Tisk: Bush pracuje na tom, aby se zapsal do historie

Bush pracuje na tom, aby se zapsal do historie. Vyšetřování atentátu na papeže zřejmě skončí jak začalo. Jak se dál bude odvíjet kariéra ruských krasobruslařů Slucké a Pljuščenka? Taková jsou některá témata pátečních zahraničních novin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Americko-indická dohoda o spolupráci v jaderné oblasti může prezidentu Bushovi způsobit značné potíže v Kongresu. Zákonodárci se totiž budou ptát, jestli se nejedná o nebezpečný precedens, který pomůže Íránu získat jadernou technologii, píše americký deník New York Times.

Francie, Velká Británie, Německo a pravděpodobně i Rusko americký přístup podporují, neboť pro tyto země znamená možnost prodeje jaderných reaktorů a dalších zařízení Indii. Skeptický postoj se očekává od Číny, protože Indie se nijak netají tím, že usiluje o jaderný arzenál především proto, aby eliminovala tuto výhodu na straně Pekingu a hlavně Pákistánu.

V Kongresu budou tuto dohodu také považovat za příklad dvojího měřítka - na jedné straně je Indii dovoleno získat jadernou technologii, na straně druhé státům jako jsou Írán či Severní Korea je v této cestě důrazně bráněno, domnívá se americký deník.

Takovéto srovnání je však absurdní, cituje list náměstka ministra zahraničí Burnse. Ten tvrdí, že Indie je na rozdíl od Íránu příkladem stabilní demokracie, zatímco Írán je autokratický stát, který soustavně porušuje mezinárodní dohody, píše New York Times.

Diplomatické cestě prezidenta Bushe se ve svém úvodníku věnuje i francouzský list Le Figaro. Indie, jaderná mocnost, není přirozeným spojencem Washingtonu. Americký prezident chce především demonstrovat svou odvahu a ukázat, že se nehodlá se vzdát práce v oblastech, které otevřel po atentátech 11. září.

Zkrátka, Bush pracuje na tom, aby se zapsal do historie, píše francouzský deník a dodává. Doma Bushova popularita stále klesá. Od druhé světové války nebyl žádný prezident tak nepopulární, s výjimkou Nixona během aféry Watergate.

Italský deník Corriere della Sera informuje o závěrech parlamentní komise, jejímž úkolem bylo prozkoumat nové skutečnosti okolo atentátu na bývalého papeže Jana Pavla II., který byl spáchán 13. května 1981. Zjištění komise podpořila domněnku, že za organizací atentátu zřejmě stály sovětské zpravodajské služby nebo přímo tehdejší politické vedení.

Nejvíce alarmující je to, píše italský list, jak špatně spolupracují zpravodajské služby. Na výrok agenta Mitrokhina se muselo čekat celé tři roky. On jediný byl schopen díky své špionážní minulosti odhalit identitu a kódovaná jména a kvalifikovat celý evropský organogram spolupracovníků s KGB. A udělal to za pouhých "pár měsíců" - první podklady pro analýzu totiž dorazily do Itálie už v roce 1995. Navíc během této doby spis značně zeštíhlel a byl zúžen na pouhých 261 listů, konstatuje list.

Opona se uzavírá, stejně jako se otevřela: za velkých polemik, zda vznést oficiální obvinění nebo raději případ uzavřít a neriskovat mezinárodní diplomatický konflikt, dodává Corriere della Sera.

Mezi sportovními fanoušky v Rusku se po olympiádě v Turíně mluví snad o jediné věci. Skončí krasobruslaři Slucká a Pljuščenko u amatérů a přejdou k profesionálům? Jevgenij Pljuščenko už tento záměr oznámil a vyvolal tím šok. Dnes se tomuto tématu věnuje také deník Izvěstija a cituje z něj náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Vavrouška cituje z ruského tisku

Martin Hromádka, Jana Samková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme