oceánu, je podle něj připomínkou antropogenního vlivu na životní prostředí.

Tichomořský pás je jen jedním z mnoha odpadkových pásů znečišťujících světové oceány. Vznikají tím, že lidé neustále vyrábí, a – po třeba jen jednom použití – zase vyhazují plastové výrobky a obaly.

Plasty se přitom produkují mnohdy tak, aby vydržely co nejdéle. To přijde vhod, když člověk potřebuje například odnést nákup. Když ale plasty končí v útrobách mořských želv, jejich dlouhá životnost je nevýhodou.

Rybí plasty

Nedávné studie ukázaly, že pokud plasty zarostou drobnými organismy, mohou se stát potravou rybám nebo mořským ptákům, a tím se dostat do potravního řetězce.

Většina mořských ryb v sobě má plasty, může to ohrozit zdraví lidí

Číst článek

Všechny důsledky tohoto procesu sice zatím nejsou známé, vědci se nicméně obávají, že vstup plastů do potravního řetězce může způsobit podvýživu a další problémy.

Výzkumníci se snažili zjistit závažnost problému tichomořské odpadkové skvrny odebráním a analýzou vzorků plastů, to ale nabízí jen částečný vhled.

Lebreton a jeho kolegové se proto rozhodli skvrnu zkoumat z ptačí perspektivy. Kromě leteckého pozorování vědci použili lodě k odebrání několika vzorků.

Na padesáti plastových kusech bylo čitelné datum výroby. Nejstarší pocházel z roku 1977, další z osmdesátých a devadesátých let, nejvíce jich pak bylo z nulté dekády a jeden z roku 2010.

Mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy je asi 80 tisíc tun plastů. Některé jsou staré až 30 let

Číst článek

„Z toho nicméně nevyplývá, že ve vodě byly celou tu dobu,“ podotýká vědec Lebreton. Mnoho částí na sobě mělo útržky textu, celkem v devíti různých jazycích, převážně japonštině a čínštině. Vědci se domnívají, že odpadková skvrna se v posledních letech rozrostla vlivem tsunami, která zpustošila japonské pobřeží roku 2011.

Skvrna v Pacifiku sestává pouze z odpadků, které plavou na mořské hladině. Do jejího objemu nejsou započítány plasty, které se potopily.

„Nevíme, jaký je stav znečištění ve vrstvách pod odpadkovou skvrnou a na mořském dně,“ píší autoři ve studii. Podle oceánografa Lebretona je právě to další krok – změřit znečištění v hlubinách a na dně oceánu, uzavírá Los Angeles Times.

Natálie Zehnalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme