Tisíce lidí zůstávají v ulicích Káthmándú, pomoc se k nim dostává pomalu a nahodile
Už čtvrtou noc strávily tisíce lidí v hlavním městě Nepálu Káthmándú pod širým nebem. Lidé se bojí dalších otřesů a nechtějí se vracet do svých domů. Mnoho z nich se ale kam vracet ani nemá. Přišli o střechu nad hlavou a zachránili jen holé životy. Koordinace humanitární pomoci úřady nezvládají. Lidé si stěžují, že pomoc se k nim dostává pomalu a nahodile.
Na školním dvoře se běžně odehrávají ranní nástupy. Teď se nádvoří proměnilo v jednu velkou noclehárnu pod otevřeným nebem. Jeden vedle druhého jsou tady namačkány stovky lidí.
„Máme velký strach, otřesy nepřestávají. Jsou sice slabší, ale bojíme se spát pod střechou,“ říká mladá lékařka. Přes den chodí pracovat do nemocnice, na noc se vrací sem.
Její dům sice stojí, ale pořád má strach se do něj vrátit. „Bojíme se o život. Včera jsme si říkali, že už se vrátíme, ale země se pořád chvěje. Všichni jsme viděli, kolik domů se zhroutilo, kolik lidí zemřelo. Nemůžeme se prostě vrátit domů.“
Lidé v Káthmándú se obávají dalších otřesů a přespávají raději na ulicích. Natáčel s nimi zvláštní zpravodaj ČRo Jaromír Marek
„Zemětřesení se může znovu opakovat, nechci se vrátit domů. Ne dříve, než to úplně přestane,“ uvádí asi desetiletý kluk.
Jako žák zdejší soukromé školy má štětí, stejně tak jako jeho rodiče. O dvě stovky lidí se starají majitelé školy. Dvakrát denně dávají lidem jednoduché jídlo, je tady pitná voda i bezpečné ubytování bez střechy nad hlavou.
„Když začalo zemětřesení, lidé se tady shromáždili a doufali, že jim pomůžeme. A když ti lidé důvěřují a potřebují tvoji pomoc, nemůžeš je odmítnout. To je celé. Neměli jsme to v plánu, ale lidé přišli a nemohli jsme je vyhnat,“ vysvětluje majitel školy, hoteliér a filantrop Joyti.
Letadlo s českými zdravotníky a záchranáři musí místo v Nepálu přistát v indickém Dillí
Číst článek
Tři stovky lidí, kteří se uchýlili do jeho školy, měly opravdu obrovské štěstí. Hned za zdí školního areálu je situace docela jiná.
Na rumišti vznikl improvizovaný tábor pro ty, kteří se nemají kam vrátit. Pod jednoduchými přístřešky postavenými z billboardů nebo kusů igelitu přežívá několik stovek lidí, včetně malých dětí.
Často prší a jednoduché přístřešky jsou jako ostrůvky uprostřed bahna. Tady se o lidi nestará nikdo a takových jako oni jsou v Káthmándú desetitisíce.
OBRAZEM: Lidé v Káthmándú přespávají na ulicích, vaří z dešťové vody a bojí se infekcí
Číst článek
Žena středního věku říká, že její dům už neexistuje, spolu se čtyřmi dětmi tady přežívá už čtvrtý den, nemají co jíst, děti se nemají do čeho převléct, v noci je jim zima a docházejí peníze:
„Nevím, co budeme dělat, ceny potravin stoupají, dochází i voda.“ Během deště nachytala ze střechy svého stanu trochu vody, abych mohla uvařit jídlo pro svoje děti.
O tuto ženu a její děti se nestará nikdo. Jediné, co od sobotního zemětřesení dostali, byl kus igelitové plachty, pod kterou nocují.
