Před 100 lety načrtl Masaryk v Pittsburghu pár poznámek na ubrousek a vytvořil základ pro Československo

Právě před 100 lety sepsali američtí Češi a Slováci ujednání, které se stalo základem pro založení společného státu. Už jen tím, že pomohlo přesvědčit americké politiky, aby vznik Československa podpořili. K tomu přispělo i velkolepé přivítání Tomáše Garrigua Masaryka v Pittsburghu, tehdy to bylo město s největší slovenskou populací na světě a město, kde dodnes mají několik kopií Pittsburské dohody, kterou známe z učebnic.

Reportáž Pittsburgh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zarámovaná Pittsburská dohoda ve speciální učebně zasvěcené Československu na pittsburské univerzitě. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Československá místnost je vyprojektovaná a designovaná, včetně mnoha detailů, ve stylu slovenského izby, celá ve dřevě, vyřezávaná. Je to údajně na přání Elis Masaryk, která chtěla, aby tak vypadala. Je to v podstatě její přímý osobní vztah ke Slovensku,“ popisuje předseda výboru Čestmír Houška, který se o sál s původními dubovými lavicemi i katedrou z 30. let stará.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dodnes se jí říká Pittsburská dohoda. Za dokumentem, který pomohl Čechům a Slovákům ke společnému nezávislému státu, se na pittsburskou univerzitu do speciální učebny zasvěcené právě Československu vydal Jan Kaliba

„Je to v podstatě učebna a studenti univerzity tuto místnost používají při výuce filozofie, historie, také jazyků - prostě předmětů, které jsou patřičné pro tohle nádherné prostředí,“ dodává.

Ze stropu se dívají Hus, Komenský či Kollár umělecky ztvárnění na dřevě z modřínu dovezeného z Malých Karpat. Pod nimi Masarykův reliéf z roku 1935 i historické heslo „Pravda vítězí" a všude kolem spousta dalších českých a slovenských motivů.

„Umění je originální, nedotkli jsme se toho. Myslím, že záclony jsou nové. Ta síň je pro nás velmi emocionální, je tu tolik historie a ta idea o lidech žijících v demokracii na způsob amerického stylu je velmi důležitá,“ říká Maryann Sivaková, která má národnostní místnosti na zdejší univerzitě na starosti. V té československé je možné najít i kopii Pittsburské dohody.

Cathedral of Learning na pittsburské univerzitě. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Dohoda z 30. května 1918,“ předčítá Čestmír Houška. Dohoda přitom byla oficiálně uzavřena až o den později, jak vysvětluje Sivaková:

„Oni se sešli 30. května v Loyal Order of Moose a debatovali, jaká práva by Slováci měli, proč by bylo výhodné spojit se s Čechy. V jednom momentě Albert Mamatey říkal: ‚No slibovali jste nám hory doly, ale každý nám to teď slibuje, protože i Maďaři říkali, že nám dají autonomii.‘ Masaryk tak na ubrousku sepsal, co si myslel, že by bylo ideální, aby slovenský národ žil v demokracii. Mamatey pak dodal, že by chtěli taky svojí vládu. Na druhý den se skupina lidí setkala a sepsala to oficiálně. Potom se udělalo pět kopií.“

TGM v Americe

Vydejte se s námi po 100 letech Amerikou po stopách T. G. Masaryka. Připlul v dubnu 1918 do Vancouveru s britským pasem a pod konspiračním jménem Thomas Marsden, v listopadu odplouval z New Yorku už jako první prezident naší země. Zpravodaj ČRo v USA Jan Kaliba vás v reportážní rekonstrukci Masarykova putování zavede na klíčová místa jeho působení, kterým se zásadně podílel na vzniku samostatného Československa.

V Pittsburghu zasvětila Maryanne Sivaková studiu okolností dohody Čechů a Slováků z konce května 1918 dlouhá léta. A byť později vyvolávalo zlou krev, když Slováci nakonec dostali menší autonomii, než Masaryk slíbil, v daný moment šlo o zásadní ujednání.

„Koncept Pittsburské dohody byl založen na amerických ideálech. Chápání svobody a rovnoprávnosti bylo velmi důležité pro emigranty, kteří přišli sem. Než sem přišli, byli utlačováni a když viděli tu svobodu, chtěli ji pro svůj národ. Masarykův otec byl slovenský nevolník, měl proto emocionální vztah ke Slovákům a chtěl, aby se spojili s českým národem,“ dodává Sivaková.

Ve čtvrtek si budou 100 let dohody o společném státě Češi a Slováci připomínat kladením věnců či univerzitní konferencí.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme