TGM se po sto letech vrátil do Washingtonu. Otevřeli tu o něm výstavu

Bez podpory Spojených států by nejspíš nevzniklo samostatné Československo. Čím Tomáš Garrigue Masaryk přesvědčil amerického prezidenta Woodrowa Wilsona? A jak se vůbec jako soukromá osoba dostal do Bílého domu? I o tom je putovní výstava Fenomén Masaryk, která otevřela na českém velvyslanectví ve Washingtonu.

Tento článek je více než rok starý.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve Washingtonu mohou obdivovat Masaryka na výstavě Fenomén Masaryk.

Ve Washingtonu mohou obdivovat Masaryka na výstavě Fenomén Masaryk. | Foto: reprofoto Facebook / Fenomén Masaryk | Zdroj: Facebook

„Masaryk byl velmi šikovný v tom, že si dokázal vybrat správná témata, správné posluchače a propojit naši otázku s tématy celoevropskými a celosvětovými, protože jenom tak byl úspěch technicky možný,“ řekl stálemu zpravodajovi Radiožurnálu Hynek Kmoníček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Kaliba z výstavy Fenomén Masaryk, která byla zahájena ve Washingtonu.

Současný český velvyslanec v USA má kolem sebe několik Masarykových siluet. Na každé z nich je první československý prezident anglicky představen v jiných souvislostech, ale Kmoníček mluví v prostorách velvyslanectví právě o Masarykově diplomatické genialitě.

V rozhodujícím roce 1918 se TGM - ještě bez vlastního státu v zádech, v podstatě jako soukromá osoba - dokázal dvakrát dostat do Bílého domu a osobně jednat s Woodrowem Wilsonem, který nakonec podpořil vznik nových národních států v Evropě.

Ve správný čas na správném místě

„Dá se to hodnotit jako obrovský úspěch. Nejen, že byl Masaryk v této pozici, ale hlavně věděl, že je potřeba být ve správný čas na správném místě se správnou agendou. A velkou část toho diplomatického tlaku na vytvoření Československa vedl na úplně jiných tématech než bylo vytvoření Československa. Třeba při jeho nejdelším rozhovoru s Wilsonem podstatnou část věnovali společným úvahám o tom, jestli Japonsko vstoupí nebo nevstoupí do ruského konfliktu po bolševické revoluci,“ doplňuje Kmoníček.

K zahájení patří řeč – nejen velvyslancova, ale i Michala Lukeše, ředitele Národního muzea, které výstavu sestavilo a teď i přivezlo na první zahraniční štaci do Washingtonu, odkud se v březnu přesune směr New York.

„My jsme tady doplnili daleko více ten americký kontext, to znamená, jak Masarykovy rodinné vazby, tak vznik Československa a prosazování Masarykova konceptu během jeho emigrace a první světové války,“ vysvětluje Lukeš.

Tady ve Spojených státech vystřídá audiovizuální vzpomínky na Masarykovu dobu a jiné výstavní artefakty série dalších akcí, které budou až do podzimního stého výročí připomínat sto let nezávislosti.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme