Tisk komentuje propuštění bulharských zdravotnic v Libyi
Bulharští zdravotníci se po osmi letech věznění v Libyi vracejí do Sofie. To je jedna z hlavních zpráv, které dnes komentují zahraniční deníky.
Bulharští zdravotníci si odpykají zbytek trestu ve své zemi. Souhlasila s tím Libye, která je poslala na doživotí do vězení. Údajně totiž v nemocnici nakazili více než 400 děti virem HIV.
Událost si nenechali ujít hlavně francouzští novináři. Propuštění zdravotníků totiž pomohla vyjednat první dáma této země Cecília Sarkozyová. Například deník Le Monde v komentáři píše: Vyjednavači zatím neřekli, jakou cenu Evropa za propuštění zdravotníků zaplatila. Budou to ale muset vysvětlit. Požadavky Libye byly totiž hodně velké, konstatuje list.
Příběh bulharských zdravotníků vyvolal spekulace o tom, do jakých zemí má mířit pomoc z Evropy. A jestli vlády mohou rozhodovat o tom, kam pustí své občany. Přesně to také řeší politici v souvislosti s únosem skupiny Jihokorejců v Afghánistánu. Jaká pravidla přijal Soul, aby k podobným událostem už nedocházelo?
Jižní Korea doporučila svým občanům, aby se z Afghánistánu vrátili domů. Například deník Korea Herald k tomu dodává: Vláda zavádí nová pravidla. Každému Jihokorejci, který v budoucnu do Afghánistánu pojede bez povolení vlády, hrozí trest až jednoho roku vězení. Kabinet tak vlastně řeší situaci omezením osobní svobody lidí, konstatuje Korea Herald.
K událostem v Afghánistánu se vracejí také němečtí novináři. Drama unesených inženýrů z Německa totiž znovu rozvířilo diskuzi o tom, jestli by vláda neměla vojáky bundeswehru z Afghánistánu stáhnout. Přesně to si přeje čím dál víc lidí. Deník Süddeutsche Zeitung ale soudí, že by v tomto případě kabinet neměl "hlas lidu" poslechnout.
Ve spolkové republice se už vícekrát přihodilo, že byla většina obyvatel v bezpečnostních a vojenských otázkách jiného názoru než vláda. Začalo to už za časů Konrada Adenauera, připomíná německý deník, kdy lidé většinově odmítali opětovné vyzbrojení své země. Pokračovalo to v éře Helmuta Schmidta, kde šlo o dodatečné zbrojení, a tenhle fenomén teď v souvislosti s nasazením bundeswehru v Afghánistánu zažívá taky Angela Merkelová.
Ani jeden z těchto rozporů nerozhodl volby, zdůrazňuje Süddeutsche Zeitung. Zahraničně-politická témata dokonce bývají tak nedůležitá, že ve volbách nakonec svou pozici posílily ty strany, které se cíleně stavěly proti většinovému postoji veřejnosti. SPD tak v roce 1982 za kancléře Schmidta stála na straně veřejného mínění a odmítala rozmístění "Reaganových raket". Ve volbách přesto zvítězily strany unie s přívržencem raket Helmutem Kohlem.
V případě afghánské mise lidem nevadí to, že se nasazení bundeswehru protahuje, ale že němečtí vojáci pobývají v zemi po boku Američanů. Většina Němců si stále myslí, že budovat školy, hloubit studny nebo školit policisty je správná věc a že se tato pomoc musí v Afghánistánu chránit se zbraní v ruce. I kvůli atentátům a únosům se ale tenhle postoj začal měnit.
Shrnutí událostí letošního léta zní následovně: Když si nechtějí nechat pomoci, měli bychom odtamtud odejít. Ve Spojených státech se takové náladě říká "Bring the boys back home", tedy přiveďte chlapce zpátky domů. Co se ale v Afghánistánu bude dít, až se "chlapci" stáhnou, to už je veřejnosti celkem jedno, konstatuje trpce Süddeutsche Zeitung.
Arabské deníky zaujala událost ze Španělska. Soud tam totiž zakázal list El Jueves kvůli tomu, že na titulní straně otiskl karikaturu královského páru. Jenže lidé se tím pádem začali o obrázek zajímat a na internetu se teď vydání listu prodává za velmi vysokou cenu.
Deník Arab News k tomu v komentáři dodává: Soudy ve Španělsku zakázaly karikaturu královského páru. Obyvatelé země si ho totiž váží a nechtějí krále zesměšňovat. Karikatury jiných významných postav ale povoleny jsou, třeba proroka Mohameda. V tomto případě evropské státy argumentovaly tím, že lidé mají právo na svobodu slova. Měly by proto postupovat stejně i v případě, že je na obrázku španělský královský pár, konstatuje Arab News.
