Tisíce lidí se v ulicích postavily za španělského soudce Garzóna
Ve Španělsku vyšly o víkendu do ulic tisíce lidí na podporu soudce Baltasara Garzóna. Navzdory zákonu o amnestii z roku 1977 chce totiž vyšetřovat zločiny z éry diktátora Franka, to znamená z let 1936 až 1975. A kvůli tomu byl i on obviněn.
Akce se konaly ve skoro třech desítkách měst, největší v Madridu. Tam demonstrovalo i několik desítek Garzónových odpůrců. Ti naopak žádali, aby byly souzeny zločiny marxismu. Baltazar Garzón je jedním ze soudců španělského speciálního soudu, který se, jak vysvětlila spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Lubica Zlochová, zabývá obzvláště závažnými kauzami, jakými jsou terorismus, organizovaný zločin, pašování drog, velké ekonomické delikty nebo korupce.
O demonstracích na podporu soudce Garzóna a celé jeho kauze hovořila ve vysílání Rádia Česko spolupracovnice ČRo ve Španělsku Lubica Zlochová.
Zločiny Frankovy éry se Baltazar Garzón začal zabývat v říjnu 2008. Začalo se s otevíráním masových hrobů, což není málo, když od smrti diktátora uběhlo více, než 30 let a masových hrobů s oběťmi občanské války jsou desítky. Bylo dosaženo hlavně toho, že už si lidé nechtějí zakrývat oči, Španělsko si konečně uklízí, i když opožděně, svoji fašistickou temnou minulost a to, jak to v takových případech často bývá, způsobuje, že se odhaluje stále víc a víc.
Podnět k žalobě na soudce Garzóna byl podán za údajné zneužití pravomoci v kauze vyšetřování deseti tisíc zmizelých a popravených obětí frankistického režimu a obětí španělské občanské války. Garzón údajně neměl kompetenci na to, aby s vyšetřováním začal. A podnět podal konzervativní ultrapravicový syndikát s názvem Čisté ruce a španělská Falangistická strana. Jsou to radikálně pravicové a ultranacionalistické organizace. To je to, co na tom veřejnosti nejvíce nehraje.
Demonstrace podporovaly soudce a vyjadřovaly nesouhlas veřejnosti
Demonstrace vypovídají o tom, že teď už ani nejde o to, jestli Garzón překročil nebo nepřekročil své pravomoci, když začal vyšetřovat případy zločinů frankismu. Teď se to přetransformovalo na nesouhlas veřejnosti s tím, jak se vůbec přistupuje ke způsobu vyrovnání země se svojí minulostí. „Je to asi jako kdyby v Německu některý soudce začal vyšetřovat nacistické zločiny a místo hledání zločinců by to sklouzlo k tomu, že by obžalovali soudce, který v těchto případech začal konat,“ použila příměr Lubica Zlochová.
Celá ta kauza je podle všeho jen v začátcích. „Vůbec si netroufám odhadnout, k čemu to povede ani jak dlouho to bude trvat. Ano, je pravda, že v případě, že by to pro Garzóna dopadlo nepříznivě, hrozí mu dvacetiletá inhabilitace. Teď je mu okolo padesáti let, tzn., že k soudcovské profesi by se asi jen sotva vrátil,“ odhaduje Lubica Zlochová.
Demonstrace probíhaly prakticky v každém větším španělském městě, zejména v hlavních městech jednotlivých provincií, také v oblasti, odkud Garzón pochází, což je jih země, region Andalusie. Demonstrace nebyly jen ve Španělsku, ale i v jiných zemích. Například ve francouzské Paříži, v Buenos Aires v Argentině. Tam vyšli do ulic pozůstalí oběti frankismu s fotografiemi svých zavražděných blízkých. Manifestace byly nejen na podporu soudce Garzóna, ale i proto, aby nezahynula iniciativa vyšetřit zločiny frankismu, se kterou právě tento soudce začal.
