Tisk o smyslu Visegrádské čtyřky
Zahraniční noviny píší o ruské vládě a pozici Vladimíra Putina před prezidentskými volbami. Všímají si toho, že pět britských vězňů se vrací z Guantánama a že Visegrádská čtyřka hledá svůj smysl.
Nová ruská vláda, její složení, ale také mantinely kabinetu, který si k obrazu svému sestavil nikoli premiér Michail Fradkov, ale prezident Vladimir Putin. To je ústřední téma i základní hodnocení drtivé většiny ruských deníků.
Po dvou letech mimo zákon se do Británie vrací pět vězňů z Guantanáma zadržených během války v Afghanistánu. Situaci komentuje britský deník Guardian. Zdá se, že trapné a nezákonné zadržování vězňů je u konce, píše list. Zavřeným Britům totiž za celé dva roky nesdělili žádné obvinění, ani neměli statut válečného zajatce. Není proto divu, že Amnesty International ostře sleduje nejen zbývající čtyři Brity v americkém zajetí, ale všech šest set vězňů. Navíc, podle Mezinárodního Červeného kříže, sice nebyli mučeni, ale stáli u toho tak blízko, jak jen to jde.
Předsedové vlád Visegrádské čtyřky a náhradník Medgyessyho se na setkání v Kolodějích dohodli, že i po vstupu do Unie bude mít čtyřka smysl. Neprozradili jen, jaký. Píše dnes slovenský deník Sme. Summit ukázal, v čem je problém. Předpokládá se totiž soulad zájmů a hodnot. A ten mezi členy Visegrádské čtyřky není a nikdy nebude. Smysl regionálního uskupení přebíjí jiná pravda bližší košile než kabát. Názorně je to vidět na polském návrhu k euroústavě. Je to sice výhodné pro členy čtyřky. Ale když nám Němci nebo Francouzi nabídnou lepší bonusy, budeme podporovat je.
A tak je to se všemi návrhy. Předsedové vlád si s nimi většinou stejně jen žehlí domácí problémy. A ostatní se chovají populisticky. Vždyť je to běžné i mezi politiky Unie. Který z nich mluvil o reciprocitě, když nám zavedli vízovou povinnost? Ptá se Sme. Až se příště čtyřka sejde, možná se dostaví i maďarský premiér. Jen aby nepřišel sám. Ostatní tři premiéři jsou totiž na odvolání, dodává slovenský list Sme.
Švédský tisk nesouhlasí s rozhodnutím vlády zpřísnit imigrační podmínky. Stockolm se obává přílivu pracovníků z deseti kandidátských zemí. List Dagens Nyheter se nad strachem tamní vlády pozastavuje. Vláda se brání pokroku, tvrdí deník. Zavádění nových pravidel pro imigraci je úplně zbytečné. Představa, že lidé opustí své domovy, aby mohli zneužívat výhod jiného státu, je úplně nesmyslná. Je to, jako bychom kandidátským zemím zavřeli dveře přímo před nosem. Vláda se k lidem ze Střední a Východní Evropy chová neobvykle arogantně, píše se v Dagens Nyheter.
Demokracii na Ukrajině čeká těžká zkouška, tvrdí v dnešním vydání deníku International Herald Tribune bývalá americká ministryně zahraničí Madelaine Albrightová. V říjnu se tu mají konat prezidentské volby. Už teď ale začala ostrá a násilná kampaň. Washington mlčí. Přitom je Ukrajina zásadním strategickým partnerem USA.
Ukrajinská mutace Rádia Svobodná Evropa, kterou financují USA, se musela odmlčet. Šéf jiné nezávislé rozhlasové stanice byl zastřelen. Ostatní média jsou kontrolována vládou a o budoucnosti jediného televizního kanálu se můžeme jen domýšlet. Prezident Leonid Kučma se zatím pomalu pokouší měnit konstituci. Voleb se možná nezúčastní, ale snaží se předat Ukrajinu do rukou někomu, kdo s ním bude i nadále spolupracovat. Šance na to, že Ukrajinci změní směřování své země, se tak rapidně snižují.
Kučma stále více naslouchá hlasům z Ruska a Běloruska. Možná je v tom i trocha nostalgie po Sovětském svazu. Díky tomu ale ukrajinská koalice v Iráku vypadá, jako by si Kučma chtěl od Američanů koupit beztrestnost. Nejen proto teď musí USA trvat na svobodných, demokratických volbách na Ukrajině, dodává Albrightová v International Herald Tribune.
