Tisk komentuje příměří vyhlášené organizací ETA
Organizace ETA slibuje trvalé příměří. Polský a ukrajinský tisk o protestech proti Lukašenkovi. Francouzský Le Monde vidí jako důvod studentských nepokojů nedorozumění.
Evropské deníky komentují včerejší vyhlášení trvalého přiměří baskickou organizací ETA. Je ještě velmi brzy na to, abychom mohli říct, zda včerejší deklarace bude znamenat ukončení separatistické kampaně plné násilí, myslí si britský deník Guardian.
V prohlášení totiž separatisté neslíbili, že vydají zbraně, které pravděpodobně ukrývají ve skrýších na jihu Francie. A také není jasné, jestli deklaraci o příměří podporují jednomyslně všichni členové ETA, přidává britský list další pochybnosti.
Klid zbraní může separatistům z ETA otevřít cestu k jednáním, domnívá se International Herald Tribune. Dodržení trvalého příměří je totiž hlavní podmínkou pro zahájení rozhovorů mezi separatisty a španělskou vládou. Ta by se měla týkat požadavku Basků na větší autonomii a také úplného odzbrojení separatistů.
Včerejší prohlášení je průlomové v tom, že tentokrát ETA navrhla trvalý mír. V minulosti separatisté nikdy nehovořili o trvalém příměří. Ovšem je nutné říct, že své sliby také nikdy nedodrželi, konstatuje deník.
Lukašenko je jako Miloševič. Tak zní titulek komentáře polského listu Gazeta Wyborcza. Stejně jako Srbové po létech lhostejnosti povstali proti Miloševičovi, se také Bělorusové někdy vzbouří proti Lukašenkovi.
Nepříliš velké protesty proti zfalšování voleb v Bělorusku mohou na určitou dobu posílit režim Alexandra Lukašenka. Je to ale jen zdání. Pravda je taková, že běloruský zloduch je stejně slabý jako byl Slobodan Miloševič po válce v Kosovu. Běloruský režim už překročil určitou hranic, zpoza níž už není návratu. Pád Lukašenka je jen otázkou času, píše se v komentáři polského deníku Gazeta Wyborcza.
Protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Bělorusku jsou také tématem ukrajinského listu Kyiv Post. Deník komentuje především skutečnost, jak okatě státní média přehlíží demonstranty. Nejčtenější list v Bělorusku včera na první straně otiskl velkou fotografii o protestech. bohužel o těch ve Francii, píše kyjevský deník. A jedinou zmínku o několikadenních demonstracích v Minsku bychom našli jen v několika jízlivých dopisech uvnitř listu.
Státem kontrolovaná běloruská média nejenže ignorují protesty, ale demonstranty vykreslují jako bezvýznamné nebo dokonce odpudivé lidi. Při naprosté absenci svobodných médií může být právě tohle hlavním důvodem, proč se protesty nepřeměnily v revoluci, myslí si list a srovnává současnou situaci v Bělorusku s revolucemi v Gruzii a na Ukrajině.
Právě nezávislá média tam pomohla rozšířit revoluci. Naproti tomu v Bělorusku panuje naprostá informační blokáda, díky které zřejmě Lukašenko protesty nakonec umlčí, uzavírá svůj komentář ukrajinský list Kyiv Post.
Stále intenzivnější protesty francouzských studentů proti vládnímu návrhu zavedení nové pracovní smlouvy přiměly deník Le Monde, aby se tímto problémem zabýval. Le Monde analyzuje situaci a ukazuje, že hlavní příčinou současných nepokojů je vlastně nedorozumění. Z listu cituje zpravodaj Českého rozhlasu ve Franciii Jan Šmíd.
