Zkritizovali válku i Putina. Příběhy pěti Rusů, kteří od začátku invaze přišli o své elitní postavení

Postavili se proti ruské invazi na Ukrajinu, zkritizovali Putinův režim a teď se potýkají s důsledky. Otec ruské privatizace, diplomat při OSN, plukovník ve výslužbě, oligarcha a prominentní novinářka. Server iROZHLAS.cz přináší příběhy pěti zástupců ruské elity, kteří se veřejně vzepřeli a nyní čelí důsledkům. Od začátku války se přitom v Rusku tak rozšířila cenzura, že už dosahuje rozměrů jako za Sovětského svazu, uvádí analytik Pavel Havlíček.

Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oligarcha Oleg Tiňkov, novinářka Žanna Agalakovová, bývalý vicepremiér Anatolij Čubajs a diplomat Boris Bondarev

Oligarcha Oleg Tiňkov, novinářka Žanna Agalakovová, bývalý vicepremiér Anatolij Čubajs a diplomat Boris Bondarev | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz Reuters/Profimedia

Otevřeně se postavit ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se příliš nevyplácí. Lídrem ruské politické opozice býval Boris Němcov, v únoru 2015 byl ale zastřelen nedaleko kremelských zdí v centru Moskvy. Po něm se do čela odporu vůči Putinovi postavil Alexej Navalnyj. Ten je od loňského roku ve vězení, předtím díky zásahu lékařů v berlínské nemocnici Charité přežil otravu novičokem, za kterou stáli ruští agenti.

Putinovo okolí má na prezidenta stále slabší vliv. Je izolovaný a nikomu nevěří, hodnotí analytik

Číst článek

Velká část ruských elit nyní váhá, na kterou stranu se přiklonit. „Řeší dilema, jestli se utopit spolu s vůdcem, nebo z této lodi nějak vystoupit,“ popisuje pro iROZHLAS.cz analytik a odborník na Rusko Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Jedním z důvodů, proč se zatím příliš vysoce postavených Rusů Putina nezřeklo, je sankční mechanismus, který je oproti dřívějším dobám hodně široce rozkročený. Ruské elity postihuje ve velkém rozsahu a ty tak nejsou podle analytika příliš motivovány přejít na druhou stranu.

„Ruku v ruce se s tím pojí i to, že se bojí následků. Rostou počty lidí, kteří jsou přidáváni na seznamy zahraničních agentů nebo nežádoucích organizací. Hodně lidí je vyšetřovaných kvůli účasti na demonstracích, jsou kriminalizováni a stíháni – ať oni sami, nebo jejich rodinní příslušníci. Stovky lidí jsou přidávány na tyto seznamy za to, že nějak vyjádří svůj názor na sociálních sítích,“ popisuje Havlíček.

Hodně Rusů proto ze země odchází, což Kreml do jisté míry podporuje. Zbaví se tak kritiků, proti kterým následně může vést kampaň a démonizovat je.

Solovjov, Simonjanová nebo Kiseljov. Hlavní tváře Putinovy propagandy, na které dopadají sankce

Číst článek

„Cenzura nyní dosahuje rozměrů Sovětského svazu. Dochází k velkému zužování svobod, lidi nerozumí, proč, za co a kdy jsou trestaní. Režim utahuje šrouby. Může to mít třeba projev toho, že je lidem, kteří se angažují ve veřejném životě, malován na dveře symbol Z,“ vysvětluje.

Podle analytika AMO se zatím ruský režim přiklání k tomu, že se oponentů zbavuje tímto způsobem, než aby je fyzicky trestal. Na to už má ale připravený velmi efektivní nástroj. Od března v Rusku platí zákon, podle kterého mohou být „lživé“ zprávy o činnosti ruských orgánů v zahraničí potrestány až 15 lety vězení.

„Je to obrovský klacek, kyj, kterým můžete kohokoliv zadupat do země. Když na někoho potřebujete zatlačit, poukážete na tento zákon a tím toho člověka zmáčknete. Tím tak můžou spoustu lidí nutit k autocenzuře a vlastně jim nijak fyzicky neškodit nebo je neomezovat,“ popisuje Havlíček.

Server iROZHLAS.cz přináší příběhy pěti zástupců ruské elity, kteří našli odvahu vystoupit proti válce na Ukrajině. Někteří zkritizovali i samotné fungování Putinova režimu.

Anatolij Čubajs

Ve své době patřil k nejmocnějším mužům v Kremlu, v letech 1992–1998 během vlády prezidenta Borise Jelcina plnil Anatolij Čubajs důležitou funkci vicepremiéra. Na starosti měl především ekonomické reformy a převedení státního majetku do soukromých rukou. I díky tomu si vysloužil přízvisko „architekt ruské privatizace“.

Anatolij Čubajs na snímku z roku 2021 | Foto: Evgenia Novozhenina | Zdroj: Reuters

Po odchodu z vlády se etabloval v energetickém průmyslu. Během let se jej několikrát pokusily zabít různé skupiny útočníků, všechny pokusy o atentáty ale přežil. Do své bezpečnosti investoval nemalé finance, například vždy jezdil v opancéřovaném autě.

Strůjce ruské privatizace Čubajs po nesouhlasu s Putinovým režimem přiletěl do Izraele

Číst článek

Důvodem byly především podmínky privatizace, v průzkumu provedeném zhruba před dvaceti lety jej většina Rusů považovala za „zloděje, který rozdal ruský státní majetek oligarchům“.

Po letech v soukromé sféře se dnes 66letý Čubajs v loňském roce do vlády vrátil, byl jmenován do funkce zvláštního prezidentova představitele pro oblasti udržitelného rozvoje, klimatu a vztahy s mezinárodními organizacemi.

Měsíc po vypuknutí invaze na Ukrajinu na svou funkci rezignoval. Jde o nejvýše postaveného oficiálního ruského činitele, který se po útoku na Ukrajinu s režimem rozešel.

O šest týdnů později Čubajs odletěl do Izraele, kde našel nové útočiště. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na to prohlásil, že Moskva „nedokáže a ani si nepřeje sledovat osud Anatolije Čubajse“. „Je známo, že je v cizině, pro nás nepracuje,“ citovala ho agentura TASS.

Otec ruské privatizace Čubajs upadl v nemilost. Postavení Surkova nebo Šojgua není jasné

Číst článek

Podle Havlíčka jde spíše o výjimečný případ: „Nebyl tolik v centru pozornosti. Byl sice součástí elit, ale rozhodně ne na vrcholu. Jeho výhodou je, že má finanční prostředky na to, aby mohl zabalit kufry, v Turecku vybrat peníze a odjet do Izraele.“

Podle agentury Bloomberg byla jeho rezignace motivovaná nesouhlasem s invazí na Ukrajinu, což ale popřely kruhy kolem opozičního politika Alexeje Navalného. Jeho mluvčí Kira Jarmyšová uvedla, že Čubajs z Ruska odjel „jenom ze strachu sám o sebe a své peníze“.

Podle zahraniční zpravodajky Českého rozhlasu Ivany Milenkovičové ale Čubajs kvůli svému nesouhlasu s invazí upadl v Putinovu nemilost a ten jej následně odvolal.

Nahoru ↑

Boris Bondarev

Představitel ruské mise při OSN v Ženevě Boris Bondarev se proslavil minulý týden, když na svou funkci rezignoval, taktéž kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině.

I suggest he stays away from high-rise windows & cups of tea. Russian diplomat Boris Bondarev didn’t hold back in his criticism of Putin, Lavrov & 🇷🇺 invasion of #Ukraine. “The aggressive war… the most serious crime… warmongering, lies & hatred…” bbc.co.uk/news/live/worl…

21:18 – 23. 05. 2022

163 925

„Putinova agresivní válka s Ukrajinou a s celým Západem je nejen zločinem proti ukrajinskému lidu, ale pravděpodobně i nejtěžším zločinem proti ruskému lidu,“ uvedl diplomat v anglicky psaném prohlášení, které v plném znění zveřejnila ukrajinská agentura Unian.

Jednačtyřicetiletý Bondarev pracoval v Ženevě jako rada ruské stálé mise a podle AP se věnoval především tématu odzbrojení. V diplomatických službách byl podle svých slov 20 let. „Bohužel, za těch dvacet let se míra lží a neprofesionality v práci ministerstva zahraničí neustále zvyšuje,“ uvedl v prohlášení.

BREAKING: 🇷🇺 Russia’s Counsellor to the United Nations in Geneva has resigned.

Boris Bondarev: “Never have I been so ashamed of my country.”

UN Watch is now calling on all other Russian diplomats at the United Nations—and worldwide—to follow his moral example and resign.

🧵:

11:26 – 23. 05. 2022

19740 58056

Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda je Bondarev jediným ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu.

„Cestu ven si dokázal najít díky své autonomii. Velmi mu k tomu pomohlo, že pracuje v Ženevě, že nemusel řešit odchod z Ruska,“ hodnotí Bondarevovu situaci analytik AMO.

‚Ne válce.‘ Podpory od ruských sportovců Ukrajině na sociálních sítích přibývá, boxer Povětkin je ale proti

Číst článek

Bývalý diplomat dál prohlásil, že se ruské ministerstvo zahraničí již nevěnuje diplomacii, ale „rozsévání lží a podněcování války a nenávisti“. „Rusko už nemá žádné spojence,“ dodal. Řekl, že by rád pokračoval v kariéře diplomata, což by se však nyní rovnalo vlastizradě.

Pro AP uvedl, že se přirozeně musí obávat reakce Moskvy. Nemíní ale opustit Ženevu. „Ne všichni ruští diplomaté jsou váleční štváči. Jsou soudní, ale musí mlčet,“ dodal s tím, že by mohl ostatním diplomatům ve službách ruského státu posloužit jako příklad.

Německá stanice Deutsche Welle v komentáři napsala, že se ocitl v roli „přeběhlíka“, a teď se on a jeho příbuzní budou muset mít vždy na pozoru, protože pro Kreml jsou „zrádci“ se všemi z toho plynoucími možnými důsledky.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov diplomatovu rezignaci okomentoval slovy: „Již není s námi, spíše je proti nám,“ řekl ve vyjádření pro agenturu TASS. „Zaujal stanovisko odsuzující kroky ruského vedení, které podporuje prakticky všechno obyvatelstvo naší země. Znamená to, že tento pán vystoupil proti společnému sjednocenému názoru naší země,“ dodal.

Nahoru ↑

Michail Chodarenok

Před dvěma týdny na sebe v živém vysílání kanálu Rossija 1 upozornil plukovník protivzdušné obrany ve výslužbě Michail Chodarenok.

V pořadu 60 minut, který moderují Olga Skabejevová s manželem Jevgenijem Popovem, mimo jiné prohlásil: „Celý svět je prakticky proti nám. I když si to nechceme připustit.“

60 minut

Ve velmi sledovaném pořadu na nejsledovanější ruské televizi Rossija 1 si obvykle hosté s moderátory notují, čas od času jim ale některý host selanku rozbije. V Česku proslul konfrontací s moderátorskou dvojicí starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). V listopadu 2019 se v živém vysílání přel o historický výklad Vlasovovy armády, masakru v Katyni či norimberského procesu.

Zpochybňoval také kremelskou propagandu, kterou vyvracel s tím, že se opírá o své zkušenosti z armády.

Chodarenok dříve působil v protivzdušné obraně a na vysokých pozicích v ruském generálním štábu. Už v minulosti se vyjadřoval odlišně od oficiálního kremelského narativu.

Ve vystoupení v půlce května se věnoval i tehdy aktuálnímu oznámení vstupu Finska do Severoatlantické aliance NATO: „Ze strategického pohledu je teď nejzásadnější nemávat zbraněmi nasměrovanými na Finsko. Proboha, vypadá to komicky. Největší problém naší armády a politické situace je, že jsme v totální geopolitické izolaci. Tento problém musíme vyřešit,“ řekl.

Během vysílání se několikrát přel s moderátorkou Skabejevovou a zopakoval, že celá situace není normální: „Když je proti nám koalice 42 zemí a naše zdroje – vojensko-politické a vojensko-technické – jsou limitované.“

Podle Havlíčka je jeho postavení nyní velmi nejisté. „Pokud se režim rozhodne, že je třeba demonstrovat sílu, tak to pro něj může dopadnout velmi špatně. Putin může vycítit, že je třeba poslat dovnitř země signál, nasadit tvrdší kalibr,“ domnívá se.

Jako by si toho byl vědom, Chodarenok jen pár dní poté ve stejném pořadu opět vystoupil a tentokrát již byl k Ukrajině daleko kritičtější.

Nahoru ↑

Oleg Tiňkov

Úspěšný podnikatel Oleg Tiňkov se od začátku invaze na Ukrajinu postavil do čela Putinových domácích kritiků. Jako jediný oligarcha ji tvrdě zkritizoval. Jiní ruští boháči jako například Oleg Děripaska vyzvali k rychlému zahájení mírových jednání, Tiňkov ale označil Rusko za agresora a vše dal za vinu především Putinovi.

Tiňkov na ekonomickém fóru v Petrohradu v roce 2019 | Zdroj: Reuters

V emocionálním příspěvku na instagramu uvedl: „V Rusku sice žijí de***ové, kteří malují písmeno Z, ale 90 procent Rusů je proti válce. Umírají nevinní lidé i vojáci. Generálové se probudili s kocovinou a zjistili, že mají armádu na h**no,“ nebral si Tiňkov servítky.

„Jak by asi mohlo mít Rusko dobrou armádu, když se celá země topí v servilitě, lokajství a nepotismu?“ zkritizoval svou vlast.

Na závěr svého příspěvku se v angličtině obrátil k zahraničí: „Milý kolektivní Západe, dej, prosím, Putinovi šanci vycouvat, aby si zachránil tvář a tento masakr zastavil.“

Tiňkov už v minulých letech v Rusku příliš nepobýval, přestěhoval se do Londýna, kde se léčil s akutní formou leukémie. Přitížil mu i těžký průběh covidu. Nyní ale do Británie nemůže, v březnu jej totiž zařadila na sankční seznam a zmrazila mu tamní majetek.

Nemocný cyklistický magnát, který přišel o všechno. Tiňkov zkritizoval Putinovu válku, teď se musí skrývat

Číst článek

„Dokud bude Putin u moci, dokud bude naživu, pochybuji, že se něco změní. Nevěřím v budoucnost Ruska. Nejsem připraven spojovat své jméno, svou značku se zemí, která bezdůvodně útočí na své sousedy,“ řekl Tiňkov.

Důsledky Tiňkovových slov na sebe nenechaly dlouho čekat. Krátce poté, co zkritizoval Putina, byla jeho Tinkoff banka nucena se svým zakladatelem přerušit veškeré styky, jinak by ji vláda znárodnila.

Oligarcha proto musel prodat veškerý svůj majetek a po odchodu z Ruska se začal bát i o život. Najal si ochranku a ukrývá se na neznámém místě. Nevylučuje, že jej Kreml může chtít zlikvidovat.

Nahoru ↑

Seriál: ruští oligarchové

Pro režim je jejich podpora zásadní, na druhé straně z něj úspěšně profitují. Jejich životní příběh je však často zahalen tajemstvím. Odkud pochází a jak přišli ke svým miliardám? Server iROZHLAS.cz se rozhodl přiblížit nejviditelnější ruské oligarchy. Skrze seriál představujeme jejich profily.

Žanna Agalakovová

Byla jednou z hvězd hlavního ruského televizního kanálu, reportovala z míst po celém světě. V poslední době působila Žanna Agalakovová jako zpravodajka v Paříži, krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale na svou pracovní pozici rezignovala a odsoudila válku na Ukrajině.

„Bylo pro mě naprosto jasné, že nemůžu pokračovat. Nemohla jsem tuto vojenskou operaci nazývat ‚mírovou‘. Je to válka. Musí to být řečeno jasně, je to válka,“ řekla na tiskové konferenci v Paříži.

Protest novinářky Ovsjannikovové proti válce na Ukrajině. ‚Tady vám lžou,‘ objevilo se v ruské státní televizi

Číst článek

Agalakovová podle svých slov očekávala, že ji ruské úřady označí jako zahraniční agentku, i proto se rozhodla z Paříže do vlasti už nevrátit.

V rozhovoru pro pořad Newsnight britské veřejnoprávní televize BBC mluvila i k ruskému publiku: „Vypněte televizi. Vypněte ji. Protože vymývá mozky. Neposlouchejte ji, najděte si jiné zdroje informací, třeba internet.“

S rozhovorem souhlasila jen pod podmínkou striktních bezpečnostních opatření. S britským štábem se sešla v zavřené restauraci v Amsterdamu.

„Je to jako žít ve dvou světech. I teď, když sleduju zprávy v Rusku, a občas to dělám, je to jako dvě úplně odlišné planety. Na jedné z nich jsou ruiny, úplná zkáza, smrt a tragédie. V tom druhém světě ruská armáda jen vítězí a místní obyvatelé je vítají. Vše je pozitivní a skvělé. Tyto dva světy se neprolínají a mě vážně udivuje, jak jsou to schopni dělat. Je neuvěřitelné, jak lidem vymývají mozky,“ popsala.

Nahoru ↑

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme