Tisk o vyhoštění západních diplomatů z Afghánistánu
Zahraniční listy komentují rozhodnutí afghánské vlády vyhostit ze země dva západní diplomaty. A to Ira, šéfa mise Evropské unie v Kábulu a jednoho Brita, vysokého představitele místní pobočky OSN. Oba měli navázat kontakt s radikálním hnutím Taliban, a tím ohrozit bezpečnostní zájmy Afghánistánu. Tisk zaujala i nezávazná rezoluce vyzývající ke globálnímu moratoriu na výkon trestu smrti.
List Berliner Zeitung poznamenává, že vyhoštění diplomaté z Afghánistánu pocházejí z Velké Británie a Irska, tedy dvou států, které nejvíce napínají síly, aby vláda Hamída Karzáího vůbec přežila. Teď je Karzáí prohlásil za nežádoucí osoby. "Je potřeba vycházet z toho, že Karzáí v tomto případě jednal jako náhradník v zastoupení Spojených států, které jednání s Talibanem dosud striktně odmítají. A to navzdory tomu, že ani 6 let po vstupu Američany vedených sil není konec války v dohledu. Spíše naopak. Rok 2007 byl dokonce podle tvrzení Karzáího vlády tím nejkrvavějším od roku 2001," píše Berliner Zeitung.
Další německý deník Der Tagesspiegel má podobný názor a zastává se obou diplomatů. Napsal: "I kdyby překročili pomyslnou červenou linii, přesto platí: Čistě vojenskými prostředky a bez rozhovorů s protivníky centrální vlády, kterou tvoří nesourodé síly, nelze v Afghánistánu klid nastolit."
Ještě nahlédneme do britského deníku The Idenpendent. Také on upozorňuje, že převládá názor, podle kterého nelze dosáhnout vítězství jen bojem."Britský premiér Gordon Brown prohlásil, že cestou kupředu v Afghánistánu je kmenová angažovanost. Je to přiznání toho, co už se ve skutečnosti děje. Není to rozhodně nic nového. A je to přesně to, oba diplomaté, kteří musejí do dvou dnů opustit Afghánistán, dělali toto pondělí." Napsal britský list Ihe Independent.
Americký deník The Science Christian Monitor si pochvaluje nezávaznou rezoluci vyzývající ke globálnímu moratoriu na výkon trestu smrti. Podle listu nabírá hnutí za zákaz nelidského trestu na síle. Lidé si uvědomují, že hrdelní trest nepotlačuje kriminalitu a určitě není prostředkem boje proti terorismu. Uplatňuje se asymetricky - za jednotlivé vraždy, ale ne za hromadné vraždění jako v bývalé Jugoslávii nebo v africké Rwandě. "Schválení rezoluce Spojenými národy otevírá okénko naděje na širší a civilizovanější debatu o trestu smrti. Je to debata, která by měla vycházet z jediného a společného cíle - udělat svět lidštějším místem," dodává deník.
Ke stejnému tématu a zhruba ve stejném duchu se vrací španělský deník El País. "Rozhodnutí OSN určitě nezlikviduje oficiální barbarství trestu smrti. Odráží jen sílící odmítavou tendenci vůči úchylce, které se bohužel stále přidržuje i hrstka demokratických států," uvádí deník mimo jiné v narážce na Spojené státy a dodává: "Platnost trestu smrti je atentátem proti lidskému pokroku. Nelze ho považovat za nástroj spravedlnosti, která se chce nazývat civilizovanou, a nefunguje ani jako odstrašovací prostředek pro kriminálníky. Vedle hrůzy a krutosti, kterou s sebou nese, ukazují poslední důkazy na základě DNA, jak často se lidská spravedlnost mýlí."
Vídeňský Kurier přináší dnes, stejně jako další deníky, spoustu novoročních předsevzetí, bilancí a politických úvah. Mimo to však celou stránku věnuje zvířecímu světu - přesně řečeno raritám Zoologické zahrady Schonbrun. Ta právě zaujala naši vídeňskou zpravodajku Marii Woodhamsovou. Velkou pozornost věnuje deník Kurier největší celebritě vídeňské ZOO, několikaměsíčnímu mláděti vzácné pandy velké, které se ale zatím skrývá před pohledy návštěvníků.
