To se může stát jen v Itálii, píše o Berlusconiho soudu tisk

Italský soud osvobodil premiéra Berlusconiho. Prezident Bush pokračuje v sestavování nové vlády. Keňa má první nositelku Nobelovy ceny. Reality show je hitem současné doby. Takové jsou titulky sobotního vydání zahraničních novin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Rozsudky soudu se nemají komentovat, soudí švýcarský deník Tagesanzeiger. V případě soudu s italským premiérem Berlusconim lze ovšem udělat oprávněnou výjimku, píše list a pokračuje. Politik, obviněný z uplácení soudců, byl v ostře sledovaném procesu zproštěn viny. Je to ale jen poloviční vítězství. Milánští soudci přiznali úřadujícímu premiérovi řadu polehčujících okolností a snížili promlčecí lhůtu. Jen proto je teď volný, domnívá se komentátor švýcarského listu.

Podezření, že jako vlivný podnikatel s médii podplácel soudce, ale zůstává. Berlusconiho proces se táhne už od roku 2001, kdy se poprvé prezentoval ve volbách. To, že se stal premiérem, byla spíše náhoda, i když bychom to mohli označit i za nehodu. Kde v demokratických zemích se děje něco podobného? Nikde. Taková věc se může stát snad jen v Itálii, uzavírá Tagesanzeiger.

Prezident Bush pokračuje v sestavování své vlády. Novinky přináší americký deník USA Today. Překvapivým krokem je stáhnutí nominace Bernarda Kerika na post ministra pro vnitřní bezpečnost, píše se v listě. Newyorský policejní komisař Kerik se přitom těšil podpoře jak republikánů, tak demokratů a věhlas si získal především díky zásahům při teroristických útocích 11. září.

Příčinou odstupu z nominace byly podle amerického deníku osobní důvody. Bernard Kerik totiž v osobním dopise prezidentovi vysvětlil, že zaměstnává hospodyni, která nemá statut imigranta, a že tudíž za ni neplatil řádné daně. Kerik není prvním vysokým úředníkem, který padl za oběť problému se zaměstnáváním imigrantů. Podobné důvody zhatily nominaci tří kandidátů na ministerské posty také za vlády prezidenta Clintona, připomíná americký list USA Today.

Keňa může být hrdá na svou první nositelku Nobelovy ceny, píše se v dnešním vydání keňského deníku Kenya Times. Byla to okázalá sláva, když profesorka Wangari Maathajová přebírala vytouženou Nobelovu cenu za mír, kterou provázely gratulace od mocných i od obyčejných lidí.

Profesorka Maathajová, která působí také jako zástupce ministra životního prostředí v keňské vládě, byla vyznamenána především za svůj celoživotní boj proti kácení lesů, prosazování ženských práv a demokracie. Podle jejího názoru je svět ohrožen především lidskými aktivitami. "Je potřeba zajistit demokratické reformy a zastavit hrabivost společností," cituje laureátku keňský list. Wangari Maathajová je první Afričankou a dvanáctou ženou, která získala Nobelovu cenu od roku 1901, dodává deník Kenya Times.

Polský deník Rzeczpospolita zjistil, že státní mincovna ve Varšavě razila mince pro Naddněsterskou republiku. Tento mezinárodně neuznávaný státní útvar zaujímá část Moldavské republiky. Autoři článku citují experty sledující situaci ve Východní Evropě, kteří činnost polské státní mincovny přirovnávají ke spolupráci s medelínským drogovým kartelem.

Státní mincovna vyrazila osm milionů kusů rublových mincí pro separatistickou Naddněsterskou republiku. Transport s mincemi zajistila celní stráž v ukrajinském Lvově a předala jej vládním orgánům v moldavském hlavním městě Kišiněv. Mincovna, která z 42 procent patří polskému státu se hájí, že nedělala nic nelegálního. Vyráběla jen příležitostné mince. Věděla ale, že Národní banka v Tiraspolu, tedy emisní banka samozvané republiky, uváděla mince do oběhu.

Podle mincovny to ale není protiprávní. Je to jako kdyby supermarket vydával žetony pro své vozíky. Mluvčí mincovny uvedl, že se nedá mluvit o tom, že by vyráběla oběživo pro Naddněsterskou republiku. Autoři článku v listu Rzeczpospolita citují šéfa moldavského hlavního celního úřadu, který říká, že členská země Evropské unie by neměla spolupracovat s nelegálním státním útvarem.

Hitem dnešních dní jsou reality show, zamýšlí se nad obrazem současného světa slovenský list Sme. Televize, vysílající od rána do večera, nám tvrdí, že to, co ukazují, je pravda a nic než pravda. A nám se mezitím ze života vytrácí tajemství. Staří Řekové se nadchnuli pro tragédii, přestože herci i diváci věděli, že se jedná o fikci. O pár století dál bylo římské koloseum zaplněné do posledního místa při zápasech gladiátorů. To už ale byla čistá realita.

A teď tu máme něco mezi tím, uvažuje slovenský deník. To, že jde právě o tu čistou skutečnost, nám dokazuje moderátor, který se vždy vecpe do obrazu. Všechno nasvědčuje tomu, že reality show chce za diváka rozluštit všechna tajemství. V tom je ale ten problém tajemství, které je rozluštěné, se stává banalitou, a těch je v současném světě až moc, uzavírá svůj komentář slovenský deník Sme.

Martin Hromádka, Eliška Pastuszková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme