Tisk o statutu válečného zajatce pro Saddáma
Zahraniční tisk si klade otázku, jak se změní postavení bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna poté, co mu USA udělily statut válečného zajatce. Slovenský deník Sme oslavuje hrdiny íránského zemětřesení. Co právě teď hýbe indickým subkontinentem?
Saddámu Husajnovi byl udělen status válečného zajatce. Informuje o tom americký deník New York Times. Status vymezuje Husajnovo postavení u Mezinárodního červeného kříže a zahrnuje ho pod ochranná křídla Ženevské konvence. Pentagon však tvrdí, že to nezmění zacházení s diktátorem. Jde spíše o politické rozhodnutí, které má uchlácholit napjatý arabský svět, myslí si někteří experti. Husajnovi totiž hrozilo, že s ním bude zacházeno jako s teroristy na základně Guantánanmo, kteří nemají žádná práva.
Diktátorovo současné postavení vyhovuje i americké CIA. Ta považuje Husajna pouze za účastníka připravovaného procesu a možný zdroj informací. Pozorovatelé se přesto domnívají, že Američané budou muset po přiznání statutu válečného zajatce některé vyšetřovací metody změnit. Status válečného zajatce například neumožňuje vězně trestat či slibovat mu zlepšení podmínek výměnou za získání informací.
Status válečného zajatce také nařizuje, aby byl Husajn předán nové irácké vládě. Stane se tak hned během letošního července, kdy v Iráku proběhnou volby. Americký ministr zahraničí Colin Powell k tomu podle listu dodává: Doufejme, že soud s Husajnem bude prvním důkazem životaschopnosti nové irácké vlády. Uzavírají svou dnešní analýzu New York Times.
Slovenský deník Sme oceňuje práci slovenských záchranářů v Íránu. Zdá se, že jde téměř o pravidlo: každý náboženský svátek - jedno či křesťanský nebo hinduistický - provází nějaká přírodní katastrofa či jiné mimořádně nelítostné neštěstí. Možná jde o připomenutí lidské pomíjivosti a malosti. Během letošních Vánoc tomu nebylo jinak. Bohatší a opulentnější část lidstva seděla u plných talířů a sklenek, když se na ně z televize začalo linout jedno neštěstí za druhým. Hlásili pád letadla, výbuch plynu, zemětřesení. Ti méně otrlí možná na chvíli pocítili lítost a konkrétní štěstí, že jsou živí a mají střechu nad hlavou. Ostatní pokračovali v konzumaci.
A pak se obrazovkou mihnou takoví obyčejní, unavení muži a ženy. Vytahují svět zpoza trosek, zachraňují tonoucí z ledových vod. Při pohledu na ně se najedou zdají marná volební procenta, preference, politická orientace . Prý naší současnosti chybějí nezpochybnitelné vzory. Tyto Vánoce jsme je viděli. Pravé slovenské hrdiny nehledejme jinde, než na íránských troskách. Tam se snaží chránit nejen svou vlastní kůži, dodává deník Sme.
Co právě teď hýbe indickým subkontinentem? O tom diskutuje saúdskoarabský deník Arab News. Region je možné charakterizovat dvěma slovy a obě, shodou okolností, začínají na "T". Jde o informační technologie a mezinárodní terorismus. Jedno je symbolem potencionálního ekonomického růstu v oblasti, druhé její největší hrozbou. Terorismus se objevil nejen v sousedním Afghánistánu. Extremisté hrozí vyvolat válku i mezi dvěma nejsilnějšími státy subkontinentu - Indií a Pákistánem.
O tom se také mluvilo na nedávné konferenci vůdců jihoasijských zemí v Islámábádu. Dohoda mezi Indií a Pákistánem je nutná, tvrdí diplomaté, zejména pokud jde o Kašmír. Už dvě generace obyvatel tohoto regionu žijí s podobným přesvědčením. Jenomže, co by dříve vedlo k provinční válce, znamenalo by teď použití jaderných zbraní. A co dříve znamenalo rozdělení jedné země, vedlo by teď ke zničení obou.
Přesto mají tamní obyvatelé více důvodů k optimismu, než kdy dřív. Právě na hrozbě ekonomických ztrát se totiž zakládají první nesmělé krůčky k dohodě. Indický premiér slibuje "elektřinu, vodu, silnice" a pákistánský vůdce Parvíz Mušaraf také stojí o prosperitu svého státu. V obou zemích se začíná prosazovat umírněná inteligentní střední vrstva. Rozhovory v Islámábádu jsou optimistickým začátkem míru mezi oběma zeměmi, tvrdí Arab News.
