Trápí je globální oteplování a těžba ropy. Zpráva z ostrovů, které Trumpova rozhodnutí nemusí přežít

Řetězec ostrovů u pobřeží Virginie a Severní Karolíny spojuje slavná historie prvního letu, křehká příroda a obavy z toho, co může pro jejich přežití znamenat Trumpova administrativa.

Seriál Trumpovo pobřeží Kitty Hawk, Severní Karolína Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pláž u městečka Kill Devil Hills | Foto: Eva Mošpanová

Tříletá Sophie je dítě oceánu. Její hračky obsahují plnou plážovou výbavu, její blonďaté vlasy cuchá nikdy neutichající vítr, a když se jí zeptáte na nejlepší místo na pobřeží Severní Karolíny, bez přemýšlení vás nasměruje k “nemocnici” pro želvy.

Tahle “nemocnice” je ve skutečnosti souborem několika místností v místním akváriu. V přední si na sebe Sophie může vzít malý bílý plášť a vyšetřit i vyléčit během několika minut plastovou želvu. V těch zadních - opravdových ošetřovnách - je stejný proces o hodně delší.

Oceán, který doráží na pobřeží Outer Banks | Foto: Eva Mošpanová

V osmi plastových kádích různé velikosti se zde vznáší želvy s nejrůznějšími těžkostmi - od zranění po srážce s člunem až po problémy s rovnováhou. Ty se mimochodem léčí nalepením několika malých kovových závaží na krunýř. Želvy zde zůstávají, dokud si jejich ošetřovatelé nejsou zcela jisti, že zvířata mohou zpátky do oceánu. V praxi to často znamená celé měsíce.

A pokud se věci budou vyvíjet nynějším směrem, hrozí želvám - i jejich lidským sousedům - mnohem horší věci. Outer Banks, kde se akvárium s ošetřovnou nachází, je 320 kilometrů dlouhý pás ostrovů u pobřeží Karolíny a Virginie.

Ve své podstatě je to velký písečný násep, u kterého po staletí troskotaly lodě a který si bratři Wrigtové vybrali jako testovací místo pro své první letadlo, protože písek zaručoval relativně měkká přistání. Dnes tuto podobu Outer Banks zakrývají domy a nasazená zeleň, faktem ale je, že duny ční jen pár metrů nad mořem.

Mall Walker, šéfredaktor místních novin The Miles Post, žertem říká, že z jeho terasy (v angličtině “deck”) jednou bude dok pro lodě. Globální oteplování, jehož dopady pocítí zdejší obyvatelé mezi prvními, by samo o sobě stačilo k tomu, aby místním nadělalo vrásky i důvody k aktivismu na léta dopředu. Místo toho ale bojují s jiným problémem - těžbou ropy u pobřeží.

Podle Matta je místní komunita rozmanitá - od konzervativních seniorů, kteří si sem přišli užít stáří, až po svobodomyslné surfaře - pokud se ale na něčem dokáže shodnout, pak je to odpor k těžbě ropy. Místní ekonomika stojí na turismu a případná nehoda při těžbě by jej na léta zničila stejně jako zdejší křehký ekosystém.

“Republikánští guvernéři říkají, že to nechtějí, republikánští kongresmani říkají, že to nechtějí, zástupci byznysu na pobřeží to nechtějí. Z hlediska byznysu je to velice špatné rozhodnutí. Turismus přináší mnohem více peněz a zaměstnává více lidí než těžba. Teď ale máme administrativu, která neukazuje, že by byla ochotná poslouchat názory, které se jí nelíbí,” vysvětluje Matt.

“U jakéhokoliv jiného prezidenta bych byl optimističtější. U tohohle ale nevím, co si mám myslet,” říká novinář a aktivista, který se obává, že po letech boje s Obamovou administrativou musí začít znova.

Potápějící se kultura

Jsou ale změny, jimž žádný protest nezabrání. Nedávno napsal Matt text, ve kterém se vyznal ze svého překvapení nad tím, jak se ostrovy kolem něj mění. Před sto lety, když zde bratři Wrigtovi testovali svůj letoun, zde byly jenom písečné duny a pár dřevěných stavení s rybáři.

Ještě několik dekád nazpátek si zde lidé stavěli levné domy, aby při pravidelných záplavách a hurikánech zbytečně nepřicházeli o úspory. Dnes zde stojí obchoďáky, restaurace, kina a domy s výhledem na nekonečný oceán jen pár kroků od něj.

Outer Banks jsou v podstatě jednou velkou píseční dunou | Foto: Eva Mošpanová

“Když jsem se sem přistěhoval, bylo těžké zde mimo sezonu najít práci a zůstat tady vyžadovalo jisté odhodlání. To zde vytvořilo místní psyché - velice silnou, obětavou a sdílející. Každý, kdo sem přijede, se dobrovolně vzdá určité úrovně komfortu a bezpečnosti, aby mohl žít na místě, které nabízí jiné kouzelné věci,” popisuje Matt. “V posledních letech se to ale změnilo, a tak se možná zjednodušilo i stěhování pro lidi, kteří možná úplně nerozumí tomu, co to vše znamená.”

Podle Matta jsou jedním z projevů změn tabulky o soukromých kouscích pláže - které ho upřímně pobuřují - nebo falešný pocit stability, který zde nikdy neexistoval. “Zdá se mi více pravděpodobné, že kultura a postoje lidí, kteří zde žijí, se potopí mnohem rychleji než pobřeží.”

Sophiina máma Anette neví, co si o tom všem má myslet. “Kamarádka má model, který ukazuje, že za sto let zde nic z toho nebude. Nevím, je to spekulace. Lidé zde žili stovky let a nevím, co se stane, ale my zde budeme pořád,” říká. Zda tu budou i želvy, není jasné.

Přečtěte si další dily seriálu Trumpovo pobřeží:

Baron Prášil ze zlaté věže. Imigrant z Indie sní v Trump Tower o velké politice

'První bílý prezident' udává ve Washingtonu trendy. Jinak, než by si zřejmě přál

Bylo by lepší, kdybychom měli všichni zbraně, říká muž, který chodí ozbrojen i do kostela

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme