'Tisíce lidí bloudí v zemi nikoho, není jídlo ani voda.' Svědectví z místa o zoufalé situaci Rohingů
Lékaři bez hranic posilují humanitární pomoc Bangladéši, kam z Barmy uprchly už stovky tisíc Rohingů. Utíkají kvůli násilnostem, při nichž zemřelo nejméně 1000 lidí. A humanitární situace se stále zhoršuje: uprchlické tábory podél hranice jsou přeplněné a běžence trápí nedostatek jídla, vody a zdravotní péče, popsal z místa pro Český rozhlas Plus koordinátor Lékařů bez hranic Arunn Jegan.
Faktická představitelka Barmy a držitelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij se nezúčastní Valného shromáždění Spojených národů. Důvody zatím její administrativa neuvedla.
Do Bangladéše od konce srpna uprchlo už 370 000 Rohingů, stát nápor utečenců nezvládá
Číst článek
Tato zpráva přišla ve chvíli, kdy Su Ťij čelí ostré kritice mezinárodního společenství kvůli rostoucí krizi na hranici s Bangladéšem. Prchají tam statisíce muslimských Rohingů, kteří jsou podle OSN obětí brutální etnické čistky ze strany barmské vlády a armády. Násilí už si vyžádalo nejméně 1000 lidských životů.
Zkuste si to představit...
V Bangladéši uprchlíkům pomáhají humanitární organizace, misi tu mají Lékaři bez hranic. Českému rozhlasu Plus se telefonicky podařilo spojit s Arunnem Jeganem, který působí jako jeden z koordinátorů projektů Lékařů bez hranic v uprchlickém táboře v Kutupalongu.
„Za uplynulé dva a půl týdne uteklo do Bangladéše více než 290 tisíc lidí," popisuje situaci přímo z místa. "Už předtím byla oblast přelidněná, byly tam špatné hygienické podmínky a nedostatečné služby. Zkuste si představit, jak špatná je situace, když se počet místního obyvatelstva v tak krátké době ztrojnásobí.“
Podle nejnovějších zpráv se mluví už dokonce o 370 tisících uprchlíků, kteří za uplynulé dva týdny opustili Barmu. Dalších sedmdesát pět tisíc lidí z barmského území uteklo vloni v říjnu. V táborech už pro lidi není místo, takže podle očitých svědectví tam lidé spí doslova na každém volném kousku země. A v oblasti roste i kriminalita.
Podle Jegana má také spousta lidí v džungli problém s orientací, nebo se nejsou schopni dostat do obydlených oblastí. „Tisíce lidí bloudí v zemi nikoho kolem hranic a nemají žádnou ochranu před živly," popsal po telefonu. "Humanitární situaci ztěžuje i nedostatek jídla, vody a přístřeší, lidé nemají dostatečný přístup ke službám jako lékařská péče.“
Etnické čistky:
Zmrzačení lidé
Britská BBC upozornila i na nebezpečí nášlapných min na hranicích mezi Barmou a Bangladéšem. Tisíce uprchlíků skutečně prchají z Barmy pralesem nebo mimo hlavní cesty. Hranice jsou přitom zaminované už od devadesátých let. A podle BBC barmská armáda nakladla v oblasti i nové miny. Tamní vláda to ale popírá.
Uvězněni na hranicích. Desetitisíce Rohingů prchají před násilím z Barmy do Bangladéše
Číst článek
Nicméně k lékařům v Bangladéši se dostal už bezpočet zmrzačených lidí a nechybí mezi nimi ani malé děti. Nášlapné miny jsou velice zákeřná zbraň zkonstruovaná tak, aby nezabíjela, ale jen zmrzačila. Postup armády totiž zranění zdržují mnohem víc než mrtví.
Lékaři bez hranic budou v oblasti rozšiřovat své aktivity. Jde hlavně o navýšení personálních kapacit a také lůžek v nemocnicích. Organizace rovněž vyslala k hranicím terénní lékařské týmy, které dělají prvotní výběr zraněných. Zároveň mezi uprchlíky distribuují potravinové balíčky.
„Snažíme se rozšířit rozsah našich operací a také kapacitu nemocnice. Infekční oddělení chceme zvětšit ze 60 na 75 lůžek," upřesnil Arunn Jegan. "Zaměřujeme se také na péči o děti a snažíme se sehnat také vodu. Potřeby jsou ale obrovské a máme velké obavy ohledně toho, jak se situace vyvine.“
Živná půda pro teroristy
Humanitární krize přináší i vyšší riziko terorismu. Portál New Straits Time cituje malajsijského ministra obrany Datuka Seri Hishammuddina, který varuje, že pokud státy jihovýchodní Asie budou humanitární krizi přehlížet, hrozí, že naroste vliv organizace Islámský stát.
Islamisté mezi Rohingy verbují údajně už od nepokojů v loňském říjnu. A vliv Islámského státu postupně roste v celé oblasti. Připomeňme například, že stovky ozbrojenců v květnu obsadily filipínské města Marawi a vláda dodnes nad městem nemá úplnou kontrolu.
Svědectví obětí:
