Tisk o evropské pomoci Palestincům

Rozhodnutí Evropské unie, že podpoří Palestince stodvaceti miliony eur, je překvapivé přinejmenším ve dvou aspektech, píše ve svém dnešním vydání rakouský deník Der Standard. Jednak je to časové období, kdy k rozhodnutí došlo. A tím druhým aspektem je rozsah této finanční injekce.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Většina prostředků je nesporně určena pro pomoc uprchlíkům. Nicméně prohlášení Evropské unie, že uhradí náklady Palestinců za elektřinu a za topení ve výši čtyřiceti milionů eur, je velmi smělé. Na druhý pohled se ale ukazuje, že taková pomoc je konkrétní, a proto ospravedlnitelná.

Evropská unie se ale ocitá v nesnázích. Svými finančními prostředky totiž chce pomoci Palestincům, a nikoliv podporovat hnutí Hamás. Evropská unie musí vyloučit, aby se její peníze dostaly do rukou této extremistické organizace. Finanční pomoc se proto musí vyčerpat dřive, než se Hamás ujme vlády. To ale celou záležitost neřeší. Hlavní diskuse o tom, jak řešit problém finanční podpory pro Palestince, se tak jenom odsouvá do budoucnosti, konstatuje list.

Existuje systematická kampaň s cílem odstranit Iráčany, kteří se vyjadřují proti okupaci, píše britský deník Guardian. Jeden univerzitní profesor z Bagdádu napsal svému příteli do Evropy dopis plný smutku nad ztrátou několika svých kolegů a blízkých. Na konci dopisu položil řečnickou otázku, kdo bude další na řadě. Na konci ledna, když se vracel z práce, ho zastřelilo ozbrojené komando. Nejedná se zdaleka o prvního akademika, který přišel o život při nepokojích v "novém Iráku". Od začátku invaze v březnu 2003 postihl stejný osud stovky akademických pracovníku a vědců.

Žádný z těchto zločinů zatím nebyl vyšetřován ani okupačními úředníky, ani prozatimní vládou. Proč to nenechat na mezinárodních humanitárních a protiválečných organizacích? Zpráva, která byla kvůli celé záležitosti vypracována, potvrzuje, že k obětem patří muži a ženy s nejrůznější etnickou, politickou a náboženskou příslušností. Všichni ale měli jedno společné - nahlas se vyjadřovali proti okupaci Iráku. Ve většině případů byly oběti chladnokrevně zavražděny. K odpovědnosti za tyto vraždy se nikdy nikdo nepřihlásil, upozorňuje deník Guardian.

Nezvykle pronikavý pohled na situaci v Iráku po zničení zlaté kopule šíitské svatyně ve městě Sámarrá zveřejnil ve svém dnešním vydání celoarabský list Aš Šarq Al-Awsat. Cituje z něj náš zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev.

Přehrát

00:00 / 00:00

J. Janev: TISK

Slovenský deník Sme se věnuje problému bezdomovců. Když v lednu letošního roku udeřily silné mrazy a noviny přinášely zprávy o tom, kolik bezdomovců umzlo, schválili poslanci jistý návrh. Vláda by měla informovat parlament, jak postupuje při řešení problému s bezdomovci. Požadovanou zprávu tedy vypracovala ministryně práce. Ze zprávy vyplývá, že vláda převzala zodpovědnost za něco, za co má vlastně zodpovídat někdo úplně jiný.

Určitě je správné a chvályhodné, že se v době nouze chopil iniciativy ministr vnitra, který dal podnět ke vzniku stanového tábora pro bezdomovce. Tábor vybavilo ministerstvo obrany. Celou humanitární pomoc koordinovalo ministerstvo práce. Díky těmto dvěma resortům a zaměstnancům úřadu civilní obrany přežilo několik desítek občanů mrazivé noci. Pokud ale zítra slovenská vláda zprávu ministryně práce odsouhlasí, tak tím potvrdí, že se o řešení podobných situací v budoucnosti bude starat místní samospráva, uzavírá deník Sme.

Když se dnes New Orleans stále ještě zdevastované po ničivém hurikánu Katrina - probudí do masopustního úterý, mnoho lidí se jistě bude ptát, jak jde dohromady obrovská bolest a utrpení místních obyvatel a okázalé masopustní veselí, upozorňuje americký deník Christian Science Monitor. Půl roku po přírodní katastrofě vypadá většina New Orleans a přilehlých oblastí jako válečná zóna.

Jenže otázka zní jinak. Kdy nastane ten správný čas a obyvatelé z postižených oblastí se zase budou moci veselit? Jsou dva týdny po katastrofě moc brzo? A půl roku? Nebo snad celý rok? Masopustní úterý bylo vždy jakýmsi bláznivým bratrancem Velikonoc toho dalšího svátku, který přichází na konci postního období a který slibuje zahojení všech bolestí, píše Christian Science Monitor.

Jitka Malá, Soňa Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme