Tisk: Miloševič za sebou zanechal nešťastné dědictví
Miloševičovo nešťastné dědictví. Výročí vzniku Slovenského státu. Otěže OSN do rukou ženy? Katolická charita a adopce. Taková jsou témata, kterým se věnují středeční světové deníky.
Slobodan Miloševič vstoupí do dějin jako hlavní, ale určitě ne jako jediný viník rozpoutání války, která vedla k rozpadu Jugoslávie, a jako prototyp nacionalismu jako nejvyššího stádia komunismu, píší dnes slovenské Hospodárske noviny.
Někdy v roce 1987 si při návštěvě Kosova Miloševič uvědomil potenciál, který by jeho kariéře mohla přinést manipulace s národnostní otázkou. Teď, když je po smrti, vynořuje se několik hrozeb. První z nich je, že se nacionalisté z Milosevičovy Socialistické strany určitě pokusí očernit Mezinárodní trestní tribunál a také západní svět. To může mít vážné důsledky pro celý region.
Oběti etnických čistek v Bosně a Kosovu se už nedočkají rozsudku nad hlavním obviněným v Haagu. Celý proces byl příliš ambiciózní a příliš dlouhý. Nabízí se zde srovnání s procesem vedeným proti Saddámu Husajnovi Husajn nebyl souzen "za všechno, co spáchal", ale za několik přesně definovaných zločinů.
Je také pravděpodobné, že se zhorší vztahy mezi Srbskem a Evropskou unií. Srbsko dostalo pro pokračování Smlouvy o stabilizaci a přidružení z Bruselu ultimátum vydat do měsíce Karadžiče a Mladiče. Jenže současný srbský premiér asi žádost mezinárodního tribunálu nesplní. Většina Srbů totiž tuto instituci považuje za zdiskreditovanou, uzavírá list.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku včera zamítl žalobu bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna na 21 evropských zemí, tedy těch, které se podílely či podílejí na Američany vedené koalici v Iráku. Téma zaujalo našeho zpravodaje při Evropské unii Víta Pohanku při četbě belgického listu La Libre Belgique.
O osudu bývalého iráckého prezidenta rozhoduje irácký soud, ovšem méně se v médiích píše a mluví o tom, že Evropský soud pro lidská práva už podruhé zamítl jeho stížnost na evropské členy mezinárodní koalice v Iráku. Tentokrát, konstatuje La Libre Belgique, odmítla nejvyšší evropská soudní instance jeho tvrzení, že 21 států porušuje v Iráku zadržováním Saddáma Husajna Evropskou konvenci o lidských právech, především právo na život a spravedlivý soud. Navíc měl být Saddám Husajn podroben nehumánnímu zacházení a svévolnému zadržování.
Štrasburský soud ovšem odmítl tvrzení, že bývalý irácký prezident spadá do jurisdikce zmíněných států, které podle něj v Iráku de facto vládnou. A i kdyby spadal, nepodal žádné důkazy o tom, že by některá z 21 jmenovaných zemí nesla odpovědnost za údajné přečiny. List La Libre Belgique na závěr svého článku otiskl seznam 21 evropských zemí, které se v Iráku na Američany vedené koalici podílejí - Belgie mezi nimi není, Česká republika ano.
Slovenský list Sme připomíná výročí vzniku Slovenského státu. Někteří Slováci si ho připomínají jako první vyjádření státnosti Slovenska. Ostatní se na něj dívají jako na něco nemorálního a špatného. Obě skupiny mají svou pravdu. Když odhlédneme od skutečnosti, že absolutní pravda neexistuje, měli bychom k tomuto výročí konečně začít přistupovat zodpovědně. Pak budeme schopni zhodnotit celé období z pohledu politického a historického.
Teď je na to velmi vhodná doba. Mnoho státníků a států se omlouvá za chyby, škody a utrpení, které jejich stát způsobil jiným národům a státům. Jenom Slovensku se to nějak nedaří. Chybí mu odvaha. Podkladů na zhodnocení období Slovenského státu je dost, a to i od přímých účastníků. Slovensko by to už nemělo dále odkládat. Vždyť přece jen takový národ může být spokojený, který zná celou svou historii a ne jenom pasáže, které se mu líbí, píše závěrem deník Sme.
