Tradici volby, jak ji známe dnes, zavedl papež Řehoř X. už ve 13. století
Kdo bude nástupcem Benedikta XVI., o tom už od úterka začne rozhodovat konkláve, tedy sbor kardinálů mladších osmdesáti let. Nového papeže budou volit za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple.
„Svatý Tomáši, svatý Ignáci, svatý Františku, oroduj za nás,“ zpívají desítky kardinálů oblečených v šarlatu a za zpěvu Litanie všech svatých kráčejí směrem k Sixtinské kapli.
Procesí pomalu vchází do místa pořádání konkláve, míjí švýcarskou gardu stojící u vchodu a ihned poté, co složí slavnostní přísahu mlčenlivosti, ceremoniář oznámí ‚extra omnes‘, tedy ‚všichni ven‘. Míní samozřejmě ty, co se volby papeže neúčastní. A hned vzápětí se velké dřevěné dveře do Sixtinské kaple zavírají.
V úterý zasedne konkláve, které by mělo rozhodnout o novém papeži, tradičně v Sixtinské kapli
Od tohoto okamžiku až do zvolení nové hlavy katolické církve jsou kardinálové doslova odříznuti od okolního pozemského světa.
„Pamatuji si, jak jsem se díval na ostatní kardinály a pomyslel si: jeden z nás bude vycházet v bílé sutaně. Tři kardinálové pak byli zvoleni skrutátory, kteří sčítají odevzdané hlasy, a my následně jeden za druhým přicházeli s volebním lístkem a vložili jsme ho do zlaté urny,“ vzpomíná na poslední konkláve v roce 2005 kardinál Cormac Murphy-O´Connor.
Ostatně jen díky osobnímu svědectví kardinálů se může veřejnost dozvědět o dění za přísně střeženými dveřmi Sixtinské kaple. Dovnitř se nesmí dostat žádné noviny a časopisy, kardinálové nemohou mít u sebe ani své mobilní telefony. Protože ale konkláve netrvá jen jeden den, mají kardinálové možnost se občerstvit, dojít si na toaletu a v případě nějakých zdravotních potíží je připravena i první pomoc.
Sixtinská kaple ve Vatikánu už je připravena na volbu nového papeže
Číst článek
Tradici takovéto volby zavedl papež Řehoř X. v roce 1274, aby zamezil přílišnému prodlužování sedisvakance, tedy období bez papeže. To končí v okamžiku, kdy se nad Sixtinskou kaplí objeví bílý kouř, což znamená jediné: papež byl zvolen.
