Tisk: Tsunami mohou spojit dávné protivníky

Řádění tsunami může vyřešit místní konflikty. Maďarské menšiny si stěžují na Budapešť. Egyptský film je zpolitizovaný. To jsou titulky dnešního výběru ze zahraničního tisku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Indonéskou provincii Aceh a Srí Lanku spojilo neštěstí jménem tsunami. Obě země ale mají za sebou dlouhou historii lokálních šarvátek. Separatisté a guerilly stojí proti tamním vládám, píší dnešní New York Times. Přírodní katastrofa může tyto konflikty pomoci vyřešit. V Acehu, kde zemřelo sto tisíc lidí, bojují rebelové za nezávislost už od roku 1976. Místní obyvatelstvo totiž vždycky bylo svébytným národem, nezávislým na Indonésii. Střetům indonéské armády s acehskými separatisty padlo za oběť mnoho civilistů. Guerilly teď vyhlásily dočasné příměří, vláda na něj ale nepřistoupila.

Armáda včera zabila dalších sedm ozbrojených separatistů. Společná humanitární práce může mezi znepřátelenými stranami vyvolat atmosféru důvěry, posílit solidaritu mezi etnickými skupinami. Na Srí Lance bojují za nezávislost Tamilští tygři. Příslušníci minority hindských Tamilů dosáhli v roce 2002 dohody s vládou. Nedávno se ale konflikt rozhořel naplno. Po přírodní katastrofě se protivníci navzájem obviňují ze špatného nakládání s humanitární pomocí. Situace je tu ale nadějnější než v Acehu. Tsunami sjednotily národ. Pro Srí Lanku je to velký okamžik a tamní obyvatelé by ho měli využít, dodávají New York Times.

Německý tisk podrobně sleduje situaci v jihovýchodní Asii a aktuální ohrožení lidí nemocemi. Samo Německo oficiálně má už 60 lidských obětí, na jeden tisíc se jich pohřešuje. V zatopených oblastech se rýsuje dramatický vývoj, konstatuje časopis der Spiegel. Podle Světové zdravotnické organizace do konce týdne tam budou lidé potřebovat milióny litrů pitné vody. V Indonésii se jedná o 5 milionů lidí; 150 tisíc z nich je v extrémním ohrožení. K jejich zajištění je potřeba 60 milionů dolarů.

WHO se obává, že pomoc nedorazí včas, což mimořádně zvyšuje ohrožení smrtelnými nemocemi, uvádí der Spiegel. Řítí se na náš katastrofa v podobě cholery, úplavice a typu, potvrzují indonéští zdravotníci. V provincii Aceh bylo zničeno 100 nemocničních zařízení a polní nemocnice jsou přeplněné, popisuje situaci německý časopis v oblasti, kde Bundeswehr vybudoval polní nemocnici. Na Srí Lanku pak zřejmě už dnes dorazí záchranný tým Červeného kříže. Podle Joachima Gardemanna největší nebezpečí nepředstavují rozkládající se mrtvoly, ale únik exkrementů z provizorních latrín.

Der Tagesspiegel se zaměřil na pomoc nejbohatších států světa, které vyhlásily postiženým zemím moratorium na splácení dluhů. V rámci skupiny G7 jde letos o 4,3 miliardy eur. Světová banka a MMF mají zpracovat pro každou zemi analýzu situace a potřeby k obnově, píše berlínský deník.

Podle slovenského listu Sme si maďarské menšiny stěžují, že s nimi Budapešť nekonzultuje své kroky. Arogantní Gyurcsányiho vláda odmítla systém takzvaného dvojího občanství. Sama pak pro své menšiny schválila národní víza. Nářek maďarských krajanů je ale trochu pokrytecký, upozorňuje slovenský list. Žádná z jejich organizací, včetně slovenské, totiž nehodlá přistoupit na nic jiného, než dvojí občanství. To přitom v referendu odmítli i sami Maďaři.

Občané, kteří byli proti dvojímu občanství, převažovali v referendu o jedno procento. Opozice, mezi níž patří i Béla Bugár ze slovenské strany SMK, ale teď tvrdí, že většina národa hlasovala pro. Je to divná logika. Jiná ale pro maďarské menšinové organizace neplatí. Ty si totiž vytvořily velký, národní, téměř posvátný cíl, za kterým si stojí. Kdo s ním nesouhlasí, patří nejspíš k nějakým temným silám. Vychovaly si voliče, kteří jim teď nedovolí ustoupit, ani kdyby chtěly, vysvětluje situaci deník Sme.

Egyptské ateliéry jsou jediným komerčním filmovým průmyslem v arabském světě, informuje libanonský Daily Star. V posledních dvou desetiletích je významně ovlivňuje politika. Některé filmy si vybírají nacionální témata. Vděčný námět, takzvaný americký sen, roubují na palestinská a islamistická protestní hnutí. Film "Ahoj Ameriko" zase kritizuje konzumní společnost. Na příkladě egyptského studenta, který přijede do New Yorku, filmaři odsuzují zkaženou západní společnost. Nejde jim ani tak o anti-amerikanismus, jako spíš o národnostní cítění, které se v arabském filmovém průmyslu dobře prodává.

Výjimkou nejsou ani "Zavřené dveře". Film pojednává o citlivém muslimském mladíkovi na veřejné škole. Dílo je výrazně anti-islamistické, i když státní moc přítomnost islamistů na školách ignoruje. Jako reprezentace se ale takový film hodí. Egyptské filmy islamisty často odsuzují. Přitom jsou ale financovány z regionálních zdrojů. Jejich díla se tak málokdy dostanou mimo arabský svět.

Martin Drtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme