Tisk o verdiktu libyjského soudu nad Bulharkami
Budeme se věnovat rozsudku trestu smrti nad bulharskými zdravotními sestrami v Libyii. Nahlédneme do bulharských i do lybijských novin. S jak velkou beznadějí vidí bulharští komentátoři libyjský rozsudek nad bulharskými zdravotními sestrami, které měly úmyslně zavinit hromadnou nákazu dětí v libyjské nemocnici virem HIV?
Proti rozsudku se vyslovily Spojené státy i Evropská unie. Ani podle bulharského tisku a politiků nemá nic společného se právem. Noviny tvrdí, že dovolávat se spravedlivého soudu v zemi, kde vládne tvrdou rukou Muammar Kaddáfí, má pramalou cenu. "Kaddáfí potřeboval viníky za propuknutí epidemie," konstatuje bulharský list News v narážce na otřesné hygienické podmínky v nemocnici, které patrně způsobily nákazu smrtelnou chorobou AIDS. Bulharky mu také posloužily k tomu, aby si vyrovnal se Západem účty za kompenzace, které musel zaplatit obětem leteckého atentátu v Lockerbie. Ten spáchali libyjští agenti. "Jde o politický proces a takový musí být i postup jeho řešení," uzavírá list.
Pro bulharský deník Sega se vyslovil bývalý premiér Ivan Kostov. Za jeho úřadování utrpení zdravotních sester začalo a Kostov už tehdy tvrdil, že proces má politické příčiny.
Že soud vynese opět hrdelní trest, bylo jasné, když nejčtenější libyjské deníky zveřejnily obšírné materiály o tragédii libyjských dětí a jejich rodičů. Jeden z nich Džamahírija srovnával údajné řádění Bulharek s vražděním, kterého se dopouštěli římský císař Nero, mongolský dobyvatel Čingischán nebo německý diktátor Adolf Hitler. "Ale Bulharky si počínaly ještě více zvířecky," napsal libyjský deník.
Dnešní světové noviny se opět věnují ozbrojeným srážkám v Palestině. Nezávislý palestinský deník Haját Džadída dnes informuje o postojích vládnoucího hnutí Hamás a hnutí Fatáh, které vede palestinský prezident Mahmúd Abbás. Znepřátelené strany sice dospěly k dohodě o příměří, ale spory mezi sebou nevyřešily.
Existuje nevyhlášené rozhodnutí o svržení vlády hnutí Hamás a tuto kampaň vedou Američané. Řekl palestinský premiér Ismáíl Haníja ve svém dlouhém televizním vystoupení a znovu uvedl, že prezidentovo rozhodnutí o vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb není zakotveno v ústavě a že vrátí autonomii o deset let zpět.
Deník Haját Džadída cituje také prezidentova mluvčího Nabíla Abú Rudejnu, že přes premiérův projev prezident od svého rozhodnutí neustoupí zpět a bude se snažit o celonárodní komplexní umíření. Zároveň ale prezident Abbás kategoricky požaduje, aby byl uznáván jako hlava samosprávy a mocenských struktur. Deník také cituje mluvčího hnutí Fatah: Kdo je zodpovědný za devět měsíců mezinárodní blokády palestinských území? Hamás, který nerespektuje předchozí dohody podepsané samosprávou a provádí nerealistickou politiku. Píše se v dnešním vydání palestinského deníku Haját Džadída, v překladu Nový život.
Sta let by se dožil 19. prosince bývalý generální tajemník sovětských komunistů Leonid Brežněv. V čele strany stál osmnáct let a tato doba si vysloužila později přídomek brežněvské stagnace. Přesto na ni Rusové nevzpomínají ve zlém, ovšem na rozdíl od Čechů, pro které je synonymem vojenské intervence roku 1968. Podle průzkumu veřejného mínění, které otiskl ruský list Kommersant, považuje tuto dobu za příznivou 61 procent Rusů a jen sedmnáct procent ji vidí negativně.
Ruský list Izvestija to vysvětluje ruskou historií. "Lidé si vytrpěli v předchozích letech a desetiletích tolik, že se už nikomu nechtělo dobývat světlé zítřky. Stačilo jen to, že nebude hůře. Není zapotřebí reforem, politické diskuse nebo svobody slova," konstatoval list
