Tisk o tragédii v Minneapolisu: přichází doba komisí, zkoumání a slibů
U Američanů pomalu opadá prvotní šok ze zřícení dálničního mostu do řeky Mississippi v Minneapolisu a tím se pochopitelně otvírají stavidla přívalu komentářů. V Německu zase tisk rozebírá, jak je možné dosáhnout vysvobození německého občana, který je tak trochu ve stínu 21 Jihokorejců už třetí týden v zajetí afghánských povstalců.
V Minneapolisu zřícený most minulý týden strhl do řeky pět desítek automobilů. Neštěstí si vyžádalo pět mrtvých, osm lidí se stále pohřešuje. Příčiny katastrofy nejsou známy, ale ví se, že most nebyl v dobrém stavu.
Podle listu The New York Times přichází doba komisí, zkoumání a slibů. Potom se prý na vše zapomene. Kongres teď hledá, kde by našel dodatečné peníze na pomoc Minnesotě při výstavbě nového mostu a chystá slyšení o potřebách infrastruktury. Jeden zákon, který by mohl být rychle schválen, ustaví komisi, která zhodnotí stav infrastruktury v zemi, nastaví priority a doporučí financovatelné postupy.
Další zákon schválí novou národní banku, která bude shromažďovat veřejné a soukromé prostředky na opravy a budování nových staveb. Pokaždé, když se stane taková tragédie, politici vždy horují pro větší a dlouhodobější investice do churavějící infrastruktury. Ale tohle nadšení postupně slábne až utichne, předpovídá deník The New York Times.
V souvislosti s Afghánistánem se hodně píše o dramatu jihokorejských křesťanských aktivistů, přitom ale ještě o den déle je v rukou jiných únosců také německý občan. Připomeňme, že krátce poté, co povstalci zajali dvojici Němců, oznámil Táliban zastřelení jednoho z nich. Nalezené tělo pak bylo přepraveno do Německa a minulý týden německý tisk informoval, že ten muž byl skutečně zavražděn a nezemřel na selhání organismu, jak se zprvu spekulovalo.
Jenže druhý z Němců je v afghánské provincii Vardak stále v zajetí. V německých médiích se znovu rozbíhá debata, jestli je vláda za uneseného stavebního inženýra ochotná zaplatit výkupné. O něm se hodně spekulovalo v případě několika dramat německých rukojmí v Iráku.
Kancléřka Angela Merkelová je sice na dovolené, ale i na dálku se zlobí kvůli nediskrétnosti lidí z vládních kruhů, píše ve svém dnešním vydání list Süddeutsche Zeitung. Únik informací se podle všeho týká dvou různých věcí - jednak práce samotného krizového štábu na ministerstvu zahraničí, který usiluje o propuštění vězněného Rudolfa B, zadruhé je to nejednotný postoj vlády v otázce případného zaplacení výkupného, i když právě kancléřka dala směrem dovnitř i navenek jasně najevo, že v kabinetu rozdílné postoje nejsou.
Podle listu Bild am Sonntag je ale v případě pochybností ministr zahraničí Steinmeier ochoten výkupné za německého občana zaplatit. Ministr vnitra Schäuble a šéf kancléřského úřadu de Maiziére to prý odmítají s tím, že by to vyprovokovalo další únosy.
Pětapadesát procent Němců si myslí, že by už spolková vláda v budoucnu neměla za své občany platit výkupné, zmiňuje zajímavou statistiku týdeník Focus. Ten taky přináší rozhovor s předsedou poslanecké frakce sociálních demokratů Peterem Struckem, podle kterého by se kabinet měl svobodně rozhodnout, zda sáhne k zaplacení výkupného. Spolková vláda se o unesené státní příslušníky musí postarat. Jakých prostředků přitom použije, je čistě na ní, neměla by tu být žádná tabu," soudí Struck na stránkách Focusu.
Na začátku jsme listovali americkým listem The New York Times. Ten je z mnoha důvodů považován za špičku mezi světovými deníky. Jenže tak jako na ostatní tištěná média i na newyorské timesy doléhají těžké časy. Aby deník ušetřil, rozhodlo vedení, že zmenší jeho rozměry. Počínaje dneškem tak má stránky užší o 1,5 palce, tedy skoro o čtyři centimetry.
Timesy přitom slibují, že čtenáři na redukované ploše najdou všechny rubriky jako dosud, ovšem s méně slovy. A jak deník své scvrknutí na standardní šířku 12 palců vysvětlil? The New York Times tíhnul k myšlení ve velkém. Ale teď se musí přizpůsobit éře řídící se sloganem: co je malé, to je hezké. Možná bychom měli dodat, že zmenšování tiskovin je celosvětový trend a v samotných Spojených státech už "miniaturizací" prošly USA Today, Wall Street Journal a mnohé další tituly.
