Barmská junta popravila čtyři lidi, včetně dvou aktivistů. K smrti odsoudila nejméně dalších 114 osob
Barmská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii. Barmská vláda podle agentury AP popravy potvrdila. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv.
Státní barmský tisk napsal, že čtveřice byla o popravena „v souladu s právní procedurou za řízení a organizování násilného a nehumánního teroristického zabíjení“.
Člen stínové exilové vlády Aun Mjou Min popřel, že popravení byli zapojeni do násilí. „To, že je potrestali smrtí, dokládá snahu vládnout prostřednictvím strachu,“ řekl.
Barmská vojenská junta převezla svrženou vůdkyni Su Ťij do věznice v hlavním městě
Číst článek
Junta popravy potvrdila v krátkém prohlášení, ale věznice, kde byli muži drženi, věc nekomentovala.
Příbuzní podle BBC čekají na vydání těl, matka jednoho ze zadržených právě dnes do věznice donesla brýle, peníze a slovník, které syn požadoval při poslední návštěvě v pátek.
Člen stínové exilové vlády Aun Mjou Min popřel, že popravení byli zapojeni do násilí. „To, že je potrestali smrtí, dokládá snahu vládnout prostřednictvím strachu,“ řekl.
Mezi popravenými je jednačtyřicetiletý bývalý poslanec Pchjo Zeja Tho z NLD, jehož vojenský soud v lednu usvědčil za trestnou činnost včetně financování terorismu a pumových útoků.
Zatčen byl loni v listopadu jako klíčová osoba v síti, která podle junty organizovala teroristické útoky v Rangúnu.
Jeho žena podle agentury AP zatím zprávu o manželově popravě nemá a snaží se dostat se k více informacím. Než se Pchjo Zeja Tho zapojil v roce 2007 do politického dění, věnoval se hiphopu.
Loni bylo popraveno nejméně 579 lidí, více než polovina v Íránu. Stoupl také počet rozsudků smrti
Číst článek
Dalším popraveným je třiapadesátiletý prodemokratický aktivista Ťjo Min Ju, známější pod přezdívkou „Kou Jimmy“.
Odsouzen byl za porušení protiteroristického zákona. Min Ju patřil k vůdcům skupiny Studenti generace 88, která organizovala prodemokratické protesty už v roce 1988. Zatčen byl loni v říjnu a v minulosti strávil za své politické aktivity za mřížemi desítku let.
Ve čtveřici popravených je dále Hla Mjou Aun a Aun Thura Zo, kteří byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu ženy, kterou podle obžaloby podezírali, že vyzrazuje informace armádě.
Výzvy k reakcím
„Jsme nesmírně zarmouceni... co nejdůrazněji odsuzujeme krutost junty, pokud je to pravda. Světové společenství musí jejich krutost potrestat,“ sdělil mluvčí barmské exilové vlády v reakci na zprávy o popravách.
Podle Svazu politických vězňů byly poslední soudní popravy v Barmě vykonány koncem 80. let.
Nezávislý odborník OSN na problematiku lidských práv Thomas Andrews vyzval k celosvětové reakci.
Uplynulý rok byl pro Barmu devastující. Už to není puč, ale válka, říká lidskoprávní aktivista Blaževič
Číst článek
„Ty lidi soudil, usvědčil a potrestal vojenský soud, přičemž dotyční neměli právo se odvolat a podle všeho neměli ani právního zástupce, což je porušení mezinárodního humanitárního práva,“ sdělil.
Proces odsoudily i Spojené státy prostřednictvím svého velvyslanectví v Rangúnu.
To v prohlášení uvedlo, že USA „neschvalují popravy prodemokratických lídrů, kteří byli vojenským režimem odstraněni kvůli tomu, že vykonávali svá základní práva“.
Čínské ministerstvo zahraničí popravy neodsoudilo, jeho mluvčí pouze řekl, že by si Barma měla řešit konflikty v rámci ústavy. Mluvčí doplnil, že se Čína drží principu nezasahování do vnitřních záležitostí.
Šéf japonské diplomacie Jošimasa Hajaši považuje popravy za důvod k hlubokému znepokojení. Barmu podle něj uvrhnou do ještě větší izolace. Ministr vyjádřil soustrast pozůstalým.
Elaine Pearsonová z neziskové organizace Human Rights Watch označila popravy čtyř mužů za „projev naprosté krutosti“.
„Popravám předcházely hrubě nespravedlivé a politicky motivované vojenské soudy. Barbarství a bezohledný nezájem o lidská práva, jaký projevuje junta, děsí protestní hnutí proti ní. Země Evropské unie, USA a další vlády by měly juntě ukázat, že za své zločiny zaplatí,“ sdělila Pearsonová.
Přijetí zákona, který postihuje ruské zabijáky, Putina namíchlo, říká bojovník za lidská práva Browder
Číst článek
Regionální ředitel AI Erwin van der Borght označil popravy za „svévolné zbavení života“ a další příklad „otřesného stavu lidských práv“ v Barmě.
Také on vyzval svět k rychlé reakci, protože v Barmě čeká na vykonání rozsudků smrti až 100 lidí.
Podle Svazu politických vězňů od loňského února barmské soudy vynesly trest smrti nejméně nad 114 osobami obžalovanými z politických přečinů včetně dvou dětí.
Kambodžský autoritářský premiér Hun Sen v červnu vyzval dopisem vůdce junty Min Aun Hlaina, aby popravy neprováděl. Kambodža v současné době stojí v čele Sdružení národů jihovýchodní Asie, dopis proto podle Reuters vyjádřil hluboké znepokojení i dalších okolních zemí.
Barmský převrat
Vojenská junta převzala moc v Barmě v únoru 2021 po převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou držitelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij a její Národní ligu pro demokracii.
Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.
Puč vyvolal rozsáhlé protesty. Podle odhadů lidskoprávních skupin přitom policisté a vojáci zabili bezmála 2000 civilistů, uvedla agentura AP.
Barmská vojenská vláda v rámci své snahy rozdrtit disent v zemi odsoudila k trestu smrti desítky aktivistů bojujících proti vojenskému převratu.
Podle Svazu politických vězňů od loňského února barmské soudy vynesly trest smrti nejméně nad 114 osobami obžalovanými z politických přečinů včetně dvou dětí.
