Tisk: Z evakuace se může stát Šaronova Mission Impossible
Vyklízení Gazy židovských osad v pásmu Gazy skočilo. Slovenský ministr hospodářství si půjčil sto milionů korun. Hladomor může zastavit geneticky modifikovaná rýže. Taková jsou témata výběru z úterních světových deníků.
Ariel Šaron není první, kdo chtěl evakuovat Izraelce z palestinských území, píše dnešní izraelský deník Hárec. Předtím se o to pokoušel například někdejší premiér Menachem Begin. Ten kdysi prohlásil, že bez vyklizení osad nebude mezi Palestinci a Izraelci mír. A včera zase jednou státní zájem přebil zájem osadníků. Právě ti museli zaplatit a opustit své domovy.
Pro Menachema Begina ale nebyla celá záležitost tak komplikovaná. Narozdíl od Ariela Šarona nechtěl být znovu zvolen do funkce. A podíváme-li se do minulosti, nevypadá to pro Šarona vůbec dobře. Veřejné mínění je dost nestálé, a to může izraelského premiéra potopit. Doufejme, že se z jeho poslední mise nestane Mission Impossible, parafrázuje Hárec známý film.
Vypadá to, že se Izraelci budou muset s včerejším vyklizením pásma Gazy dlouho vyrovnávat, píše k tomu americký deník Christian Science Monitor. Ale křehké izraelsko-palestinské příměří kvůli tomu nesmí zarůst tráva, upozorňuje. Naopak, obě strany se musí pokusit o další rozhovory. A v tom jim může pomoci americký prezident George Bush. Pro Bushe je to výzva. Zatím totiž do role zprostředkovatele nedokázal vložit potřebnou politickou energii, tvrdí Christian Science Monitor.
Slovenské noviny komentují aféru tamního ministra hospodářství Pavla Ruska. Půjčil si od podnikatele Lubomíra Blaška 104 miliony slovenských korun, za které ručil jedenácti směnkami na 9,5 milionu korun. Předsedové koaličních stran už týden opakují, v čem vidí hlavní problém Pavla Ruska, píše deník Sme. Neprokázal, odkud získal sto milionů korun na směnky. Tuto formulaci mají politici rádi. Tváří se, že tak plní svou morální povinnost. Ve skutečnosti ji ale splní až tehdy, kdy výhrady proti Ruskovi začnou uplatňovat i na sebe, upozorňuje deník.
Generální tajemník OSN Kofi Annan dnes navštíví Niger, který trpí hladem. Britský deník Guardian se nad hladomorem zamýšlí. Světová populace každoročně vzroste o 86 milionů lidí. Proto musíme hladomoru zabránit stůj, co stůj. Zatímco my, jako západní svět, jsme zaměstnáni klonováním prasat, ovcí či psů, vědci z rozvojových zemí kultivují to, co má pro ně daleko větší význam - rýži. Přesně tak, jak říká čínské přísloví: pět zrnek rýže je nad všechno zlato a drahokamy.
Rýže je hlavní potravou pro tři miliardy lidí na planetě, hlavně v Asii. Osm set milionů z nich ale trpí hladomorem. Pět milionů z nich zemře na podvýživu. Geneticky modifikovaná rýže by to mohla změnit. To by ale její produkce musela v příštích dvaceti letech stoupnout o 30 procent, aby se vyrovnala růstu populace, píše se v dnešním Guardianu.
Polští bačové si teď na salaších po večerech čtou předpisy Evropské unie. Bruselská byrokracie se totiž zaměřila na jeden z neslavnějších polských sýrů - ovčí oštěpek. Pokud jej chovatelé ovcí chtějí dál vyrábět, musí splnit přísná unijní pravidla. Píše o tom varšavský deník Rzeczpospolita.
Před několika lety bylo v oblasti Podhale 200.000 ovcí. Dnes jich je 40.000, protože horalům se nevyplácí produkce ovčí vlny. Výkupní cena dva zloté za kilogram, tj. asi 15 korun, nepokryje ani náklady, a tak je jedinou šancí na zlepšení situace výroba oštěpku a brynzy. Ovšem pouze tehdy, pokud je Evropská komise uzná za regionální výrobky, jejichž názvy budou chráněné ochrannou známkou, připomíná Rzeczpospolita.
Chovatelé ovcí a koz ale musejí přesně doložit procento sušiny v sýru a stanovit hodnoty jeho jednotlivých složek. Komise také požaduje, aby bačové vytvořili skupinu, která bude kontrolovat pravost prodávaných oštěpků. Pomoci by mělo zavedení číslovaných obalů. Část polských horalů si s tím neví rady, druhá část tato opatření vítá.
Na trhu je podle polského deníku příliš mnoho napodobenin oštěpku, vyrobených z kravského mléka. Tím ale starosti polských bačů nekončí. Podle unijních předpisů se chovatelé ovcí musejí při výrobě sýrů přizpůsobit evropským sanitárním normám, mimo jiné musí zajistit tekoucí vodu v salaších, napsala Rzeczpospolita.
