Tisíce uprchlíků dobrovolně opouštějí Německo, hlavním důvodem je prý deziluze

Vysněná země. Tou je pro většinu uprchlíků mířících do Evropy Německo. Jen za loňský rok jich do Spolkové republiky přišlo přes milion. Ne všem uprchlíkům se ale jejich sny v Německu splní. Tisíce se jich proto každoročně vracejí domů. Loňský rok tak nebyl výjimečný jen v počtu migrantů, kteří do Německa přišli, ale i v množství těch, kteří zemi dobrovolně opustili.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vítání uprchlíků na nádraží v Berlíně

Vítání uprchlíků na nádraží v Berlíně | Foto: flickr.com, CC BY-NC 2.0, ekvidi

Mnoho uprchlíků se už v Německu necítí bezpečně, zažívají prý to samé co doma. Jen za loňský bylo v zemi spácháno téměř 100 žhářských útoků na ubytovny pro uprchlíky a azylové domy, někteří na vlastní kůži zažili napadení.

Mezi Němci také narostla podezřívavost vůči uprchlíkům zejména po silvestrovských útocích, které měli na svědomí pravděpodobně muži přistěhovaleckého původu.

Dalším častým důvodem je deziluze azylantů, kteří nemají práci, neovládají jazyk, nevidí pro sebe perspektivu v Německu. Potvrzují to i pracovníci poradenských center. Podle nich k nim dřív chodili hlavně Balkánci před vyhoštěním, teď Iráčané a Afghánci, kteří chtějí domů.

Ti, kteří dobrovolně odejdou, navíc dostanou od německého státu do začátku peníze, což také je pro některé také podstatný motiv k odchodu.

Fakt, že Berlín začal loni neúspěšné žadatele o azyl mnohem častěji vyhošťovat ze země, se na větším počtu odchodu uprchlíků z Německa podílí nepřímo. Ve statistice více než 37 tisíc lidí vyhoštění uprchlíci totiž započítáni nejsou. Německé úřady tam zahrnuly jen ty, kteří zemi opustili dobrovolně.

U některých ale o zcela dobrovolný odchod nešlo. Zejména mnoho občanů balkánských států raději samo odjelo před hrozícím vyhoštěním. Německo loni zpřísnilo podmínky pro udělení azylu Balkáncům, kteří tak mají jen minimální šanci azyl dostat.

Týkalo se to hlavně Albánců, kosovských Albánců, Srbů nebo Makedonců. Řada z nich se tak raději sama vrátila domů s peněžní podporou od německého státu, než aby se nechali úřady deportovat.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme