Tisk o sporech na slovenské politické scéně
Slovenský deník Sme sleduje rozpory mezi slovenskými politiky, které provázejí jednání Visegrádské čtyřky o Evropské ústavě. Premiér Mikoláš Dzurinda přijel do Dobříše bez mandátu vlády, neboť koaliční strana KDH odmítla společné vládní stanovisko podpořit.
Křesťansko-demokratické hnutí totiž požaduje, aby Slovensko na mezivládní konferenci navrhlo vypuštění Charty základních práv z Ústavy Evropské unie. Až dosud se parlamentní a vládní stanoviska týkala především fungování Unie, komentuje situaci slovenský deník.
Návrh KDH je ale jiného druhu. Netýká se totiž činnosti, ale samé podstaty Evropské unie. Představitelé této strany se obávají, že zákaz jakékoli diskriminace, který je v Chartě obsažený, by zaručil právo na manželství i homosexuálním párům, či by z něj bylo možné odvodit právo na potrat a integraci emigrantů s jinou kulturou. Jde však o to, že KDH, které se vzpírá Chartě i Ústavě, se brání i Evropské unii. Nejen takové, jaká bude po rozšíření, ale i té, jaká je už dnes, domnívá se slovenský deník Sme.
Deník New York Times se zabývá Bonanzou, kterou by se měla stát pro americké firmy rekonstrukce Iráku. List zajímají desítky miliard dolarů, které chce na obnovu okupované země uvolnit vláda prezidenta George Bushe. Začetl se severoamerický zpravodaj Miroslav Konvalina.
Je pravda, že takzvaná pivní břicha nemusí být způsobena pitím piva? Odpověď může být překvapivě "ano". Podle britského listu The Guardian někteří vědci věří, že velké břicho může být výsledkem spíše špatného životního stylu, než nadměrným pitím chmelového nápoje. "Poměr pasu a boků naznačuje, jaké mají lidé sklony k obezitě břicha", říká Martin Bobak, londýnský epidemiolog, který studoval postavy dvou tisíc tří set pivařů z České republiky.
Jeho studie ukázala, že existují jen velmi malé odlišnosti tohoto poměru mezi pivaři a abstinenty. "Je záhadné, proč lidé, kteří zkonzumují hodně kalorií v pivu, nemají sklony být více obézní", cituje vědce The Guardian. Výzkum také ukázal, že čím je člověk vzdělanější, tím méně piva pije. To samé prý platí i pro jiné alkoholické nápoje, například víno. Martin Bobak plánuje rozšířit svou studii i na další státy. Pokračovat hodlá v České republice, vyhlídnuté má Rusko a Polsko, dodává britský deník The Guardian.
Nigérie je nejšťastnější národ na světě, s tímto konstatováním přišel týdeník New Scientist. Podle průzkumu, který porovnával míru radosti ve více než 65 zemích ve světě, jsou lidé z Latinské Ameriky, západní Evropy a Severní Ameriky veselejší než jejich protějšky z východní Evropy a Ruska. Přestože je obtížné vymezit rozdíly mezi kulturami a náboženstvími, průzkum ukázal, že africká země Nigérie má největší procento šťastných lidí na světě.
Následuje Mexiko a Venezuela, zatímco úplně na konci se drží Rusko, Arménie a Rumunsko, píše se v africkém listu. Průzkum samozřejmě počítal s tím, že faktory, které ovlivňují lidský pocit radosti, jsou v~různých koutech světa odlišné a také, že politické změny mají na osobním štěstí významný podíl. Co ale ovlivňuje pocit radosti na celém světě, je průměrný příjem a dostatek materiálních statků, uzavírá výsledky průzkumu New Scientist.
