Tisk o postoji Turecka k zásahu proti Iráku

Kromě odmítavého postoje všech tureckých stran ke zvažovanému útoku Spojených států na Irák se zahraniční listy věnují také úterní vraždě poradce italské vlády Marca Biagiho a varují před novou vlnou terorismu v Itálii. Deníky si také všímají hrozícího konfliktu mezi německým kancléřem a jeho ministrem zahraničí nebo zvolení prvního slovenského ombudsmana.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Všechny turecké strany unisono vyzvaly Američany, aby nepodnikaly nepromyšlený zásah proti Iráku, píše německý list Die Welt. Ankaru lze jen sotva obvinit ze sympatií k iráckému disktátorovi Saddámu Husajnovi. Také soucit s trpícími Iráčany má u Turků, na rozdíl od bratrských arabských národů, své meze. Turecký mocenský establišment sužují jiné starosti: Americký úder by mohl v Iráku vyvolat rozklad, který by se poté mohl přenést i na Kurdy v jižním Turecku.

Generálové však dobře vědí to, co by nemělo zůstat tajemstvím ani pro politiky: Američané by v nutném případě mohli k útoku na Irák použít leteckou základnu v jižní Anatolii i bez tureckého svolení. Ankara si stále zřetelněji uvědomuje svou geopolitickou roli. A právě proto se nemůže dostat do sporu se Spojenými státy. Dalším důvodem je i skutečnost, že vysněné připojení Ankary k Evropské unii se jeví stále méně reálné, dodává konzervativní Die Welt.

Před novou vlnou terorismu v Itálii varuje v souvislosti s politickou vraždou vládního poradce Marca Biagiho moskevský Komersant. Mnoho Italů má dnes pocit politického déja-vu. Situace připomíná období teroru před dvěma desítkami let. Útokům levicových a pravicových sil tehdy padly za oběť stovky Italů, včetně vrcholných politiků. Novým varováním, že zemi hrozí druhé dějství krvavého dramatu, byla bomba, zapálená přímo před římským ministerstvem vnitra měsíc před vraždou Biagiho, připomíná Komersant.

Německému kancléři Gerhardu Schröderovi a ministru zahraničí Joschkovi Fischerovi hrozí vzájemný konflikt, upozorňuje italská Corriere della Sera. V rudo-zelené vládě vře spor o kurz evropské politiky Německa. Tuto polemiku je třeba nahlížet z úhlu volební kampaně: Se Schröderem v roli bojovníka za teutonské zájmy a s Fischerem jako neohrozitelným přívržencem Evropy může dojít k tomu, že jed vzájemných nepřímých narážek v těchto dnech bude mít i krátkodobě negativní důsledky pro rudo-zelenou vládu, soudí Corriere della Sera.

Situaci jižní Afriky po vyloučení Zimbabwe z britského Společenství komentuje londýnský list The Times. Snaha zapojit své sousedy do světové ekonomiky je pro Jižní Afriku zjevně důležitá. Mohla by se stát finančním a průmyslovým centrem afrického kontitnentu s velkým hospodářským růstem. Jižní Afrika se však může prokázat neschopnou v zajištění stabilní vlády. Není divu, že se jihoafrický prezident Thabo Mbeki obrací proti Mugabemu, který chce zničit sen této země o stabilitě, blahobytu a opravdové nezávislosti. Každý skutečný africký patriot by musel jednat stejně jako Mbeki, uzavírá The Times.

Slovenský deník Nový čas se vrací ke zvolení poslance Hnutí za demokratické Slovensko Pavla Kandráče historicky prvním ombudsmanem. Nejde o vítězství HZDS, ale s velkou pravděpodobností o prohru spravedlnosti. Veřejným ochráncem práv se stal člen strany, která právo veřejně pošlapávala, dodnes ho nectí, překrucuje a vykládá tak, jak je v dané chvíli vhodné jen a pouze pro HZDS. Navíc Kandráč dosud seděl v lavici s esy xenofobie, nacionalismu, netolerance a neúcty ke spravedlnosti, jako jsou Hofbauer, Slobodník či Húska. Kandráčovy současné aktivity jsou podle Nového času více než noční můrou ve srovnáním s jeho dávným členstvím v KSČ. Bude zajímavé, jak se novému ombudsmanovi podaří zvýšit úctu k právu a víru ve spravedlnost, když v optice HZDS právo a spravedlnost znamená jen hůl na druhé a ignorování základních lidských práv.

Rybářské politice Evropské unie se věnovalo mnohem méně pozornosti než její sestřenici, společné zemědělské politice, píše britský The Independent v souvislosti s probíhající konferencí o rybářství v norském Bergenu. Jádro problému je podobné: stejně jako farmáři příliš produkovali, evropští rybáři příliš loví. Rybářů je v Evropě moc a ryb málo. Máme soucit s rybáři, kteří často riskují život, a někdy o něj i přijdou, aby pro nás získali cennou potravu v nepřátelském prostředí. Ale tento soucit nemůže zastřít skutečnost, že zásoby ryb v evropských vodách jsou omezené, a v oblastech jako Severní moře už téměř dosáhly svého limitu. Rybářské komunity se proto nyní budou muset radikálně omezit. Jinak by nebylo co lovit, dodává The Independent.

Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme