Ve Vietnamu je už samo přijetí na univerzitu spojeno s velkou prestiží. A podobně jako v dalších zemích jihovýchodní Asie, i ve Vietnamu lidé chovají ke svým učitelům a tradicím hlubokou úctu. A tak si studenti dodnes chodí pro štěstí do nejstarší univerzity v zemi, byť se v ní už dávno neučí. Založil ji v 11. století vietnamský císař a zasvětil ji Konfuciovi.

Tento článek je více než rok starý.

3:36 23. února 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Chrám písemnictví je oáza klidu uprostřed rušné Hanoje. Jen pár metrů od silnice, kterou bez přestání proudí řeka motorek, je vysoká brána s ornamenty. Když jí návštěvník projde, ocitne se v pečlivě udržované zahradě s několika budovami a chrámy.

Chrámem písemnictví provází paní Bùi Mỹ Phương. Ukazuje na obrovskou sochu Konfucia v rudém rouchu, kterému vietnamský císař Lý Thánh Tông také chrám v roce 1070 zasvětil.

Jde už jen o repliku původní svatyně. Jako mnoho dalších vietnamských památek, i tato padla za oběť bojům po druhé světové válce. Oltář před Konfuciovou sochou se přesto prohýbá pod přinesenými oběťmi.

„Jeho socha byla obnovena až v roce 2003 a váží pět tun. Dřív to chodilo tak, že když studenti Konfuciovu sochu spatřili, museli padnout na kolena jako výraz úcty k největšímu učiteli. To je pro Vietnam vlastně typické dodnes. Každý student musí mít svého učitele v úctě,“ říká paní Bùi Mỹ Phương.

Tradice a konfuciánská úcta k učitelům mezi vietnamskými studenty skutečně nevymřela. Mladí lidé si do Chrámu písemnictví chodí pro štěstí, byť možná spíš z pověrčivosti. Pohladit si bronzového jeřába nebo kamennou želvu je pro úspěch u zkoušek zkrátka nezbytností.

„Želva je symbolem dlouhověkosti, ale také štěstí. Studenti se sem chodí dotknout hlavy želvy, chodí se sem modlit a přinášejí oběti, aby měli u závěrečných zkoušek dost bodů. Ale často si sem chodí jen pro fotku v barevném taláru,“ vysvětluje paní Bùi Mỹ Phương.

Studentů s hranatými promočními čepkami po americkém vzoru tu po zahradě postávají stovky. V rukou mají foťáky, chytré telefony a selfie tyče. Do mobilu se usmívá i dívka jménem Pham:

„Studuji v Hanoji na Národní univerzitě angličtinu. Vlastně studovala jsem. Máme po promocích, tak jsme si sem přišly se spolužačkami udělat pár fotek.“

Pham hrdě ukazuje svůj nový diplom. Jedna z výhod socialistického zřízení Vietnamu je, že diplomy tu mají červené všichni.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít