Tisk: Nad srbským generálem Mladičem se stahují mraky
Dopadení jednoho z hlavních viníků masakru více než sedmi tisíc bosenských muslimů ve městě Srebrenica v létě roku 1995, to je v těchto dnech jedním z hlavních témat deníků a týdeníků v Srbsku a Černé hoře.
Po devíti obžalovaných, kteří se dobrovolně vzdali haagskému tribunálu, by mohla srbská vláda brzy posílit obraz spolupráce s Mezinárodním soudem pro zločiny v bývalé Jugoslávii předáním nejhledanějšího podezřelého na útěku, generála Ratko Mladiče.
Jak se z dobře informovaných zdrojů z nejvyšších vládních míst dozvěděl srbský týdeník Evropa, vedou se velmi intenzivní jednání mezi Mladičem a vládou o dobrovolném odjezdu tohoto generála do Haagu. Podle Evropy mají se tajná jednání konat pod záštitou kanceláře premiéra Vojislava Koštunicy. Výsledek jednání má být podle listu znám během deseti dnů.
Deník Blic tuto informaci doplňuje, že Mladič si jako podmínku klade zajištění rodiny a náležitou zdravotní péči v Haagu, protože se netěší dobrému zdraví. Černohorský list Vjesti přináší dementi této informace od šéfa kanceláře premiéra. Uvádí ale také, že do případu může být zapletena i ruská tajná služba.
Bývalý britský ministr zahraničí Robin Cook přispěl svým komentářem do dnešního vydání deníku Guardian. Kromě všeobecné diskuze o chudobě by se na nadcházejícím summitu G8 měly projednávat i nebezpečné změny klimatu. Ekologický problém je ale poněkud znevýhodněn. Nezajímají se o něj žádné popové hvězdy, které by kvůli němu pořádaly koncerty.
Zato hnutí proti chudobě je letos velmi populární. Takový Edinburg měl, jak navrhoval písničkář Bob Geldof, hostit pochod proti chudobě, kterého by se zúčastnily miliony lidí. Celá akce nakonec ztroskotala na tom, že město nedisponovalo dostatečným počtem toalet. Úplně se přitom zapomnělo na to, že chudí Afričané nemají záchody po celý rok, diví se Robin Cook v dnešním Guardianu.
Guantanámo není gulag. To rezolutně prohlašuje komentář deníku International Herald Tribune. Nikoho, kdo má aspoň trochu svědomí, nemůžou nechat chladným zprávy z Guantanáma. Na americké vojenské základně prý týrali vězně, byli je a zavírali do studených cel. V některých případech zadržení dokonce zemřeli.
Smutné je na tom to, že mučení vězňů byl oficiální kurs americké armády. Amnesty International neváhala Guantanámo nazvat gulagem naší doby. S tím ale vojenská základna nemá mnoho společného. Navíc to, podle některých, uráží miliony sovětských politických vězňů. Stalinovy gulagy byly jakési pracovní tábory na Sibiři. Na rozdíl od těch nacistických nebyly vyhlazovací.
Spojené státy jsou v jiné situaci. Zadržení byli členové nepřátelských organizací, nebezpečných státu. Zásadní je ale fakt, že týrání vězňů bylo výsadou jen několika červivých jablek a zůstává tak stále jen výjimkou, nikoliv pravidlem. Srovnání Amnesty International je tak naprosto scestné, dodává deník International Herald Tribune ve svém dnešním komentáři.
Británie diskutuje o novém kontroverzním zákonu. Zakazuje vyvolávat náboženskou nenávist, v mluvené či psané řeči. Svou troškou do mlýna přispěl i deník Daily Telegraph. Problém nového zákona spočívá v jeho formulaci. Nikde není napsáno, co je to vlastně ta náboženská víra, ani kdo ji může urazit.
Brity ale za to čeká trest až sedmi let vězení. Autoři zákona si až příliš často pomáhají slůvkem jako. Jak upozorňují někteří odborníci, nový zákon vlastně kriminalizuje stav mysli. A to je právě to, čím se liší od stávajícího zákona o diskriminaci etnických skupin.
Ačkoliv právní předpis chrání všechny náboženské skupiny, je nepsaným tajemstvím, že vládě šlo především o muslimy. Původně se snažila zabránit útokům, které se po jedenáctém září množily jako houby po dešti. Pak se z toho ale stal labouristický manifest, který si klade za cíl přetáhnout muslimské voliče liberálním demokratům. A jako takový by nový zákon projít neměl, myslí si Daily Telegraph.
